Od dubna letošního roku připravuje naši čtenářku Radku Haasovou na nejnáročnější závod Kola pro život, na sto patnáct kilometrů dlouhý Drásal. Díky projektu iDNES.CZ a pojišťovny Kooperativa se poslední týdny před závodem Radka učí, jak správně nastavit životosprávu tak, aby ji 6. července na trase maratonu "cyklistický hlaďák" nepřepadl.
Co bylo potřeba u Radčina stravování zásadně změnit?
U Radky nebylo třeba razantně měnit nic. Jí rozumně, nemá na sobě zbytečný tuk, takže nejdůležitější byl poctivý trénink. Čím je tělo trénovanější, tím méně potřebuje energeticky dobíjet. Ale na druhou stranu se nikdy nevyrovná našim reprezentantům. Pro srovnání, třeba Pavel Boudný sní během závodu třicet procent toho, co budeme potřebovat my s Radkou.
Optimismus před velkým finále"Nemám pochyby, že Drásala zvládne," říká Radim Kořínek. "Od dubna má najeto přes 2 200 kilometrů, udělala ohromný skok dopředu. Druhý kontrolní závod na Orlíku jela zase o mnoho lépe a jinak než Brdy. Mám z jejích pokroků velkou radost." |
Opravdu na to její trénink nestačí?
Ne, snaží se denně trénovat, pokud jí to čas dovolí, ale přece jen chodí do práce, stará se o rodinu. Na vytrvalost je navíc potřeba mnohem více času než jen ty naše tři měsíce, které máme s Radkou k dispozici. A hlavně nikdy tak těžký závod nejela, ani tréninkově. Bude záležet i na počasí, když vyjde, závod si užijeme. Ale netuším, zda ho pojedeme šest a půl nebo sedm a půl hodiny. V každém případě strávíme na kole plnohodnotnou pracovní dobu, takže půjde o těžký a energeticky náročný výkon. A stejně jako auto potřebuje dolévat palivo, i tělo musí mít na těch sedm hodin závodu pořádný zdroj energie. Důležité bude připravit jí na Drásala správný výživový balíček.
Jak bude vypadat?
Musíme myslet na délku závodu, proto začneme opatrně s tuhým jídlem. Na silnici si dáme při etapovém závodě normální rohlík se šunkou, se sýrem, s Nutellou, která by mohla nějakou dobu v žaludku vydržet. Prostě si pravidelně dáme obyčejnou svačinu zabalenou do alobalu, kterou budeme kombinovat s banány. Pak můžeme zařadit tuhou energetickou tyčinku. Nebudeme spoléhat jen na občerstvovačky organizátorů, pokusím se zajistit servis po trati. Sedmkrát osmkrát se potkáme s naší obsluhou, která nám dodá vše, co do závodu nachystám, ionťák, vodu. Do finále závodu bude moc fajn kolový nápoj, protože je sladký a cukry na konci budeme moc potřebovat.
Radka pomáhá trénovat děti z oddílu ACT leraK
S trenérem oddílu ACT leraK Karlem Stloukalem
A energetické gely?
Po startu je nedoporučuji. Jsou totiž moc řídké a sladké a mohou být pro žaludeční stěnu příliš agresivní, takže žaludek je po tak dlouhou dobu nemusí pobírat. Proto se do cukrů a energetických gelů od Nutrendu pustíme až ve druhé části závodu. Drásal je kopcovitý až do 110. kilometru a nesmírně těžký. Poslední čtyři kilometry sjíždíme a to si, doufám, už patřičně užijeme.
Jak používat tyčinky a gelyDrásal je skutečný extrém a je třeba se stravovat trochu jinak. Na běžné maratony do vzdálenosti cca 60 kilometrů ale stačí se ráno včas dobře nasnídat, ideálně tak, jak popisuje Radim Kořínek. Zde je pak jeden z možných návodů, jak se občerstvovat při závodu. Krátce, asi 15 minut před startem, je vhodná energetická tyčinka. Během závodu, který bude trvat asi 2 až 3 hodiny, lze pak už vystačit se dvěma "pomalými" a jedním, maximálně dvěma "rychlými" gely. "Pomalé" gely fungují, jak už název napovídá, tak, že energie se v těle rozkládá pomaleji. Rychlý gel je pak jakýmsi "nakopávákem". V tom je ale také jeho zrádnost. Účinkuje rychle, ale v těle nevydrží dlouho. Závodník by ho proto neměl nasazovat v první polovině trati. První "pomalý" gel můžeme dát někdy kolem první třetiny závodu (cca 15. až 20. kilometr). Druhý pomalý gel pak po polovině trati (30. až 40. kilometr). Mezitím si můžeme vzít na občerstvovacích stanicích vždy po půlce banánu. Rychlý gel načasujeme do závěru závodu, kdy síly viditelně ubývají, třeba na posledních 20 až 30 minut. Možností, jak se občerstvovat a jak kombinovat pevnou stravu, tyčinky a gely je víc, hodně záleží na tom, co komu vyhovuje. Chce to prostě vyzkoušet. |
Jak se stravují cyklisté před závodem?
Zásada je kvalitně se navečeřet, ale necpat se ničím tučným, aby se tělo neunavilo zpracováváním těžko stravitelného jídla přes noc, kdy je potřeba kvalitně spát. Proto si před závodem dáváme hodně rýže, je energeticky vydatná, dobré jsou i těstoviny, bílé maso, což umožní jít do postele s lehkým žaludkem. A chce to jít spát včas. Ráno pak zvolíme nějakou lehce stravitelnou, ale energeticky vydatnou snídani, která vydrží dlouho v žaludku.
Co to je?
Vaječné bílky, jemně drcené ovesné vločky, dochucené medem, rozinkami, banánem. Ideálně se sójovým mlékem, které je lépe stravitelné než kravské.
Ovlivňuje energetické výdaje počasí?
Když je zima, bude spotřeba energie větší. Ve vedru zase hrozí křeče kvůli nedostatku magnézia, v každém případě je ideální ho pár dní před závodem užívat. Radka jí na poměry amatéra velmi slušně. Doporučil jsem jí s předstihem před Drásalem skoro vůbec nesolit jídlo, aby se tělo přirozeně "leklo" a z toho mála, co stejně ve stravě dostane, začalo soli ukládat do zásob a při závodě pak mělo z čeho čerpat.
Tak to bychom naopak měli solit víc, ne?
Ne. Když hodně solíte, tělo si nedělá zásoby, protože si "myslí", že nemusí. A právě vnitřní rezervy při maratonu potřebujeme.
Co je ještě specifikem maratonu?
Málokomu bude sedět ranní start. Aby se všichni dostali včas do cíle, organizátoři plánují začátek na 7:45. A tělo není na takový časný start zvyklé. Má zaběhaný svůj pravidelný stereotyp od vstávání přes toaletu, přísun potravy. Tohle je potřeba začít modelovat jinak. Před závodem se bude muset Radka probudit v pět hodin, dvě a půl hodiny před startem se pořádně nasnídat, takže musíme pohlídat, aby se Radčin metabolismus nastartoval před závodem dřív, což znamená už dopředu zvykat tělo na časné vstávání.
Takže Radka musí už teď vstávat v pět hodin ráno?
Prakticky ano. Doporučil jsem jí to, aby tělo přivyklo.
Jak se stravuje Radka"Není mi jedno, co mé děti jedí, proto se snažím, abychom se všichni stravovali zdravě. Vaření i pečení mě baví, dříve jsme mívali každou neděli koláčky, buchty. Jenže pak dostaly mé kuchařské možnosti na frak, zjistilo se totiž, že dcera Kristýna musí dodržovat bezlepkovou dietu, proto se jí přizpůsobuje celá rodina. Na druhou stranu jsme se tím posunuli ještě blíž zdravé stravě. Vařím těstoviny, rýži, zeleninu, na všechny možné způsoby. Maso si dáme samozřejmě také, ale ne moc, protože Kristýnce příliš nejede. Rozhodně se nepřejídáme tučným ani sladkým. Snídáme toasty nebo si mícháme vlastní müsli, ovesné vločky s jogurtem a ovocem. Hodně mám ráda čerstvou zeleninu v salátech. V rozumné míře si dám ráda všechno, ničeho se úplně nezříkám, ani pivka… Jsem takový přírodňák, takže na kole většinou vystačím s lahví vody. Děti, které jezdí v blanském cyklistickém oddílu ACT leraK, si zvykly nosit na tréninky iontové nápoje. Já si je beru až na závody, stejně jako energetické tyčinky a gely." |
