„Vůbec bych se nedivila, kdyby případ ve Štrasburku skončil. Myslím si, že paní Michaláková má dobrou šanci. Norský stát tam v dřívějších kauzách prohrával. Prohrál případ, kdy Barnevern odebral dítě od biologické matky šest dnů po porodu,“ uvedla právnička Fjelnsethová v rozhovoru s norským spolupracovníkem iDNES.cz, novinářem Trondem Antonsenem.
I ona naznačuje, že za rozhodnutím krajské komise, která Michalákovou zbavila rodičovských práv ke staršímu synovi a mladšího dala k adopci nynější pěstounské rodině (více zde), mohla stát i medializace případu. „(Michaláková) byla na jednání krajské komise za zveřejnění silně kritizována. (...) Je trestána za to, že využila tohoto práva,“ míní.
Norská ambasáda v Česku přitom ve čtvrtek vydala prohlášení, ve kterém tvrdí, že rodičům nehrozí postih, pokud o svých kauzách mluví v médiích. „Rodiče mají právo vyjadřovat se svobodně o případech skrze média. Žádným způsobem tím neriskují,“ uvedl norský úřad (více čtěte zde).
Podle advokátky je důležité, že její klientku podporuje český stát. „Znamená to hodně. Rodiny mnoha jiných národů, které se v Norsku dostaly do problémů, od svých států neměly pomoc žádnou,“ dodala Fjelnsethová.
Do Štrasburku je cesta ještě daleká
Micháláková už iDNES.cz potvrdila, že se proti rozhodnutí Krajské komise pro sociálně právní ochranu dětí odvolá. „Chci udělat vše pro to, aby se děti mohly vrátit domů,“ napsala ve středu redakci s poukazem na snahu dostat svůj případ právě před mezinárodní soud ve Štrasburku.
Podle Fjelnsethové je však čeká ještě daleká cesta. Proti rozhodnutí komise v krajích Buskerud a Vestfod se podle ní může Michaláková odvolat do konce října, poté se bude případem zabývat obvodní soud pro Modum, Eiker a Sigdal (okresy sousedící s Oslem, pozn. red.). Právnička však odhaduje, že projednávání začne nejdříve v první polovině roku 2016.
Ať bude rozhodnutí jakékoliv, případ se posune ke krajskému soudu. Proti rozsudku se mohou odvolat obě strany. Poté zbývá Nejvyšší soud. Pokud odvolání zamítne, bude platit rozsudek krajského soudu. Až poté by se Michaláková mohla obrátit na soud ve Štrasburku.
Právě na průtahy v celém řízení v pátek v rozhovoru pro Český rozhlas - Radiožurnál upozornil i ředitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu Zdeněk Kapitán. „Role ČR v tuto chvíli spočívá zejména v tom, aby se pokusila třeba i prostředky diplomatického nátlaku o to, aby nezávislé orgány v Norsku věc rozhodly co nejrychleji,“ uvedl Kapitán (více o jeho postoji čtěte zde).
Mladší ze synů adopcí ztratí české občanství
Fjelnsethová však upozorňuje, že adopce mladšího syna se zatím není třeba obávat. Úřady k ní totiž mohou svolit až ve chvíli, kdy rozhodnutí krajské komise nabude právní moci. Poté se ale jeho případný návrat do České republiky značně zkomplikuje. „Jestli k tomu dojde, chlapec automaticky přijde o české občanství a bude mít jenom norské,“ upozorňuje Fjelnsethová.
Podle ní se tak může stát, i když mladší syn neměl jakoukoli možnost proces ovlivnit. „Ačkoli je (Michaláková) silná, její situace je velmi obtížná,“ zhodnotila situaci právnička.
Norská sociální služba odebrala českým rodičům syny - dnes desetiletého Denise a šestiletého Davida - v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud považoval ale zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková loni v prosinci požádala o přezkoumání, rozhodnutí o zbavení rodičovských práv a adopci mladšího syna padlo nyní. Chlapci se narodili v Norsku, jejich matka tam dosud žije.
Takhle Eva Michaláková mluvila o svém případu v únoru:
10. února 2015 |
