Zřejmě nejznámější zdraví prospěšnou složkou obsaženou v česneku je alicin, který pomáhá při různých infekcích, působí proti salmonelóze, plísním a parazitům ve střevech, a dokonce vykazuje účinnost i proti tolik obávanému zlatému stafylokokovi. Uznává ho také moderní medicína jako vítaného pomocníka při snižování „zlého“ (LDL) cholesterolu.
Nejlepší je syrový
Abyste měli z česneku co největší užitek, je nejlepší konzumovat ho pokud možno zasyrova. Alicin se totiž uvolňuje při narušení povrchové struktury stroužku, to znamená v momentě, kdy se do něj zakousnete nebo ho rozříznete.
Ne každý má ale dost kuráže, aby denně preventivně chroupal česnekové stroužky. Jsou ovšem i jiné možnosti – přidejte ho třeba do česnečky nebo si připravte pikantní topinku. A co teprve takové bramboráčky? Po návratu z podzimní procházky přijdou vhod.
Co dokáže fermentace
Možná jste už slyšeli o černém česneku. Nejedná se o žádnou speciální, nově vyšlechtěnou odrůdu, nýbrž běžný kuchyňský česnek, který prošel procesem fermentace, kdy se nechává zrát ve speciálních nádobách při teplotě 60 °C po dobu 3 až 4 týdnů.
Černou barvu způsobuje tzv. Maillardova reakce, při níž vzniká celá řada látek, které způsobují charakteristické zbarvení, chuť a vůni. Fermentací získáte skutečnou superpotravinu s celou řadou pozitivních účinků na lidské zdraví.
Černý česnek prospívá zejména srdci a krevnímu oběhu, pozitivně ovlivňuje trávení, podporuje činnost jater, má antibiotické vlastnosti, snižuje riziko vzniku hypertenze a také mrtvice či trombózy, podporuje obranyschopnost, tlumí projevy astmatu a alergie.
Ve srovnání s klasickým česnekem má ten černý výhodu i v tom, že fermentováním se eliminuje jeho výrazná ostrá a štiplavá chuť, která některým lidem hodně vadí. Černý česnek má šťavnatou mazlavou konzistenci a jeho chuť je spíše nasládlá. Na rozdíl od bílého česneku navíc nedráždí žaludek, a mohou si tak na něm pochutnat i ti, kdo jsou jinak na běžný česnek velmi citliví.
