Jednotu České konference rektorů pro Rádio Impuls potvrdil rektor Českého vysokého učení technického v Praze Petr Konvalinka. Zeman by tak mohl být na ceremoniálu nakonec sám, podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka se však s jeho účastí beztak nepočítalo. „Aktu se zhostí ministr školství,“ uvedl na Twitteru.
Stanovisko ČKRVzhledem
k nastalé situaci, kdy prezident republiky Miloš Zeman odmítl podepsat
jmenovací dekrety třem profesorům českých veřejných vysokých škol, kteří
úspěšně prošli zákonem předepsaným řízením na svých univerzitách, obrací se
předsednictvo ČKR s výzvou k solidárnímu postoji k celé akademické obci
České republiky. Navrhuje plénu ČKR, aby se slavnostního ceremoniálu, který se
má konat ve čtvrtek v tradičních prostorách Karolína, nezúčastnili ani
rektoři vysokých škol ani k převzetí dekretů pozvaní profesoři.
Předsednictvo ČKR je přesvědčeno, že rektoři vysokých škol najdou vhodné a důstojné příležitosti, jak profesorům svých univerzit tyto dekrety v brzké době předat.
Neprodleně bude rovněž zahájeno jednání na půdě celé ČKR o dalším postoji a následných koordinovaných krocích v této politováníhodné záležitosti opakovaného a cíleného vměšování se do akademických svobod českých vysokých škol. |
Prakticky jistá je neúčast všech členů České konference rektorů (ČKR), a to včetně jejího předsedy a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Ten však uvedl, že by se předávání neúčastnil ani tak, jelikož na tento den měl už dopředu naplánovanou dovolenou. Mezi členy ČKR dále patří rektoři Mikuláš Bek (Masarykova univerzita), Zdeněk Kůs (Technická univerzita v Liberci), Karel Melzoch (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze), Ivo Medek (Janáčkova akademie múzických umění v Brně) a Ivan Barančík (Vysoká škola logistiky).
„Společně s kolegy sdruženými v České konfederaci rektorů neprodleně zahájíme jednání o dalším postoji a následných krocích v této záležitosti opakovaného a cíleného vměšování se do akademických svobod českých vysokých škol,“ uvedl na webu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze rektor Melzoch.
Nezúčastnil by se zřejmě nikdo, k ČKR se přidávají další
Kromě předsednictva ČKR neúčast na ceremoniálu potvrdili MF DNES také rektoři Václav Báča (Vysoká škola polytechnická Jihlava), Martin Balej (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem), Jan Hančil (Akademie múzických umění v Praze), Petr Sáha (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně), Ivo Vondrák (Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava) či Miroslav Ludwig (Univerzita Pardubice).
Všichni vyjádřili jednoznačný souhlas s výzvou předsednictva ČKR a účast na čtvrtečním ceremoniálu odmítli. „Plně podporuji výzvu České konference rektorů a zítřejšího předávání dekretů se nezúčastním. Prezident odmítá podepsat dekrety profesorům, kteří splnili všechny zákonné podmínky, a to je nepřijatelné,“ řekl iDNES.cz rektor Vondrák.
„Ze strany prezidenta toto pokládám za zbytečné narušování vztahu nejvyšších představitelů akademických obcí s nejvyšším představitelem České republiky,“ okomentoval úterní Zemanův krok Balej.
„Rektor prof. Ludwig považuje jednání prezidenta republiky za zásah do akademických svobod, které se netýká pouze škol, jejichž profesoři nebyli jmenováni,“ stojí ve vyjádření Univerzity Pardubice, které zveřejnila na webu.
Zeman odmítl tři profesury, jeho mluvčí uvedl důvody
Prezident se v úterý rozhodl, že nepodepíše jmenovací dekrety docentů Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Podle rektora Univerzity Karlovy Zimy tím hlava státu nerespektuje samosprávu univerzit. Prezidentovo rozhodnutí pro iDNES.cz v úterý večer potvrdil prezidentův mluvčí Ovčáček, který sdělil také konkrétní důvody prezidentova rozhodnutí.
Co vadí HraduMluvčí Hradu Jiří Ovčáček ve středu podrobněji popsal důvody, které vedly Zemana k odmítnutí podepsat jmenovací dekrety trojice kandidátů na profesuru. V případě Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy šlo o informace o jeho údajné evidenci jako agenta Státní bezpečnosti (StB). Příslušný svazek včetně vázacího aktu se prý zachoval. Ošťádal podle Hradu také v 80. letech poskytl krycí adresu pro zasílání korespondence pro StB ze zahraničí. "V minulosti jsem se žádného neetického jednání nedopustil," řekl Ošťádal České televizi (ČT). Blíže nechtěl informace Hradu komentovat. "V tuhletu chvíli necítím potřebu se obhajovat," uvedl. U Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické kritizuje Hrad jeho působení v československé armádě. Eichler podle prezidentových informací do roku 1979 působil v armádě jako propagandista a následně v letech 1979 až 1983 na rezidentuře tehdejší vojenské zpravodajské správy generálního štábu v Paříži jako její kmenový příslušník a v letech 1984 až 1989 pak v pozici hlavního ideologa hlavní politické správy. „Pan prezident nemá správné informace. Pan docent Eichler byl sekretářem vojenského a leteckého přidělence v Paříži. Této funkci se také říká vojenský atašé, je na všech ambasádách," řekla ČT rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze Hana Machková. Ošťádal i Eichler mají podle sdělení jejich univerzit čistá lustrační osvědčení. V případě historika umění Jiřího Fajta Ovčáček zopakoval, že důvodem k odmítnutí podpisu byly informace, že jako ředitel Národní galerie navrhoval, aby mu byly vypláceny odměny z komerční sféry. Fajt již dříve uvedl, že tato alternativa je běžná v zahraničí i českém akademickém prostředí. Přípravu smlouvy konzultoval ředitel galerie s ministrem kultury Danielem Hermanem a po zralé úvaze toto řešení nezvolili. Zdroj: ČTK |
„V případě docenta Fajta jsou to informace o záležitostech kolem Komerční banky. V případě docenta Eichlera je to předlistopadové působení v propagandistických útvarech Československé lidové armády. A v případě docenta Ošťádala jsou to kontakty se Státní bezpečností před rokem 1989,“ řekl.
„O kroku prezidenta Zemana jsem se dozvěděl od přátel a z médií. Načasování tohoto výroku považuji za nefér, nedalo mi to prostor k žádné obraně. V minulosti jsem se nedopustil žádného neetického jednání a žádné informace jsem nepodával. Jsem ale veden na seznamech vojenské kontrarozvědky, protože jsem se po základní vojenské službě u protivzdušné obrany státu zúčastnil jednoho cvičení, které právě vojenská kontrarozvědka organizovala,“ reagoval na tvrzení Hradu Ošťádal.
„Nechci hájit sám sebe, to za mě udělali jiní. Rektorka VŠE Hana Machková k tomu vydala stanovisko. Ona i ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl se mě zastali,“ řekl iDNES.cz Jan Eichler s tím, že rektorce předal své lustrační osvědčení.
„Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc., v souladu se zákonem prokázal, že je uznávaným odborníkem po oblast mezinárodních bezpečnostních vztahů a splňuje požadavky na pedagogickou a vědeckou kvalifikaci nutné pro jmenování vysokoškolským profesorem. V roce 2003 mu bylo uděleno vysoké státní vyznamenání Ordre de Mérite (Řád za zásluhy) prezidentem Francouzské republiky Jacquesem Chiracem,“ uvedla ve středu v prohlášení Vysoká škola ekonomická.
Mezi docenty, které prezident odmítl jmenovat profesory, je i ředitel Národní galerie. Ten uvedl, že ho postoj prezidenta republiky nepřekvapuje, protože je „zcela v intencích jeho snah Českou republiku proměnit v nejzápadnější východní despocii“.
Fajt ve středu odcestoval na výtvarné Bienále v Benátkách. Předtím redakci iDNES.cz přes mluvčí galerie poskytl své stanovisko k nejmenování. „Měl jsem za to, že jsem splnil veškeré zákonem předepsané povinnosti pro udělení titulu profesora, zjevně jsem však cosi důležitého opomněl, možná obětní dary,“ uvedl.
Bezodkladně to přehodnoťte, vyzval prezidenta ředitel ÚMV
„Krok prezidenta Zemana považuji za nepřijatelné vměšování do akademických svobod. Doc. Jan Eichler je uznávaným expertem na problematiku mezinárodní bezpečnosti, což dokázal mimo jiné řadou kvalitních akademických publikací. Profesorský titul si bezesporu zaslouží,“ reagoval na Zemanův krok ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl a vyzval prezidenta, aby své odmítavé stanovisko bezodkladně přehodnotil.
Podle ministerstva školství splnili všichni odmítnutí kandidáti na profesuru všechny podmínky nutné ke jmenování. Chládek nyní usiluje o setkání se Zemanem a některými rektory.
Problém se jmenováním profesorů se objevil před dvěma lety na jaře, když prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat historika Martina C. Putnu profesorem. Nelíbila se mu jeho účast na průvodu Prague Pride, kde měl transparent „Katolické buzny zdraví Bátoru“. Putna tenkrát převzal dekret o dva týdny později z rukou tehdejšího ministra školství Petra Fialy (ODS).
Jeho nástupce Chládek (ČSSD) se k problému jmenování profesorů vrátil. S prezidentem Zemanem tuto otázku intenzivně řešil, ten se ale loni na podzim rozhodl, že si nad jmenováním profesorů ponechá dohled (více čtěte zde).
