Byla rozsáhlá, vycházela ze skenů, které získala pomocí zobrazovací techniky magnetické rezonance od více než deseti tisíc lidí. Potvrdila propojení mezi tělem a mozkem. Když se zjištění publikovaná v našem magazínu připojí ke studiím o významu jídelníčku, společenských kontaktů a snížení stresu, máme důkaz, že existují faktory, které dokážou významně redukovat riziko Alzheimerovy choroby, uvedl George Perry, šéfredaktor časopisu Journal of Alzheimer’s Disease.
Pohyb, který mozek ochrání, přitom nemusí představovat ohromné porce extra náročné fyzické aktivity.
Klidně méně, ale pravidelně
Pozitivní dopady na mozek totiž podle práce měly i mírné tělesné činnosti, jako je chůze, počítal se samozřejmě i běh, sporty, silový trénink. „Zjistili jsme, že i mírná úroveň fyzické aktivity, dokonce i méně než čtyři tisíce kroků denně, může mít pozitivní dopady na mozkové zdraví,“ shrnuje jeden z autorů práce David Merrill. Důležitá je však pravidelnost.
Sedm opatření proti demenci. Studie ukazuje, jak vypadá účinná prevence |
Účastníci a účastnice výzkumu, kteří aktivní životní styl vyznávali, se pyšnili větší mozkovou hmotou v klíčových oblastech. Zahrnovalo to šedou hmotu, která pomáhá zpracovávat informace, a bílou hmotu, která propojuje odlišné mozkové oblasti, i hipokampus, ten je důležitý pro fungování paměti, vypočítává server Neuro Science News.
Jak přesně pravidelná tělesná aktivita mozek podporuje, práce nezkoumala. Server Science Alert však poznamenává, že mechanismů je několik. Výslovně zmiňuje lepší tok krve po těle včetně mozku a zvýšení hladin jistých proteinů, které udržují neurony ve zdravé kondici.
Dieta MIND proti Alzheimerově nemoci funguje, je prostá |
Není to přitom poprvé, kdy výzkum složil tělesné aktivitě hold pro její přínos v boji proti demenci. Cvičení se promítlo například do výčtu dvanácti potenciálně ovlivnitelných faktorů, který přinesl v roce 2020 magazín The Lancet. Kromě nedostatku tělesného pohybu zahrnoval seznam vysoký krevní tlak, sluchové potíže, kouření, obezitu, deprese, cukrovku, nízké vzdělání a nedostatek společenských kontaktů, nově tehdy na menu studie dodala znečištění ovzduší, nadměrnou konzumaci alkoholu a poranění mozku. Oněch dvanáct faktorů výzkum činil zodpovědným dokonce za čtyřicet procent případů demence ve světě, které mohly být právě skrze vyjmenované faktory buď preventivně odvráceny, nebo odloženy do pozdějšího věku.
Fyzickou aktivitu poté doporučuje i aktuální studie z magazínu The Journal of Epidemiology and Community Health. Ta je ve svých doporučeních konkrétnější, zkoumala přínosy tělesného pohybu různé intenzity a délky a výslovně mluví o deseti minutách cvičení střední až energické intenzity. I o něco kratší porce takové aktivity prospívaly mozku více než pohyb o nižší intenzitě, nemluvě o sezení nebo spaní.
Studie navíc nabízí radu i pro ty, kteří tráví hodiny sezením například kvůli zaměstnání. Pracovní židli by měli vyměnit za stání nebo sezení prokládat „přesnídávkami“ v podobě krátkých přestávek naplněných cvičením.
