U většiny lidí se objevuje nadváha nebo obezita až v dospělosti, 27 procent lidí bojuje s kily navíc od dětství a 23 procent přibralo v dospívání. Vyplývá to z průzkumu, který s lidmi s nadváhou a obezitou provedli zástupci projektu Nebudu obézní a organizace STop OBezitě.
Jako důvod přibrání uvedlo nejvíc lidí, že přibírali postupně, druhou nejčastější odpovědí byly psychické problémy, na třetím místě jsou dva důvody – přechod nebo těhotenství. Častým důvodem jsou také zdravotní problémy. „U mnoha obézních se nestačí zabývat pouze tím, co mají jíst, ale je nutné vzít v úvahu, proč jedí. Často není spouštěčem k jídlu hlad, ale emoce,“ uvedla psycholožka Iva Málková.
Hubnutí je celoživotní běh na dlouhou trať
Pro téměř polovinu respondentů je obezita nebo nadváha dlouhodobý boj a řešili je víc než třikrát. Dvakrát až třikrát pak tento problém řešila zhruba čtvrtina lidí. Jen devět procent lidí s nadváhou nebo obezitou tyto nemoci nijak zvlášť netrápí. Podle dotazníku není ani tak problémem zhubnout, ale udržet si váhu dlouhodobě.
Zhubnout alespoň 5 procent váhy za tři měsíce považuje za úspěch více než třetina lidí. O něco menší počet lidí se pak spokojí s alespoň desetiprocentním snížením váhy. Podobný cíl je podle odborníků opravdu dosažitelný, ale za delší období. „Hubnutí není sprint, ale celoživotní běh na dlouhou trať,“ vysvětluje obezitoložka Šárka Svobodová.
Léky pro boj s nadváhou lidé neznají
Zajímavostí je, že 56 procent lidí vnímá obezitu a nadváhu jako nemoc. Na otázku, zda řešili problém u lékaře, však většina z nich odpoví ne. Navíc jen pětina lidí zkoušela hubnout díky lékům na předpis. Ostatních 75 procent je nezkoušelo a 7 procent ani neví, že existují.
„K dispozici máme několik účinných léků, které mohou potlačovat hlad, tlumit chutě či zvyšovat pocit sytosti, jiné léky zabraňují vstřebávání tuků. Je třeba je však používat ve spolupráci se zkušeným odborníkem tak, aby byly optimálně účinné a aby nedocházelo k výskytu nežádoucích účinků,“ upozorňuje obezitoložka Svobodová.
Při investovaní do volně prodejných léků a přípravků však lidé neváhají. Nejčastěji je to částka do tisíce korun měsíčně. Někteří jsou ochotní investovat až tři tisíce korun i víc, když budou mít jistotu žádaného výsledku. Lidé volí také často populární redukční diety, i když většinou bez dlouhodobého úspěchu. Zhubnout se díky nim podařilo 56 procentům. Váhu si ovšem udrželi jen čtyři procenta z nich.
Jíst z hladu? Dnes už ne
Hlad dnes můžeme ukojit na každém rohu, jen pět procent lidí ve vyspělých zemích jí, když má opravdu hlad. „Daleko častěji jíme pro chuť nebo kvůli emocím. Jídlem zaháníme smutek nebo se snažíme bojovat proti únavě,“ říká obezitoložka Svobodová. Dodržování správného jídelníčku je tak velmi obtížné.
Navíc je prokázáno, že jídlo působí na mozek jako afrodiziakum nebo jako droga. „Když lidé ochutnají dobré jídlo, v mozku se začnou vylučovat endorfiny, což jsou hormony štěstí. To je důvodem, proč lidé pořád baží po jídle,“ dodává Svobodová.
Do průzkumu od začátku dubna do poloviny května se zapojilo celkem 2259 lidí, z toho převážně ženy. Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit, jaké mají lidé zkušenosti při řešení nadváhy nebo obezity, co jim při hubnutí zafungovalo, a co naopak ne.
Obezita omezuje lidi i při cestování (01/2018)
