Žádnou ochranu nicméně stále při prvním styku nepoužívají tři z deseti oslovených, řekl Roman Pacvoň ze společnosti GCI.
Ochota použít kondom nebo jinou z forem ochrany před početím nebo přenosem pohlavní choroby podle výzkumu stoupá se vzděláním. Ovlivňuje ji ale také výchova, rodina a pohlaví. "Lidé, kteří otevřeně hovoří o sexu a sexuálním zdraví se svými rodiči, příbuznými a partnery, mnohem častěji použijí antikoncepci," řekl Pacvoň.
Zodpovědnější jsou v tomto případě ženy, které se při prvním pohlavním styku chrání asi o čtvrtinu častěji než muži. Zpravidla přitom volí hormonální tablety, zatímco muži téměř výhradně prezervativ. Vedle kondomů si mohou vybrat také z implantátů nebo náplasti v kombinaci s hormonálními injekcemi.
Podle nedávné německé studie se muži jiným formám antikoncepce zatím brání. Ze vzorku 1500 mužů, kteří zkoušeli nové hormonální léky, si mnozí stěžovali na výkyvy nálad a zmenšený sexuální apetit - a to i ti, kteří dostávali pouze neúčinné placebo. Němečtí lékaři to vysvětlili neracionální obavou z hormonální antikoncepce.
Naopak ženy si na hormonální zásahy do svého těla zvykly. Z nedávného výzkumu společnosti Cegedim Strategic Data vyplývá, že pilulky proti početí dnes pravidelně užívá 800.000 českých žen, to je šestkrát více než v roce 1989. Na výběr mají 45 typů tablet, desetkrát více než před 17 lety.
Nejčastějším důvodem bylo zahájení pohlavního života či plán ho zahájit.
Dalších 14 procent se rozhodlo pro pilulky, protože nechtěly otěhotnět, a kolem čtyř procent žen si antikoncepcí léčí nepravidelný cyklus.
