Ačkoli až 96 % Čechů souhlasí, že pro správnou diagnózu je zapotřebí říct lékaři celou pravdu o svém zdraví, více než polovina sděluje jen to, co sama považuje za podstatné nebo své problémy úplně zatají. Celkem 37 % z nich se o svých potížích stydí mluvit, stejný poměr lidí je považuje za nepodstatné.
Dalších 18 % nechce být před lékařem za hypochondra, 12 % se obává, že je lékař přepošle na další vyšetření a 10 % bude radši, když se o svém onemocnění nedozví. Najdou se i lidé, kteří mají strach z toho, že jim lékař vynadá, proč nepřišli dříve, nebo mu jednoduše nevěří. Potvrdil to poslední výzkum agentury STEM/MARK.
Na pravidelné prohlídky k lékaři chodí pouze 55 % dospělých Čechů, ti zbylí čekají na to, až se u nich zdravotní problémy projeví samy. Koledují si tak o chronické srdeční selhání, které je každý rok diagnostikováno 40 tisícům nových pacientů. A přitom ke včasnému odhalení a nasazení správné léčby stačí lékařům se o příznacích dozvědět.
Mezi příznaky srdečního selhání se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého člověka nad 40 let, avšak právě čerství čtyřicátníci významně častěji zamlčují pravdu o svém životním stylu (sportování, kouření, váhu) a pouze třetina říká lékaři skutečně vše, co je trápí.
„Setkáváme se s tím, že pacienti mají tendenci své příznaky zlehčovat, a to i ti, kteří už dochází přímo do ordinace kardiologa či internisty a vědí, že by k nim měli být pozorní. Často až vhodně položené otázky a pozorování nás přivedou k tomu, který z příznaků pacienta trápí,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky VFN v Praze.