Účastníci britské studie měli potíže s erektilní dysfunkcí, víc než polovina z nich užívala léky s látkami jako sildenafil, který je ve Viagře, tadalafil, na nějž sází Cialis, avanafil, vardenafil. Vědci pány, jimž bylo průměrně devětapadesát let, sledovali v průměru pět let, zajímaly je jejich kognitivní funkce.
Poté, co výsledky očistili o faktory, které by rozvoj Alzheimerovy nemoci mohly ovlivnit a mezi něž patřil například věk, kouření, konzumace alkoholu, shledali, že pánové, kteří prášky na erekci s inhibitory PDE5 užívali, měli až o pětinu nižší riziko, že se u nich choroba objeví, popisuje list The Times.
A nejen to, nebezpečí rozvoje Alzheimerovy nemoci bylo nejnižší u mužů, kteří po pilulkách na erekci sahali nejčastěji. Sledovaní, kteří si v monitorované době nechali přípravek předepsat jednadvacetkrát až padesátkrát, měli nebezpečí nemoci nižší dokonce o úctyhodných čtyřiačtyřicet procent.
Rychlejší proces a včasnější zásah
Zjištění, která shrnula studie vydaná v magazínu Neurology, jsou podle vedoucí práce Ruth Brauerové zaznamenání hodná proto, že věda sice dělá jisté pokroky s vývojem přípravků pro pacienty v raných fázích Alzheimerovy nemoci, „zoufale však potřebujeme postupy, které dokážou být prevencí rozvoje nemoci nebo ho zpomalit“.
Odborníci navíc připomínají, že rozvoj léků na nemoci, jako je Alzheimerova, je nákladný a trvá celé roky. „Kdybychom byli schopni přesměrovat využití již existujících léků, pokrok by to urychlilo,“ míní například Leah Mursaleenová, šéfka organizace Alzheimer´s Research UK. Takový model vidí jako slibný pro to, aby se v první řadě dařilo rozvoj Alzheimerovy nemoci zastavit, rovněž výzkumník Oxfordské univerzity Ivan Koychev.
Horníci leželi na pokojích na břichu. Skrývali erekci. A zrodila se viagra |
Přesto se se zjištěními Brauerové pojí několik limitů a otazníků.
Výzvy pro dalším výzkum
Předně byla studie jejího týmu pouze observační, nedokazovala příčinný stav. Hypoteticky je tak možné, že si pilulky nechali předepisovat právě ti muži, kteří nebyli Alzheimerovou nemocí poznamenaní. Že jde vztah mezi pilulkami a chorobou opačným směrem.
Mursaleenová poté poznamenává, že doložit by bylo třeba též to, zda účinné látky působí i na další skupiny, na muže bez erektilních potíží, na ženy. Další kritické hlasy pochyby a otázky doplňují.
Výzkumník Madhav Thambisetty z amerického Institutu stárnutí připomíná, že prášky například se sildenafilem patří mezi léky, které jsou užívány pouze v momentu potřeby, liší se od těch, které se berou pravidelně, průběžně. „O sildenafilu se ví, že dosáhne do mozku. Může však být jeho hladina v mozku udržována v dostatečně vysokých koncentracích nepřerušeně po dobu, která je potřebná ke změně trajektorie Alzheimerovy choroby?“ ptá se v listu The Guardian.
Brauerová souhlasí. Soudí však, že výsledky její masivní studie stojí za další ověřování. „Nemůžeme říci, že ony prášky jsou za snížení rizika zodpovědné. Studie nám však dává potravu pro mozek, návrh kudy se ubírat v budoucnu,“ míní. Podle prezidentky Britského sdružení neurověd Tary Spires-Jonesové je studie dobrým důkazem, že tento typ léků stojí za další zkoumání.
Neurofyziolog z Univerzity v Readingu Francesco Tamagnini poté navrhuje i vysvětlení, jak by látky v pilulkách mohly fungovat. „Léčebný efekt mohou vyvíjet buď přímým působením na neurony, pokud jsou schopné dostat se z krve do mozku, nebo skrze zvýšení krevního toku. Otestovat je však třeba obě hypotézy,“ uvedl Tamagnini pro BBC.
V případě Viagry by přesměrování jejího využití bylo jen další kapitolou jejího příběhu. Původně se totiž vyvíjela na rozšíření srdečních cév, teprve po prvních testech, při nichž se dobrovolníkům z řad velšských horníků dostávalo obzvláště silných erekcí, se zjistilo, že efektivně rozšiřuje cévy na penisu. Nato se její využití přesměrovalo.
