Ministerstvo zdravotnictví chce tuto praxi změnit a dát větší pravomoci praktikům. Budou to totiž právě oni, přes koho nově pacient do zdravotnického systému vstoupí, protože umějí léčit mnoho potíží, které teď řeší specialisté.
„Pacient by se posunoval do horních pater systému pouze tam, kde to z logických důvodů vyžaduje speciální péči,“ říká náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula. To by uvolnilo ruce specialistům pro pacienty, kteří je opravdu potřebují.
Část chystané reformy týkající se receptů by mohla začít platit už příští rok. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) jedná o stovce léků, které by mohli praktici nově předepisovat.
„Jde třeba o glyptiny, moderní léky na cukrovku. Už jsme se s pojišťovnami dohodli,“ potvrzuje předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. Od příštího roku by se podle něj mohl uvolnit třeba lék na cukrovku Januvia, dohoda se nejspíš podaří i u některých léků na cholesterol, potvrdila mluvčí SÚKL Hana Šindelářová.
Lékaři se podle Šonky s pojišťovnami shodli u 64 léků. „U ostatních jsou výhrady, na některých se nedohodneme nejspíš vůbec,“ říká.
Pro praktiky ale vzniknou i nové výkony. Skoro dokončená je dohoda s Českou onkologickou společností. Pacienty po ukončené onkologické léčbě by po zvážení jejich ošetřujícího lékaře dál preventivně sledoval praktik.
„Pro každou diagnózu budou stanoveny frekvence a soubory vyšetření a kontrol, které bude provádět,“ potvrzuje předsedkyně České onkologické společnosti, přednostka onkologické kliniky FN Motol Jana Prausová. Jakmile by praktický lékař zjistil návrat nemoci, pacient by se ihned vrátil do specializované péče.
Podle Prausové se tím onkologickým ambulancím výrazně uleví, jde totiž až o polovinu jejich pacientů. „Každý lékař je schopný provést onkologickou klinickou prohlídku,“ říká Prausová.
Svůj seznam asi šedesáti nových léků mají i lékaři pro děti a dorost. Ti už se podle Prymuly se zdravotními pojišťovnami dohodli. Dojít dítěti pro recept na astma, atopický ekzém či na deprese už tak nebudou muset rodiče ke specialistovi, ale předepíše je i dětský lékař.
„My je bez sankcí předepsat nemůžeme. Usnadní nám to práci a předejdeme konfliktům s rodiči,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Víc času na složité případy
Pokud by nový systém sdílení pacientů začal fungovat, odlehčilo by se podle praktiků nemocnicím a zároveň by ambulantní specialisté jako kardiologové, chirurgové či diabetologové měli víc času na komplikovanější případy.
Třeba diabetes druhého typu, tedy když pacient není na inzulinu, podle Šonky praktici léčit umějí a asi polovina z nich to i dělá. „První typ má dělat diabetolog a má to dělat dobře a mít na to dost prostoru,“ myslí si Šonka.
Říct přesně, kolik diabetiků druhého typu dnes léčí specialisté, ačkoli by nemuseli, není snadné. Všeobecná zdravotní pojišťovna, která registruje skoro šest milionů pojištěnců, v roce 2016 evidovala 548 tisíc diabetiků. Kolik z toho je druhého typu, její data nerozlišují.
Zřejmé je však to, že jen o šestnáct procent z celého počtu pečoval praktik. Jistou nápovědou pak můžou být údaje Českého statistického úřadu z roku 2015. Z nich je zřejmé, že z 861 tisíc diabetiků u nás se v té době s druhým typem potýkalo přes devadesát procent pacientů.
Více peněz pro specialisty
Novinka – a ministerský dokument to přímo zmiňuje – má ambici odstranit motivaci specialistů mít záměrně v péči „jednoduché“ pacienty. A chce také, aby tito lékaři nepřijímali pacienty bez doporučení praktika a neposkytovali nevyžádanou péči.
„Dalším nešvarem je, že pokud praktik pošle pacienta například se zkorigováním hypertenze k ambulantnímu specialistovi, ten jej převezme do své péče a dál se o něj stará. Takto by to být ale nemělo. Po zkorigování problému by se měl pacient vracet do péče praktika,“ vysvětluje náměstek ministra Prymula.
A právě takové situace by měla reforma narovnat. Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko sám s návrhem problém nemá, pokud budou praktici k předepisování nových léků dobře proškoleni. Bude ale podle něj určitě nutné upravit pro specialisty současný úhradový systém. S tím souhlasí i předseda praktiků Petr Šonka.
„Jsme placeni tak, že v jednom období máme stanovené průměry, které vychází z našich vlastních léčebných aktivit v referenčním období. To znamená, kdyby třeba od roku 2020 měla reforma vstoupit v platnost, je třeba referenční hodnoty přizpůsobit tomu, že zmizí jednodušší pacienti,“ komentuje to Jojko.
Domnívá se však, že se novinka pojišťovnám prodraží. „Kdykoli došlo k uvolnění preskripčního omezení jakéhokoliv léku, stouply pojišťovnám náklady. Kdyby mělo být praktikům vyhověno v celém rozsahu, obávám se, že to české zdravotnictví finančně neunese. Farmaceutické firmy tlačí na to, aby jejich lék předepisoval co nejširší okruh lékařů,“ poznamenává Jojko.
Cukr a bič
Ministerský návrh s lepšími penězi pro specialisty počítá a zmiňuje je v případech, kdy by pacient přišel na doporučení praktika.
Konkrétní výše bonusů se ale podle náměstka ministra zdravotnictví Prymuly zatím neřešila. V ministerském dokumentu je také uvedeno, že naopak je k diskusi i nižší hodnota bodu pro toho specialistu, který by pacienta bez doporučení přijal. „Možno kompenzovat finanční spoluúčastí pacienta,“ stojí v dokumentu.
Sdílení výkonů jiných odborností není nic nového. Mnoho let například praktici nesměli dělat takzvanou holterovskou monitoraci, prosadit se ji podařilo před třemi lety. Jde o měření vysokého krevního tlaku, kdy se pacientovi nasadí jakýsi měřák a ten dvacet čtyři hodin zaznamenává jeho tlak. Lékař poté ví, jak je na tom pacient v noci i přes den a jestli ho léčí správně.
Co ministerstvo zdravotnictví navrhuje
|
