Dva z pěti dospělých byli obětí sexuálního obtěžování nebo násilí. A každý pátý má zkušenost s agresí ze svého domova. Pokud se podaří nové zákony přijmout, Česko by tím napravilo dluh, který v této oblasti dlouhodobě má. Podpora obětem totiž chybí. Nejsou dostatečné kapacity například ve specializovaných azylových domech pro týrané ženy ani dostatek poraden s odborníky, kteří by obětem poskytli okamžitou psychologickou či právní pomoc.
Nedůvěra panuje i vůči systému. Ročně je v Česku spácháno zhruba 12 tisíc znásilnění, ale pouze pět až deset procent obětí nahlásí čin na policii. Důvodem podle odborníků může být i to, že každý druhý pachatel znásilnění je potrestán pouze podmíněným trestem. Jakých forem násilí by se nové zákony měly týkat? MF DNES přináší jejich přehled.
Ne znamená ne
Dlouhodobě se v Česku mluví o tom, že by se měla upravit právní definice znásilnění. Její současné znění v trestním zákoníku totiž nezahrnuje případy, kdy oběť zamrzne a fyzicky se nebrání. To je podle odborníků častá reakce oběti, kterou sama neumí ovlivnit.
Podle forenzní psycholožky a soudní znalkyně Ludmily Čírtkové neexistují jen dvě reakce na stres, tedy útěk a boj, jak se často mylně tvrdí, ale i takzvané ustrnutí. Do něj často nervová soustava člověka přepne v momentě, kdy tělo vyhodnotí, že boj ani útěk nepomůže. „Oběti upadnou do biologické nouzové reakce tzv. tonické imobility, která ovšem není jejich vědomou volbou. To vše v očích policie, státních zástupců i soudců často problematizuje postavení oběti, pochybují o jejich věrohodnosti,“ vysvětluje Čírtková.
Istanbulská úmluva nestačí. Nová směrnice má upravit zákony o znásilnění, říká Jourová |
Znásilnění přitom v Česku zažila podle některých odhadů každá desátá žena a sexuálnímu útoku čelil každý třicátý muž. V průměru se stane 34 znásilnění denně, policii je ovšem ohlášeno jen jedno až dvě z nich. Minulý týden se zástupci většiny sněmovních stran shodli na tom, že je potřeba definici upravit. „Mělo by dojít ke změně definice znásilnění tak, aby postihovala všechny skutky a lépe chránila oběti sexuálních trestných činů, které dnes postihnout nemůže,“ přiblížila předsedkyně sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťána Malá (ANO).
Do června má ministerstvo spravedlnosti připravit a předložit dva návrhy nového znění definice znásilnění. Poté proběhne další jednání všech stran zastoupených ve Sněmovně. Návrhy by měly nově obsahovat souhlas. Tedy že sex bez souhlasu, je znásilnění. Jak ukázal nedávný výzkum agentury NMS Market Research v Česku, 69 procent žen souhlasí s tím, že sex bez souhlasu by měl být trestný. A jen sedm procent žen a 13 procent všech obyvatel si myslí, že by to tak být nemělo.
Násilí domů nepatří
Domácí násilí v Česku zažil podle odhadů každý pátý člověk, v řadě případů přihlíží vyhroceným situacím i děti. Jasná definice tohoto specifického násilí, které se děje za zavřenými dveřmi domovů, ovšem doteď chyběla, respektive to řešilo několik různých zákonů. To nyní napraví nový zákon, který připravil Úřad vlády spolu s vládní zmocněnkyní pro lidská práva a který by měl být příští týden předložen do meziresortního připomínkového řízení.
Kriminalita v Česku stoupá. Přibylo majetkových deliktů, násilí i vražd |
„Počítáme, že na přelomu června a července by měl přijít do Poslanecké sněmovny z vlády,“ přiblížila poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která se na návrhu také podílela. „Definice se nyní sjednotí a ty ostatní zákony se začnou odkazovat k této nové definici,“ vysvětluje Urbanová.
Povinně se k tomu bude přihlížet například při vypořádání společného jmění manželů nebo při rozhodování o svěření dítěte do péče v případě rozvodu. Definice rovněž zavádí, že i přihlížející dítě domácímu násilí je obětí.
Bez „výchovných“ facek
Česko je jednou z posledních zemí v Evropské unii, která ještě toleruje tělesné tresty u dětí. I když se v roce 2007 zavázalo k přijetí zákona, který by jakékoliv trestání dětí zakazoval, doteď tak ještě neučinilo. Problematika se znovu otevřela loni na podzim a vypadá to, že Česká republika už dospěla do bodu, kdy by k přijetí nové legislativy mohla být vůle. Na tom, že je potřeba v občanském zákoníku zakotvit, že fyzické a psychické násilí na dětech není přijatelnou výchovnou metodou, se shodly sněmovní komise pro rodinu a podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Novelu nyní řeší ministerstvo spravedlnosti.
Modřiny či odpírání jídla. Vychovatelky jeslí v Žatci mlátily a zavíraly děti |
Novinka v zákoníku nebude znamenat, že by za takzvaně výchovnou facku, jak se trest v Česku často označuje, hrozil rodiči nějaký postih. „Naším cílem rozhodně není trestat a kriminalizovat rodiče. Důležité je zvýšení naší citlivosti a jasná deklarace, že násilí páchané na dětech v jakékoli formě plodí jen další problémy,“ vysvětlila předsedkyně stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti Marie Jílková (KDU-ČSL).
Podle výzkumu UNICEF z roku 2018 se násilí v rodinách týká 14 procent dětí v Česku. Mezi občasným „výchovným“ potrestáním a domácím násilím se hranice podle odborníků může smýt velmi snadno. „Máme tu zkušenost, že velká část rodičů neumí dobře rozlišit, co spadá ještě do oblasti výchovy, a co už je týrání dětí,“ přibližuje ředitelka Centra Locika Petra Wünschová, které pomáhá dětem zažívajícím domácí násilí.
Ročně je v Česku utýráno pět až šest dětí. Za posledních sedm let jich následkem násilí v rodině zemřelo 39.
Obtěžování online
Sexuální násilí v kyberprostoru je nyní velmi aktuální téma, o kterém se zatím vedou debaty, jak je pojmout v českém právním řádu. Zatím je policie podřazuje pod ostatní trestné činy, což podle podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí není zrovna šťastné.
Mohla si za to sama. Třetina lidí stále viní oběti domácího násilí, ne agresory |
V loňském roce Evropská komise navrhla směrnici o násilí na ženách, která zahrnuje i násilí vůči ženám na internetu. „A podle které by měly v členských státech vzniknout i tyto specializované skutkové podstaty,“ přibližuje poslankyně Malá s tím, že podvýbor na tom nyní pracuje.
