ČR chce využít písemné podání - skriftlig innlegg. Shrne v něm, v čem česká strana vidí postup Norska jako nesprávný. Dokument v norštině podá do pátku soudu vládní zmocněnec, náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Ten je od roku 2008 vládním zmocněncem pro zastupování ČR před soudním dvorem EU. Setká se také s právními zástupci Evy Michalákové.
„Naši právníci zvolili nejlepší možnost, která byla průchozí, abychom se vůbec mohli připojit. Má to být podáno do zítřka,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
V Norsku je možné využít takzvané písemné podání ve veřejném zájmu. Podávat ho mohou nadace i úřady. Stane se pak součástí spisu a soud ho při rozhodování bere v potaz, pokud ho nezamítne kvůli tomu, že veřejný zájem není dostatečně prokázaný. Zatím není jasné, jestli norský soud české podání uzná. „Je to precedens. Nevíme, jak se soud zachová,“ dodala Lagronová. Zástupce velvyslanectví ČR bude u soudního jednání ale bez ohledu na to, zda české podání uspěje.
Dokument má hlavně upozornit na dvě věci. První je nedodržení závazku Úmluvy OSN o právech dítěte. Podle jednoho z jejích ustanovení státy uznávají, že osvojení v cizí zemi se dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Druhým bodem má být „nepřiměřenost rozhodnutí“ norských úřadů. Podání má poukázat na to, že se matka nemohla s dětmi vídat, přestože o to stála. Mohlo by to být v rozporu s úmluvou o lidských právech.
Přístup ministerstva je zklamáním, tvrdí petiční výbor
Petiční výbor na podporu rodiny vydal v pátek prohlášení, ve kterém vyjádřil zklamání nad přístupem ministerstva zahraničí. „Česko pouze jinou formou doručí protest, který již dříve poslal do Norska Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, resp. zopakuje to, co MZV několikrát vyjádřilo ve svých protestních nótách,“ stojí v tiskové zprávě výboru, který zároveň upozornil, že přítomnost zástupce české ambasády při jednání není nic nového. Byl tam už při předchozím jednání Krajské komise, která svým rozhodnutím v podstatě zbavila Michalákovou rodičovských práv k jejím synům (více o rozhodnutí zde).
Právník matky Pavel Hasenkopf v první reakci na prohlášení ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (více zde) přístup vlády uvítal. „Rozhodnutí vlády vítáme a věříme, že norský soud účast České republiky v řízení dovolí,“ uvedl ve čtvrtek. „Mrzí nás však, že vládě trvalo rozhodování dva měsíce a odhodlala se k němu až po veřejném tlaku a aktivních krocích prezidenta republiky,“ dodal.
Norská sociální služba odebrala českým rodičům dnes desetiletého Denise a sedmiletého Davida v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče, norské úřady loni rozhodly o zbavení rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Chlapci se narodili v Norsku, jejich matka tam také žije (více o případu zde).
Zástupci Michalákové chtějí smlouvu s Norskem o vydávání dětí
Podle podporovatelů rodiny se rodiče s chlapci po odebrání setkali hned v květnu 2011. Matka pak obě děti vídala každý týden až do srpna, poté až v březnu dalšího roku. Společně se pak setkali ještě třikrát, naposledy předloni v březnu. Loni Michaláková viděla třikrát mladšího syna.
Norské velvyslanectví a norské úřady se k případu nevyjadřovaly. Podle některých médií a expertů tak není možné si na kauzu udělat jasný názor jen se znalostí stanoviska jedné strany. Norská ambasáda už dřív na svém webu napsala, že sdělovací prostředky nemusí představovat věc „na základě všech relevantních informací“ a norské úřady kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“ (více zde). Podle některých ochránců dětských práv se tak upřednostňuje zájem matky nad zájmem hochů.
Pokud by Michaláková u soudu neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové vlády už dřív řekli, že by ji tam ČR podpořila. Zástupci Michalákové žádali po kabinetu ale ráznější kroky. Chtěli, aby se ČR zapojila do řízení. Usilují také o mezistátní dohodu s Norskem o vydávání dětí (více o mezinárodní smlouvě zde).
10. února 2015 |
