Ze 180 poslanců pro zákon hlasovalo 139, proti jich bylo pouze patnáct.
„V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala,“ říká doslova schválená změna vysokoškolského zákona. Ale musí se to stát nejpozději do 3 let ode dne vykonání nebo - jak zákon říká - „zdánlivého“ vykonání státní zkoušky. Kdo má tedy titul déle, toho se to už netýká.
Jedinou změnou ohledně jmenování profesorů je v zákoně to, že ministr bude mít možnost vrátit návrh na jmenování profesorem vědecké či umělecké radě vysoké školy.
Marné pokusy dát jmenování profesorů ministryni či rektorům
Poslanec za ČSSD Antonín Seďa neúspěšně navrhoval, aby profesory nově jmenoval ministr školství, šéf opoziční ODS Petr Fiala zase to, aby profesory jmenovali rektoři. David Kasal z hnutí ANO zase to, aby jmenování profesorem platilo i v případě, že tak do šedesáti dnů prezident neučiní. Ministryně školství Valachová ale před poslanci všechny tyto varianty odmítla. „Prezident má pravomoci dané ústavou a neměli bychom to měnit,“ řekla poslancům.
Spory o jmenování profesorů jsou na pořadu dne od doby, kdy je Miloš Zeman na Hradě. Dlouho nechtěl jmenovat například svého kritika Martina C. Putnu. Loni v listopadu podaly na prezidenta žalobu Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická společně s Jiřím Fajtem, Ivanem Ošťádalem a Janem Eichlerem, které Zeman odmítl jmenovat profesory (více o žalobě zde).
Dosud existující Akreditační komise bude nahrazena Národním akreditačním úřadem. „Velké vysoké školy, univerzity budou mít samy možnost akreditovat své obory,“ řekla Valachová. „Upravujeme i to, co bylo kritizováno z hlediska nezákonně nabytých vysokoškolských titulů, docentů. Rektor bude mít možnost nezákonně nabytý titul odejmout,“ uvedla ministryně školství.
Hodnocena bude kvalita škol a vznikne registr profesorů, který bude k dispozici ministerstvu, Národnímu akreditačnímu úřadu i školám. Poslanci neomezili praxi takzvaných létajících profesorů, kteří tak budou moci volně působit na více vysokých školách. Přijatá novela zaručí vyšší sociální stipendia, nově čtvrtinu minimální mzdy. Do jara chce ministryně školství předložit představu, jaké musí nastat změny ve financování vysokých škol.
U nás může studovat každý, to je smutná pravda, řekl poslanec
„Jako houby po dešti začaly vznikat nové a nové vysoké školy a univerzity, takže dnes na naši malou zemi máme těch veřejných 26 a soukromých přes 80. O tom, jaký je to tlak na udržení kvality, se nemusíme přesvědčovat. To, že u nás může studovat každý, kdo se umí podepsat a má tedy maturitu, je smutná pravda, kterou známe všichni. Snadná dostupnost maturity je mimochodem první díl neveselého příběhu. Zabývá se snad předkládaná novela problémem nadměrného počtu škol v České republice? Nikoli,“ vyčetl vládnímu návrhu poslanec opoziční ODS Simeon Karamazov. Kritizoval vládní návrh i za to, že nijak neřeší podporu technického vzdělávání, čímž se politici tak často zaklínají.
„Novela je torzem toho, co bychom pro vysoké školy skutečně potřebovali. Je to promarněná šance. Tato novela zcela ignoruje celoživotní vzdělávání,“ řekla Anna Putnová z TOP 09.
Zákon nyní dostane k posouzení Senát a poté ho ještě musí potvrdit prezident Miloš Zeman, aby mohla novela vysokoškolského zákona začít platit.
 |
