Ačkoli je v úterý poslední termín, dokdy je možné přihlášky podat, zatím není jasné, kdo všechno se do prezidentských voleb zapojil.
Ministerstvo vnitra zaevidovalo celkem 18 přihlášek kandidátů na prezidenta. Serveru iDNES.cz to potvrdil mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Někteří z nich ale nesplňují zákonem stanovené náležistosti. Mezi přihlášenými jsou podle ČTK i Roman Hladík a Libor Hrančík. Hladík na ministerstvo vnitra místo 50 tisíc podpisů dodal pouze pět archů s podpisy. Hrančík pak upřesnil, že ačkoli chce kandidovat, nezískal žádné podpisy. Naopak se 75 tisíci podpisy prý kandiduje Josef Toman, který se rozhodl poslat všechny krabice poštou.
Přihlášku na kandidaturu nakonec v úterý podala bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovské. „Počet a povaha podpisu však zůstane tajemsvím až do obdržení registrace či odmítnutí ministerstvem vnitra. Uvidíme, jak dlouho to v naší upovídane zemi tajemstvím zůstane,“ sdělila iDnes.cz Holovská.
Vnitro tají, kdo konkrétně kandiduje
Dalších šest občanů pak žádá o registraci do voleb s podporou zákonodárců, z toho dva kandidují s podpisy senátorů (Marek Hilšer a Pavel Fischer) a čtyři přihlášky kandidatury na prezidenta jsou s podporou poslanců. Pouze tři z nich ale zveřejnili, že se do prezidentské volby chtějí zapojit. Známí jsou dosud producent a předseda strany Rozumní Petr Hannig, bývalý šéf Škoda Auto Vratislav Kulhánek či prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek. Čtvrtý uchazeč je neznámý. Podle informací serveru ihned.cz by se mělo jednat o třiasedmdesátiletého muže. Boje o Hrad se chce zúčastnit i Mirek Topolánek. Svou nominaci opřel o podporu senátorů ze čtyř klubů.
Kdo má dostatek podpisů?Kandidáti, kteří tvrdí, že nasbírali přes 50 tisíc podpisů občanů:
Kandidáti, kteří tvrdí, že nasbírali přes dvacet podpisů poslanců, nebo deset podpisů senátorů:
|
Resort se přitom ohání stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), podle něhož mohou zveřejnit jména kandidátů pouze s jejich souhlasem.
„Z tohoto stanoviska vyplývá, že volební orgán, který registruje kandidátní listiny, může poskytovat informaci o tom, které osoby ve volbách kandidují, i bez jejich předchozího souhlasu, až od okamžiku rozhodnutí o registraci kandidátní listiny,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová.
Vnitro tedy tvrdí, že jména kandidátů i bez jejich souhlasu bude moci zveřejnit až 24. listopadu, kdy zkontroluje, zda uchazeč o Hrad splnil všechny náležitosti. U lidí, kteří kandidují s podporou více než 50 tisíc občanů, ověří na vzorku 8 500 podpisů jejich pravost.
S tím ale nesouhlasí mluvčí ÚOOÚ Tomáš Paták. „Úřad pro ochranu osobních údajů nespatřuje v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů zveřejnění jmen prezidentských kandidátů i před jejich registrací,“ zmínil Paták to, že vnitro se ohání stanoviskem, které je staré jedenáct let a které se týká voleb do obecních zastupitelstev.
Chaloupka vzdal kandidaturu na prezidenta
Někteří kandidáti také z boje o Hrad ustupují, protože se jim nepodařilo včas splnit všechny podmínky. Je to i případ podnikatele Otto Chaloupky, který od prezidentské kandidatury upustil. Sehnal zhruba jen polovinu potřebných podpisů od lidí a dvacítku poslaneckých nestihl odevzdat v termínu.
Svůj zájem bojovat o prezidentské křeslo Chaloupka avizoval již na jaře. Od té doby však od lidí požadovanou podporu nezískal. „Od občanů jsem nasbíral asi polovinu potřebných podpisů. Když se chce člověk stát prezidentem, je sehnat 50 tisíc podpisů na celém procesu to nejsložitější,“ sdělil iDNES.cz.
Pospíšil: Drahoš má větší šanci oslovit antizemanovský tábor než Topolánek |
Od své kandidatury definitivně upustil v neděli 5. listopadu, několik dní poté, co se mu nepodařilo včas odevzdat ministerstvu vnitra dvacet podpisů poslanců.
„Původně jsem neměl v úmyslu je o podporu žádat, chtěl jsem dát lidem najevo, že kandiduji sám za sebe. Ale nikdy v životě jsem neodešel od rozdělané práce a vyčítal bych si, kdybych je nezkusil,“ vysvětlil své pohnutky.
Kandidáti s podporou poslanců zvolených v roce 2013 museli odevzdat archy do 25. října, den předtím, než „starým“ poslancům zanikl mandát. Tou dobou ještě Otto Chaloupka dvacet podpisů neměl.
„Už nemělo smysl pro tři poslední podpisy jezdit. Nové poslanecké kluby už jsem kontaktovat nechtěl a senátory jsem oslovil pozdě. Smířil jsem se s tím, že teď budu mít víc klidu,“ doplnil.
Výsledek parlamentních voleb označil za příšernost a k „něčemu velmi škaredému“ se podle něj schyluje i na Hradě. „Snad s výjimkou pana Hilšera nevidím kandidáta na prezidenta ČR, ze kterého bych neměl strach, že nebude asistovat zavlečení republiky do ruského područí. Hned několik jich za komunismu s požehnáním režimu lítalo po Západě,“ podotkl.
V projektu iDNES.cz Otázka pro prezidenta si Chaloupka nevedl špatně, v jednom z dílčích kol dokonce zvítězil.
Že se za pět let pokusí kandidovat znovu, nevyloučil. „Jsem dost blázen na to, abych do toho šel znovu, tedy pokud tady ještě budu za pět let žít. Už jsem vzhledem k nynějšímu dění několikrát přemýšlel o emigraci,“ dodal.
Někteří podpisy stále shání
Redakce iDNES.cz se neúspěšně pokoušela kontaktovat dalšího zájemce o Hrad Igora Sládka. Ten však již několik měsíců nereaguje na maily a telefon má vypnutý.
Karel Štogl, který od počátku počítá s podporou senátorů, oznámil, že má zatím podpisy osmi členů horní komory, je tedy otázkou, zda do úterních 16:00 stihne získat ještě další dva.
Přihlášku také zatím nepodal bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku Vladimír Boštík. Ačkoli se mu dle jeho slov podařilo posbírat více než 50 tisíc podpisů občanů, nyní prý není schopen je sám fyzicky dopravit na ministerstvo vnitra, jak prozradil serveru iDNES.cz.
Už dříve kandidaturu vzdal předseda Republikánů Miroslav Sládek a zakladatelka ženského hokejového klubu Jitka Albrechtová (psali jsme o tom v tomto článku). Podobně se nakonec zachoval i skladatel a aktivista Ivan Smetana a zpěvačka Jana Hrušková.
