Uvádí to studie kalifornských vědců, která poukazuje na alarmující souvislost mezi znečištěním vzduchu a negativním vývojem plic u dětí.
Děti, které vyrůstají v oblastech s vyšším znečištěním vzduchu, vykazují pomalejší vývoj plic a jejich plíce mají sníženou funkci.
Studie, jejíž závěry nyní zveřejnil časopis New England Journal of Medicine, vychází z osmiletého sledování skupiny 1759 dětí z nejrůznějších oblastí jižní Kalifornie. Jde tedy o jednu z nejdéle prováděných a nejrozsáhlejších analýz v této sféře.
Klíčová léta
Děti ve věku deseti až osmnácti let byly pravidelně každý rok testovány, zda jejich plíce mají kapacitu odpovídající normálnímu vývoji a věku. Právě těchto osm let je podle lékařů klíčových pro celkový vývin plic.
Zároveň s tím vědci z University of Southern California stejně pravidelně měřili úroveň znečištění na dvanácti místech jižní Kalifornie, kde jednotlivé děti vyrůstaly. U sledované skupiny se měřila celková výkonnost plic, a to jak plicní kapacita, tak objem vdechovaného i vydechovaného vzduchu.
Jak děti vyrůstaly v teenagery, lékaři konstatovali, že jejich plíce byly více či méně poškozeny. Přitom nešlo o mladé kuřáky ani o děti, které již v raném dětství trpěly astmatem či jinými dýchacími problémy.
Aby autoři vyloučili vliv dalších možných faktorů, zjišťovali dokonce i to, zda sledované děti nebyly ještě v lůně matky vystaveny tabákovému kouři či jakým způsobem se vytápějí jejich domovy. Vysoká koncentrace znečištění vzduchu zejména mikroskopickými částicemi zvyšuje riziko opožděného vývoje plic až pětkrát, konstatuje studie.
Podle studie osm procent osmnáctiletých mělo plicní kapacitu nižší než 80 procent normálu, tedy plicní kapacity odpovídající jejich věku, a to ve srovnání s 1,5 procenta teenagerů, kteří žijí v oblastech méně zasažených znečištěním.
David Bates, vědec z kanadské University of British Columbia, který se na studii rovněž podílel, považuje výsledky za velmi alarmující. "Je to varování, že životní prostředí ve městech dlouhodobě poškozuje zdraví dětí a teenagerů," uvedl pro kanadskou stanici CBC.
Nejhorší jsou mikročástice
Autoři studie původně předpokládali, že hlavním viníkem, který poškozuje vývoj plic u dětí, je ozon. Studie však konstatuje, že nejvíce se podílí na znečištění výfuky z motorových vozidel a částice vzniklé spalováním fosilních paliv.
Jde především o velmi malé částice, které jsou menší než 2,5 mikrometru - a jsou nebezpečné právě tím, že zůstávají v dýchacím systému. "Když jsme se studií před deseti lety začínali, netušili jsme, že se prokáže takový výrazný vliv kontaminace na vývoj plic," řekl John Peters, šéf výzkumného týmu.
"Vývoj plic u teenagerů je určující činitel pro jejich dýchací kapacitu a celkové zdraví po zbytek života. Možné dlouhodobé účinky snížené funkce plic jsou nesmírně znepokojivé."
|
Znečištěný vzduch poškozuje plíce natrvalo Nový evropský výzkum provedený ve 26 městech starého kontinentu konstatuje, že znečištění vzduchu ve velkých městech Evropy zhoršuje životní podmínky lidí a přispívá ke zvýšenému výskytu respiračních nemocí, alergií a rakoviny. I když účinek kontaminace na člověka je relativně velmi malý, v globálních číslech vyúsťuje v úmrtí tisíců osob ročně. Například podle francouzských expertů se jedná o 30 000 osob, které ročně předčasně umírají na nemoci spojené se znečištěním vzduchu. Kromě toho si léčení těchto nemocí vyžaduje velké finanční náklady - 670 eur na osobu a rok, jak vypočítali Francouzi. Člověk bohužel nemá příliš na výběr, dýchat musí. Jak o nové studii informoval v minulých dnech španělský deník El País, značná část výzkumu se prováděla ve španělských městech: v Madridu, Bilbau, Barceloně, Valencii a Seville. Madrid je nyní čistší, ale... Například jen v Madridu snížení obsahu pevných částic (takzvaných PM10) z dnešních 37 mikrogramů na metr kubický na 20 mikrogramů by zabránilo 260 úmrtím ročně a více než 500 případům hospitalizace. Snížení obsahu jemných částic (takzvaných PM2,5) by snížilo úmrtnost v hlavním městě Španělska o 562 osob za jeden rok. V baskickém Bilbau, kde se také prováděl podobný výzkum, zjistili, že kdyby se snížil výskyt jemných částic PM2,5, zvýšila by se šance obyvatel města dožít se vyššího věku takřka o celý rok (0,91 roku) byl by totiž menší výskyt srdečních a plicních nemocí včetně rakoviny plic. Podobné signály jsou i z ostatních sledovaných španělských měst. Při výzkumu se porovnávaly počty hospitalizací a úmrtnost s úrovní denní kontaminace. Vliv znečištění na lidské zdraví je pomalý a ve srovnání s ostatními rizikovými faktory, jakými jsou obezita či kouření, relativně malý. "Současné úrovně kontaminace zřejmě nezpůsobí velkou zdravotní krizi, ale stále máme co vylepšovat," konstatovala Belén Zorrillová. Lidem chybí informace "Jedná se o celý koktejl, kdy je velmi obtížné stanovit a změřit důsledky každého faktoru," uvedl Vargas. "Když se mluví o životním prostředí, normálně si každý představí jen přírodu, lidem tak chybí povědomí o tom, jaké účinky kontaminace má na ně samé. Lidé nevnímají kontaminaci jako vážný problém pro zdraví, přestože je holým faktem, že zvýší-li se hladina ozonu, stoupá i počet hospitalizací." Nedostatek informovanosti občanů o problému znečištění hraje také proti ochraně vlastního zdraví. Informační systém, jak konstatovali Španělé, je složitý, a většinou jde o informace ex post, tedy o informace, které se týkají již uplynulého období. Například vyrazit si v létě zaběhat do hor kolem Madridu se může rovnat rizikovému sportu. Pokud se někdo chtěl nadýchat čerstvého a zdravého vzduchu třeba v letošním červnu, jeho plíce dostaly dávku ozonu hodně nad normál. Přitom ozon je plyn, který způsobuje podráždění plicních sklípků a zhoršení alergií, astmatu a jiných dýchacích nemocí. Ozon je vedle rozptýlených částic, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého jednou z nejběžnějších znečišťujících látek. A na vybranou nemáme, dýchat se musí. |
