„Titul, který získáváte, je titulem vědecko-pedagogickým, ale také je to titul, který svědčí o tom, jak cenní jste lidé nejenom z hlediska vašich vysokých škol, ale také co znamenáte pro studenty a studentky a jakou velkou úlohu sehráváte do budoucna pro naše vzdělávání,“ řekla Valachová.
„Pokud si já vzpomenu na sebe jako na studentku vysoké školy, vím jak moc pro mne znamenali a doposud znamenají a navždy budou znamenat profesoři a profesorky, které mně pomohli provázet a úspěšně projít studium. Díky vám se studenti a studentky stávají lepšími a věřím, že tomu bude tak i do budoucna,“ vzkázala téměř pěti desítkám akademiků ministryně.
Ve svém projevu poukázala také na aktuální problémy ve společnosti a ocenila, že i v této složité situaci si vysoké školy zachovávají svůj názor. Narážela tím zřejmě na zapojení akademiků do diskuze týkající se uprchlické krize, kdy v takzvané výzvě vědců odmítli vyvolávání strachu a nenávisti (více najdete zde). Výzvu Valachová dříve podpořila. „Vědět však také znamená bdít,“ dodala během svého projevu ministryně.
Valachová předala jmenovací dekrety 47 novým profesorům a profesorkám. Celkem jich prezident v podzimním termínu jmenoval 53, ale šest se slavnostního ceremoniálu v Karolinu nezúčastnilo. Všichni mohou nové tituly používat od 1. listopadu. Dekret převzal i ředitel Národního divadla Jan Burian.
Prezident se ceremoniálu účastnit nechce
Prezident sice profesory jmenuje, ale slavnostního ceremoniálu se účastnit nechce. S Valachovou se domluvil, že i do budoucna bude dekrety předávat šéf ministerstva školství. Mezi novými profesory a profesorkami jsou lidé, které předsedové vědeckých a uměleckých rad veřejných vysokých škol navrhovali ministerstvu školství do konce července. Nejvíce jich mají Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze.
Tradičně hojně jsou zastoupeny lékařské a přírodovědné obory.
Zatímco tato skupina profesorů byla jmenována bez problémů, na vyřešení své situace stále čeká trojice kandidátů z minulé skupiny, které prezident odmítl jmenovat kvůli jejich údajným závažným prohřeškům z minulosti. Jde o Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy v Praze a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou.
Všichni před třemi týdny podali na prezidenta žalobu a navrhují vydání rozsudku, který by Zemanovi jmenování uložil. Tvrdí, že na jmenování mají právní nárok. Zeman odmítáním jmenovat dotčené profesorem podle nich nerespektuje závazný pokyn vědeckých rad Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické a usnesení vlády z letošního dubna.
V poslední době se také znovu rozhořela diskuse kolem možných změn v proceduře jmenování profesorů. K novele zákona o vysokých školách, kterou projednává Sněmovna, se sešlo několik návrhů na změnu. Vládní předloha ponechává prakticky současnou podobu, což preferuje i ministryně. Exministr školství Petr Fiala (ODS) navrhl, aby profesory jmenoval rektor podobně jako docenty. Na stole je také možnost, aby jmenoval prezident a v případě jeho nečinnosti by se kandidáti po 60 dnech stali profesory ze zákona. To odmítá Valachová a jako reakci na tuto myšlenku nechala předložit návrh, aby profesory jmenoval ministr školství.
