Hanka Šimečková má štíhlou vypracovanou postavu. Mistryně České republiky v paravoltiži za rok 2017 a 2018 sice nominaci na ocenění České jezdecké federace neproměnila, ale už netrpělivě vyhlíží další soutěže. Voltiž je sport na rozhraní tance a gymnastiky na koních. „Ráda vyhrávám. Koně mě baví už od školky,“ usmívá se žákyně páté třídy.
Start do života se dívce přitom zrovna nevydařil. Narodila se s několika zdravotními handicapy a z nemocnice si ji odváželi coby pětidenní miminko náhradní rodiče. Právě oni se postarali o šťastný zvrat v jejím osudu.
Manželé Šimečkovi z Drásova u Brna dělají všechno pro to, aby postižení dceru omezovalo v životě co nejméně. Jelikož dívka trpí zvýšeným svalovým napětím, začali s ní pravidelně rehabilitovat a chodit na hipoterapii.
Hodnotí se i úsměv
Koně holčičku okouzlili natolik, že se v sedmi letech začala věnovat voltiži. Tak se nazývá gymnastika na koni, která se skládá z povinných cviků a volné sestavy. Obě vystoupení doprovází hudba. Voltiž je především ženský sport, při soutěžích se cvičenkyně pohybují v nádherných dresech. „Vypadá to docela nebezpečně, ale při pádu z koně si nejvýš vyrazíte dech. Já jsem spadla jen jednou a na zemi je hodně písku, takže to ani moc nebolelo,“ referuje školačka.
Každý cvik se hodnotí známkou od rozhodčích a v úvahu se bere výraz i úsměv. Soutěžící musí během roku absolvovat několik závodů a na základě jejich výsledků se pak mohou zúčastnit mistrovství ČR.
Zpočátku se trénuje na barelu
Hanka Šimečková- narodila se v roce 2006. - studuje v páté třídě na základní škole. - ve volném čase se ráda věnuje koním, kde tráví odpoledne třikrát týdně. Kromě toho ji baví vařit. - když je hezké počasí, ráda tráví čas venku. |
Když se před deseti lety Šimečkovi přestěhovali do Drásova a poohlíželi se po hipoterapii pro dceru, s potěšením zjistili, že ve vsi funguje jeden z nejlepších jezdeckých oddílů TJJ Lucky Drásov. Dnes rodiče dívku obětavě doprovázejí na závody v paravoltiži. Matka Iva Šimečková podotýká, že tento sport dceři pomáhá i na její další problém.
„Haničce později diagnostikovali ještě ADHD čili poruchu pozornosti. Díky paravoltiži je znát, že se jí zlepšuje vedle pohybové koordinace i schopnost soustředění,“ popisuje matka. Jak dodává, je paravoltiž jedna z rehabilitačních metod přizpůsobená lidem se zdravotním znevýhodněním.
Cesty vzhůruNebylo jim ani třicet a už se o nich v branži mluví. Server iDNES.cz představuje mladé lidi, o kterých v budoucnu pravděpodobně ještě uslyšíte. S každým z nich jsme strávili minimálně den a sledovali je při práci i ve volném čase. Přečtěte si, co stojí za jejich úspěchem. Je to nekonečná dřina, nebo jen talent a štěstí?  Víte o někom, kdo by neměl v seriálu chybět? Napište nám o něm na Anna.Musilova@idnes.cz. |
„V této kategorii jsou třeba i děti s Downovým syndromem nebo po obrně, ale vidím, jak si to všechny užívají. Strašně se snaží a hodně je to povznáší i psychicky,“ líčí Iva Šimečková.
Hanka cvičí až třikrát týdně. Každý takový trénink zabere několik hodin, protože k němu patří i to, že se děti starají o koně. „Musíme ho odstrojit, vyčistit, dáme mu seno a oves a ještě zameteme. Nejvíc ale trénujeme na barelu. To je dřevěný kůň s madly, abychom ty živé koně moc neunavili,“ rozšafně referuje školačka.
Podle rodičů není snadné najít na voltiž vhodného koně, který se pohybuje v kruhu podle pokynu lonžéra. Ne každé zvíře totiž akceptuje, když na něm někdo poskakuje, a to soutěží i dvojice nebo skupiny.
„V Drásově je ovšem výborná trenérka, veterinářka Petra Cinerová, která se věnuje voltižním koním a obětavě spravuje oddíl už celé čtvrtstoletí,“ doplňuje Hančina maminka. Podle ní navíc není vůbec jednoduché najít sponzory oddílu.
Rodiče jsou pyšní na obě děti
Iva Šimečková se s manželem Karlem poznali při studiu na brněnské strojní fakultě Vysokého učení technického. Nejdříve zakotvili v Jaroměřicích nad Rokytnou. Před Hankou si osvojili ještě o čtyři roky starší Terezku. Ta podle rodičů ani zdaleka nezůstává ve stínu mladší Hanky, biologickými sestrami ale nejsou.
„Terka je obdařena mnoha talenty. My jich napočítali celkem třináct. Ve čtyřech letech udělala talentovky do základní umělecké školy, je hudebně nadaná. Také pěkně zpívá, recituje a hraje na několik hudebních nástrojů,“ chválí Karel Šimeček.
Nezmiňuje už, že za úspěchy děvčat stojí láskyplná péče rodičů. Terezka je prý i výborná horolezkyně a obstála v několika soutěžích v lezení na stěně. „Obě dcery od miminek plavou. Jsou to prostě šikovné holky,“ pyšně dodává otec.
Jak pracuje Hanka- ráno dojíždí do několik kilometrů vzdálené školy. Výuku končí kolem jedné hodiny odpoledne. - třikrát týdně pak chodí na koně, kde je zpravidla až do podvečera. - o víkendech často jezdí na závody. - jednou do měsíce pak mívá u koních služby. "Takže hodně času jí opravdu zabírají ti koně," popsala maminka. |
