Vymyslel nazdobené jogurty. Lidé nakupují hlavně očima, říká Patrik Fuska

Podnikat začal na gymnáziu. Prodával hodinky přes vlastní e-shop a díky úspěchu se mohl pustit do dalšího projektu. Zdánlivě obyčejné jogurty mění ve skoro obědové porce plné čerstvého ovoce a slaví úspěch i s nimi. Patrik Fuska je další postavou seriálu Cesty vzhůru o mladých lidech, kteří díky odhodlání a píli vynikají v oboru.

Nedaleko vršovického Ďolíčku, kde je svatostánek fotbalistů Bohemians 1905, je malý krámek s prostým názvem Můj Jogurt. Za projektem stojí dvacetiletý Patrik Fuska, který se pro jeho otevření rozhodl zhruba před rokem. K podnikání inklinoval už jako teenager a první peníze investoval sám do sebe - začal prodávat hodinky po internetu, i když to nebyla snadná cesta. 

„Obeslal jsem snad stovku výrobců hodinek v Číně, protože je tam ten trh největší, a než mi odepsali, trvalo to dlouho. Pak se sice nějaké firmy ozvaly, ale domluva s nimi zase trvala dlouho. Nakonec se to podařilo a mohl jsem díky tomu začít prodávat. Ale neměl jsem peníze na to si někoho zaplatit, takže jsem byl programátor, markeťák, obchoďák, všechno,“ popisuje Patrik své první kroky, které vedly k tomu, aby mohl nabízet české minimalistické značky. 

Času bylo najednou víc a Patrik Fuska na internetu uviděl fotku nazdobeného jogurtu. Koupit nešel a když ano, bylo k tomu potřeba štěstí, protože většina takových produktů je od foodbloggerů, které je dělají pro sebe a své stránky.

„Vždycky jsem měl zdravý životní styl rád. Sportuji a cvičím, takže si jídelníček hlídám. Mě se ten jogurt fakt líbil a chtěl jsem, aby byl dostupný i tady. V tu dobu už byly hodinky zaběhnuté a chtěl jsem dělat něco nového. Na vysokou jsem nějak neplánoval jít, takže jsem si zjistil, co je pro takový podnik všechno potřeba,“ popisuje mladík v malém krámku v pražských Vršovicích. 

Lidé častěji vybírají hotové věci, než vymýšlejí vlastní

Že nešel na vysokou školu rodiče prvně těžce nesli, protože se neučil špatně. V podnikání ho ale podporovali, i když hlavně psychicky. 

„Věděl jsem, že na peníze od rodičů na podnikání můžu zapomenout, protože v jejích očích byla priorita stále škola. Navíc jsem nějaký kapitál měl. Rodiče tak mohli mít sice svoje názory a nesouhlasit s těmi mými, ale poslední slovo jsem díky tomu měl jen já, což bylo skvělé,“ říká Patrik.

Cesty vzhůru

Nebylo jim ani třicet a už se o nich v branži mluví. Server iDNES.cz představuje mladé lidi, o kterých v budoucnu pravděpodobně ještě uslyšíte. S každým z nich jsme strávili minimálně den a sledovali je při práci i ve volném čase. Přečtěte si, co stojí za jejich úspěchem. Je to nekonečná dřina, nebo jen talent a štěstí?

Víte o někom, kdo by neměl v seriálu chybět? Napište nám o něm na [e-mail]

Nápad je jedna věc, ale jeho realizace je složitější, v gastronomii dvojnásob. Potřeba je nejen povolení a splnění hygienických předpisů, ale i práce s lidmi. Původní koncepce byla, že si zákazníci budou moci vytvořit vlastní jogurt, aniž by jim do toho někdo zasahoval. Patrik Fuska brzy zjistil, že tudy cesta nevede a bude muset přístup změnit.

„Ze začátku jsem neměl ani žádné vitríny, ale jen to, že si lidé můžou svůj jogurt složit sami - od toho název Můj Jogurt. Ale zjistil jsem, že nakupují spíše očima a vyberou spíš to, co je hotové, ikdyž sestavení toho vlastního trvá pár minut. Raději si vezmou jogurt z vitríny, než aby přemýšleli nad vlastním. I za cenu toho, že tam nebude všechno, co jim chutná,“ popisuje peripetie. 

A že to není cena úplně lidová. Hotové jogurty začínají na 90 korunách a výš. Zákazníci si zaplatí čerstvé ingredience a určitou formu jedinečnosti. Nikdo jiný u nás takové jogurty zatím neprodává. 

Jogurty podle své chuti si chce namíchat zhruba 10 až 20 procent zákazníků. Doba sestavení vlastního mixu je individuální, většinou trvá ale kolem 5 minut, maximálně 10 minut podle toho, co všechno si zákazník přeje. A výběr má široký, protože obchod odebírá zboží od různých dodavatelů. Jogurty přímo z mlékáren, čokolády od cukrářů, ovoce různě podle kvality a tak podobně. Podle Patrika Fusky je ale primární kvalita, ne nejnižší cena. S čímž nakonec souvisí i vyšší cena výsledného produktu.

Rozvážíme i do firem, ale nechci být nějaký catering

Na to, jak budou výsledné jogurty vypadat, přicházel postupně. Současnou podobu sestavil poměrně jednoduše. „Zkoušel jsem se zaměstnanci a známými různé chutě, které nám nakonec sedly. Pak jsme je nafotili a zavedli do stálé nabídky a hotovo. Nic extra sofistikovaného, ale výsledek stál za to,“ popisuje.

Patrik Fuska (20)

Je mu 20 let a narodil se v Brně. Šest let vyrůstal na Slovensku, než se natrvalo přesunul do Prahy. 

Střední školu dokončil na Gymnáziu Postupická Praha a na vysokou školu kvůli svým zájmům v podnikání nepokračoval. 

Nejvíce času tráví nad vylepšováním obchodu Můj Jogurt, e-shopu s hodinkami, ale také cvičením, vařením a cestováním. 

Podnikání se věnuje od 15 let, e-shop s hodinkami založil o rok později a značku Můj Jogurt provozuje od loňského července. 

Podnik plánuje rozšířit. Nejraději by se přesunul víc k centru Prahy, i když současná poloha podle něj není špatná. Jen prý nevyužívá veškerý potenciál, produktů i Patrika samotného.

„Samozřejmě bych to chtěl rozšířit, ale nechci zavážet nějaké obchodní řetězce nebo něco podobného. Jednak je to hodně spotřební zboží a za den, dva se zkazí, a pak je to také hodně složité. Od konce minulého roku jednám s firmou Rohlik.cz, která by mohla jogurty nabízet, ale je k tomu potřeba udělat hodně byrokratických věcí,“ nastiňuje plány do budoucna.

Podle zákona musí mít každý produkt etiketu se složením i datem spotřeby. To se dá v době, kdy si jogurt kupují lidé přímo v obchodě, nebo si ho sami vymyslí, vyřídit docela snadno. Pro distribuci se musí natisknout etikety a další potřebné informace pro zákazníky. 

„Díky spolupráci by ale mohly jogurty být třeba v Liberci. Jinak je ta byrokracie v gastronomii fakt náročná a asi bych do toho šel znovu, ale nedoporučoval bych to, to ne“ usmívá se nad jogurtem Patrik. 

Jak Patrik pracuje

• Není zastáncem dlouhého vyspávání, takže spí většinou 6 hodin a budík má nastavený na pátou hodinu ranní. Každý den si ráno navaří jídlo a pak jde cvičit, zhruba pětkrát týdně. 
• Před 9 je už většinou na prodejně a „analyzuje'' daný den - objednávky, co je potřeba udělat, koupit, opravit, obvolat... Pokud je vše v pořádku, někdy udělá rozvoz sám, někdy vyšle někoho ze zaměstnanců a sám pak může jít pracovat na počítači nebo si vyřídit nějaké schůzky. 
• „Tak ostatně vypadá trávení mého času, pokud zrovna nejsem na prodejně, když je potřeba. Na počítači řeším emaily, marketing a reklamy, občas grafiku, inovace a ostatní, co je potřeba,“ popisuje svůj den Patrik Fuska.  
• Párkrát do roka někam odcestuje, pokud na to vyjde čas. Rád má USA nebo místa po Evropě, která ještě nejsou tak „profláklá'' a kam moc lidí nechodí.