Ministerská reforma primární péče, kterou už měsíce úředníci resortu připravují, by jim mohla ulevit. Praktici by měli dostat více pravomocí v předepisování léků, což by pacienty mělo nasměrovat především k nim.
„Je to jeden z důvodů, proč nemůžeme dobře dělat svoji práci a proč pacienti běhají zdravotním systémem,“ říká o omezeních v preskripci léků předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka, byť by v množství případů péče obvodního lékaře byla naprosto dostačující.
Praktičtí lékaři tak už Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předali v létě seznam více než šedesáti léčivých přípravků, u kterých si se zdravotními pojišťovnami předjednali, že jim je nebudou v úhradách blokovat. U více než dvaceti z nich právě probíhá správní řízení. Jde o léky na osteoporózu, některá kožní onemocnění, o urologické léky, nesteroidní antirevmatika a jiné.
„Dříve nebyla vůle se dohodnout. Změna je teď v tom, že si odborná společnost a pojišťovny sedly a dohodly se na seznamu přípravků, které pojišťovny nebudou vetovat,“ komentuje posun ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
S cukrovkou na obvod
Nejvíc si praktici stěžují na omezené možnosti péče u diabetiků II. typu, protože většina léků má omezení na odbornost. „Nejmodernější skupina léků zůstane asi zatím omezená, ale ostatní by měly být uvolněny, jako je Pioglitazon,“ upřesňuje lékový specialista Sdružení praktických lékařů ČR a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Michal Prokeš.
Nová pravidla pro návštěvu lékaře. Nebude nutné chodit ke specialistovi |
Diabetiků II. typu je u nás přibližně milion, praktici se starají asi o sto tisíc z nich, přičemž počátek nemoci často zachytí právě praktický lékař ve své ordinaci. „Je potřeba hned na začátku léčit podle nejmodernějších evropských standardů a k tomu je potřeba celé spektrum léků. S těmi, které nyní praktičtí lékaři mají, se toho nedá dosáhnout,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma a dodává, že léky požadované praktiky už jsou v řízení u SÚKL, uvolnění je ale pravděpodobné až v průběhu příštího roku, protože řízení trvá tři měsíce až jeden rok.
Pro diabetiky tím však změny zdaleka nekončí. Všeobecná zdravotní pojišťovna totiž chce, aby se lékaři o jejich pojištěnce s druhým typem cukrovky starali komplexně, a vytvořila proto projekt „standardu péče“. Bude-li jej lékař dodržovat, získá bonusové platby.
„Praktičtí lékaři se už teď o sto tisíc pacientů s diabetem starají a my bychom jim teď chtěli říct jak. Když to řeknu konkrétněji, doporučení bude třeba, měřte glykemii aspoň jednou za rok, pošlete pacienta na oční vyšetření, k nefrologovi, dodržujte racionální preskripci a tak dále. Vychází to z doporučených postupů diabetologické společnosti,“ popisuje novinku náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči David Šmehlík. Podle něj totiž asi deset procent klientů VZP trpí diabetem a náklady na jejich péči rostou, pojišťovna za ně platí ročně asi sedm miliard. Podobný projekt se plánuje i pro léčbu vysokého krevního tlaku a arterosklerózy (kornatění tepen). Druhou fází projektu u diabetiků pak bude jakési „rozvrstvení“ pacientů. Jednoduše řečeno, VZP chce časem určit, o jakou část pacientů se postarají praktičtí lékaři a o jakou specialisté.
Praktici se už snaží sedm let
O větší možnosti v předepisování léků se snaží praktičtí lékaři už od roku 2011. Letos uspěli třeba se základními léky na močovou inkontinenci. Takzvaná spasmolytika, která snižují frekvenci močení a urgentní nucení na moč, můžou předepisovat od října.
Od ledna se uvolní i lék Pregabalin na neuropatické bolesti dolních končetin, které způsobuje poškození senzitivních nervů. Ty při chůzi umožňují člověku rozeznat, jestli jde po koberci nebo třeba po štěrku. „Senzorické nervy odcházejí jako první při onemocněních, jako je cukrovka, nebo když člověk víc holduje alkoholu nebo postižením nervu útlakem míchy. Je to problém starých lidí, pacientů se syndromem neklidných nohou nebo u bolestí zad,“ vysvětluje Petr Šonka.
Ambulance jsou přeplněné, ministerstvo chce od lékařů delší ordinační hodiny |
Podle něj se doposud lék předepisoval zbytečně pouze na neurologii, teď to bude moci dělat i on ve své praxi. Do procesu vstupují i odborné společnosti, které můžou dát zamítavé stanovisko, a SÚKL lék praktikům „nepustí“. Loni se například jednalo o léku na vysoký krevní tlak Doxazosin. Ten zároveň působí při hyperplazii prostaty, pro tento účel ale praktikům uvolněn nebyl, nesouhlasili s tím urologové.
Na předpis za plnou cenu
V praxi ale může lékař předepsat pacientovi jakýkoli lék, pokud je na něj však omezení pro konkrétní odbornost a předepíše mu ho třeba právě praktický lékař, pacient si lék musí zaplatit ze svého.
Lékaři to třeba dělají u levnějších léků, pokud přesně vědí, jak potíže léčit, většinou ale posílají pacienta pro posouzení na odborné vyšetření ke specialistovi, který má předpis léku v kompetenci.
