Nejčastější argument kuřáků, že kouřením si koneckonců kazí jenom vlastní zdraví, vzal zasvé začátkem 90. let. Tehdy totiž prestižní americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zařadila pasivně vdechovaný cigaretový kouř na seznam lidských karcinogenů. Přivedly ji k tomu závěry 24 lékařských studií z osmi zemí světa.
Neviditelné bývá zrádné
Ne každý nekuřák tuší, že ocitne-li se mezi kuřáky, znamená to pro něj hned dvojí "požitek". Nevdechuje totiž pouze lehce viditelný dým vinoucí se od samotné cigarety (říká se mu vedlejší proud kouře), ale zároveň i zplodiny, které po každém šluknutí kuřáci vydechnou. Ačkoli tento takzvaný hlavní proud jejich plíce už vlastně přefiltrují, není rozhodně o co stát - v obou se skrývá třeba oxid uhelnatý, kyanovodík, formaldehyd a nikotin.
Čtenářům tápajícím v chemii osvěžil paměť David Reuben, autor článku Smím vám způsobit rakovinu? uveřejněném v časopisu Reader's Digest, takto: první ze zmíněných látek se zabíjejí sebevrazi vdechující výfukové plyny, druhou se leckde v USA popravují zločinci, třetí se spolehlivě konzervují mrtvoly a čtvrtou se hubí hmyz. A jako by toho nebylo dost, výrazně koncentrovanější vedlejší proud představuje 85 procent kouře, který pasivní kuřáci nechtěně "vykouří".
Podraz na srdce a cévy
V jednoduchosti je genialita, usoudil svého času tým zámořských kardiologů a udělal experiment, o němž informoval známý časopis Journal of American Medical Association (JAMA). Skupina kuřáků a nekuřáků strávila určitou dobu nejdříve v čistě vyvětraném prostředí a potom dvacet minut v hospodsky zakouřené místnosti. Zatímco kuřácká krev, jak prozradil rozbor, tuto změnu v podstatě nezaznamenala, v nekuřácké razantně stoupla aktivita krevních destiček. To zvyšuje pravděpodobnost toho, že se na stěnách cév vytvoří aterosklerotické pláty, nebo dokonce vznikne krevní sraženina (trombus), která bývá bezprostřední příčinou mozkové mrtvice či infarktu myokardu. I tento výsledek potvrdil, že nekuřáci jsou vůči cigaretovému kouři mnohem citlivější než kuřáci. Jestliže totiž kardiovaskulární systém vystavený dlouhodobějšímu a pravidelnějšímu působení kouře je zvyklý nežádoucí vlivy co nejvíc kompenzovat, ten méně "trénovaný" je náhlým útokem jedů a zplodin zaskočen.
Žijete-li s kuřákem, máte také o 20 až 30 procent větší naději na to, že vás na věčnost nevyšle sešlost věkem, ale rakovina plic nebo některé závažné srdeční onemocnění.
Možná ani není od věci vědět, že v roce 1985 vstoupilo Švédsko do historie tím, že jeden z tamních soudů uznal žalobu rodiny, jejíž živitel zemřel na rakovinu plic, za oprávněnou. Pozůstalí totiž označili za viníka otcova onemocnění majitele firmy, který povolil kouření na pracovišti.
Zakouřené děti
Kdo chce na tomto poli najít dobrou zprávu, musí hledat pečlivě a trpělivě. Je totiž pouze jedna: ač se lékaři snažili sebevíc, neodhalili zatím přímou souvislost mezi dětstvím, které provázelo pasivní kouření, a onemocněním rakovinou plic v dospělosti.
Pravý opak platí ovšem pro dětská srdce. American Heart Association, dirigent světové kardiologie, vyhlásila pasivní kouření za významný rizikový faktor pro onemocnění srdce u dětí. To však není jediná újma, kterou má tato dospělácká vášeň na svědomí. přítomnost nikotinu v moči novorozenců je výmluvným důkazem toho, že škodliviny se placentou přenášejí z krve matky-kuřačky do plodu. Výsledkem bývá nižší porodní váha, poškozená motorika a výrazně zvýšené riziko náhlé zástavy dechu v kojeneckém věku, které obvykle končí smrtí.
Pokud patříte mezi rodiče-kuřáky a následující výčet zdravotních potíží vás vyprovokuje k rozhodnutí, že hned zítra vyhlásíte část bytu za ryze nekuřáckou zónu, vězte, že jste podle amerického lékaře Ronalda Davise učinili podobně rozumné rozhodnutí, jako byste bazén hodlali rozdělit na chlorovanou a nechlorovanou polovinu.
Dětské tabákové diagnózy
- syndrom náhlého úmrtí
- ušní infekce, záněty středního ucha
- zánět hrtanu a průdušnice
- bronchitida
- zápal plic
- chronický kašel
- astma
