Začátek může být celkem nevinný: krvácející dáseň. Jenže právě krvácející dáseň je jedním z příznaků nepříjemného onemocnění, jehož různým stupněm podle studie Světové zdravotnické organizace trpí osmdesát až devadesát procent Čechů.
Jde o parodontitidu, zánět závěsného zubního aparátu, který fixuje zub v čelisti. Může být v okolí jednoho nebo více zubů, ale i v celém chrupu.
Není-li léčen, přechází v paradentózu, která postupuje od nenápadného krvácení dásní přes viklání zubů až k jejich definitivní ztrátě. Tvoří se totiž takzvané dásňové choboty, kdy se krčky zubů odhalují a zuby přestávají v čelisti pevně držet.
Takže začne-li být vaše dáseň bolestivá a krvácí, nemávejte nad tím rukou. Není to důkaz vaší urputné zubní péče, ale první varovný signál.
Zánět velký jako pivní tácek
Společným původcem zubního kazu i parodontitidy je zubní povlak, takzvaný plak, který se začíná usazovat velice záhy po vyčištění zubů. Tvoří ho kolonie různých mikrobů, které vylučují sirné kyseliny a rozpouštějí zubní sklovinu.
Jiné bakterie pak dokonají dílo zkázy na zubovině a vzniká zubní kaz. Když plak zůstane v ústech dostatečně dlouhou dobu, postupně mineralizuje a mění se v zubní kámen. Ten dráždí okraje dásně a výsledkem je právě parodontitida.
Vynásobíme-li počet zubů plochou každého z nich, dostaneme asi 80 až 100 centimetrů čtverečních povrchu zubů, který je třeba důkladně plaku zbavovat.
"Tři až pět milimetrů hluboký prostor mezi dásní a zubem představuje při chronickém dráždění zubním kamenem jakousi vstupní bránu, kterou proniká infekce z okolí zubu do celého těla. Tyto milimetry, vynásobené obvodem všech zubů kolem krčku, vytvoří zánětlivou plochu o celkové velikosti pivního tácku, kterou do těla vnikají choroboplodné zplodiny," varuje prezident České stomatologické akademie Josef Kunkela.
Postupně je nakažen celý organismus. Nenápadné, tiché a dlouho téměř bezbolestné. Následky jsou však kritické. Zuby jsou totiž propojené s naším celkovým zdravím víc, než si uvědomujeme.
Trojnásobné riziko mrtvice
"Zdravotní stav zubů a dásní ovlivňuje choroby srdce, cév, cukrovku, plicní i revmatické nemoci," dodává stomatolog Josef Kunkela. "Při orální infekci dvakrát narůstá pravděpodobnost vzniku infarktu a u mozkové mrtvice je riziko dokonce třikrát vyšší. A nejen to. Prokázalo se, že problematické zuby mohou souviset s problémy slinivky, žaludku, zvyšují riziko předčasného porodu u budoucích maminek a ovlivňují tak zdraví novorozenců."
Většina bakterií, tvořících zubní plak, je v ústech nutná k udržení správné a vyvážené ústní mikroflóry. Proto není dobré používat na povlak chemické prostředky, které zničí i to potřebné. K odstranění zubního povlaku stačí správná technika čištění zubů a poučení, že nejohroženější jsou mezizubní prostory.
Zdravý úsměv je naší vizitkouRozhovor se zubním lékařem MUDr. Štěpánem Gálou |
"Ačkoli se parodontitida léčí velmi těžce, je její prevence paradoxně velmi jednoduchá. Stačí důkladná zubní hygiena," zdůrazňuje zubař Denis Krupka ze soukromé ordinace na pražské Brumlovce.
"Bakterie, které paradentózu způsobují, jsou totiž velmi choulostivé na kontakt se vzduchem. Narušení plaku kartáčkem je během pár minut zničí. Naopak v prostoru mezi zubem a dásní, kam se kartáček dostává obtížněji, se vytváří vrstva zubního plaku, kde se bakteriím velmi dobře daří. Proto je nutné také místa kolem dásní důkladně a velmi jemně čistit."
Na vzniku zánětů se podílí také kouření, stres či cukrovka. Škodlivý účinek mají i nesprávně zhotovené převislé výplně zubů, korunky či odchylky v postavení zubů. Proto je kromě správného čištění zubů důležité i to, jak dobrého zubního lékaře si vyberete.
Pusa "vydlážděná" amalgámem
Kvalita zubů, záněty dásní nebo paradentóza nejsou dědičné, ale "dědí" se špatné stravovací návyky a přístup k ústní hygieně.
Pečujte o své zubyNezapomeňte na důkladnou ústní hygienu, na lekarna.idnes.cz naleznete různé druhy kartáčků, ústních vod a mnoho dalšího. |
"Nejez bonbony, zkazíš si zuby!" okřikují správně rodiče své ratolesti od nejútlejšího věku. Ale méně už sledují, jak jejich potomci o svůj chrup pečují. Sami totiž velmi často správnou zubní hygienu neznají. A právě správné čištění zubů je nejjednodušší prevencí.
Čistíme-li si zuby celý život ledabyle, kráčíme vstříc zánětu dásní a vystavujeme se riziku kazu. Na krčcích zubů se pak objevuje paradentóza, ale zuby jsou brzy samá výplň. Plomba není nic jiného než umělá náhrada zubní tkáně, natrvalo ztracené nedbalým čištěním.
Zubní kaz totiž vznikne jen tehdy, když dovolíme, aby na zubu během několika hodin vznikl biofilm zubního povlaku, v němž bakterie začnou rozpouštět sklovinu.
Postupně vznikne díra v zubu, která vede k plombě, umrtvení zubu, později ke korunce a třeba i úplné ztrátě zubu.
Tvrdý, nebo měkký kartáček?
Jak zdůrazňuje stomatolog Denis Krupka, ke správné péči o chrup vede pacienty v moderním zubním lékařství nový člen dentálního týmu - dentální hygienistka. Je to vystudovaný specialista v oblasti preventivního zubního lékařství.
Při podrobném vyšetření a následném pohovoru zhodnotí stav ústní hygieny a doporučí, jak správnou techniku čištění, tak poradí s výběrem vhodných pomůcek. Při pravidelných návštěvách pak kontroluje hygienické návyky, odstraňuje zubní kámen či pigmenty z každého zubu a zároveň ho dokonale vyleští. Jejím úkolem je i vést pacienta k tomu, aby si uvědomil význam zdravé dutiny ústní pro celý organismus.
"Mezi lidmi přetrvávají různé mýty týkající se čištění chrupu," upozorňuje Jana Machová, dentální hygientistka ze soukromého zdravotnického zařízení Canadian Medical Care. "Třeba, že kartáček má být co nejtvrdší. Opak je pravdou. Dobrý kartáček je co nejměkčí, hustý a s menší pracovní hlavou, aby se s ním dobře manipulovalo i v hůře přístupných místech."
Mezi další mýty patří, že se zuby čistí dvě minuty. "Jenže ono nezáleží na tom, jak dlouho se zuby čistí, ale jak kvalitně. Pouhý čas nemůže být měřítkem. Důležité je, aby před spaním celý chrup čistý skutečně byl, aby z povrchu zubů bylo odstraněno maximum škodlivého plaku," vysvětluje Machová.
A její kolegyně Lucie Hrášková dodává: "Kontrolu lze provést špičkou jazyka. Pokud na zubech cítíme nerovný povrch, je třeba v čištění ještě pokračovat. A hlavně je nutné alespoň jednou denně, nejlépe na noc, se postarat i o prostory, kam klasický zubní kartáček nedosáhne. Znamená to použít dentální niť nebo mezizubní kartáčky, které se prodávají v různých velikostech."
S jejich výběrem ovšem opět musí poradit zubní lékař nebo dentální hygienistka. Špatně zvolená velikost mezizubního kartáčku je buď neúčinná, pokud koupíme příliš malý kartáček, nebo v opačném případě může poškozovat zuby a dásně.
"Pravidelné návštěvy u dentální hygienistky dokáží předejít vážnějším onemocněním v dutině ústní a měly by se stát stejně samozřejmou součástí našeho života, jako návštěvy kadeřníka, kosmetičky nebo fitness centra," doporučuje Štěpán Gála z Canadian Medical Care.
