Původně to měl být rok 2030, teď Evropská komise navrhuje už rok 2025, kdy by měl od 1. ledna platit plošný zákaz používání amalgámových plomb, tedy těch černých, ve kterých je rtuť. Důvodem zákazu je toxicita rtuti.
K výrobě amalgámových plomb totiž Evropa ročně vyprodukuje kolem čtyřiceti tun rtuti, což bylo vyhodnoceno jako zatěžující pro ekologii. Zákaz amalgámu je tedy z důvodů ekologických, nikoli zdravotních – pokud máte amalgám už v zubu, nic to člověku neudělá.
Pět důvodů, proč nám praskají zuby. Na vině může být stres i plomby |
Zákaz se blíží, jistý ale není
Dnes to u zubaře funguje tak, že základní „černé“ amalgámové plomby (správně výplně) jsou pro dospělé pacienty hrazeny pojišťovnou, tedy že vám je zubař udělá zdarma. Proto se jim někdy říká také plomby „sociální“.
Jak to ale bude s proplácením výplní po zákazu amalgámu v roce 2025, respektive 2027, pokud Česko dostane výjimku? Co bude považováno za novou „sociální“ plombu?
Byť se zákaz velmi rychle blíží, nic jistého stále není. Pravděpodobné jsou tři možnosti. Amalgám nahradí jednoduchý cement, který se dnes dává dětem či těhotným a kojícím ženám – pro tyto skupiny byly „černé“ plomby zakázány už v roce 2018. Jeho nevýhoda oproti dražším druhům bílých výplní je nižší kvalita či horší barevná sladitelnost se zuby.
Druhou možností je, že se stát rozhodne dát do proplácení výplní víc peněz a kvalitnější bílé plomby budou propláceny pojišťovnou. Třetí možnost pak je, že zubní výplně nebudou z pojištění hrazené vůbec a pacient si tak jakoukoli výplň zaplatí celou sám.
Dnes to funguje tak, že dospělým pacientům hradí jeden druh bílé plomby pojišťovna, ale jen na jedničkách, dvojkách a trojkách. Nejdražší fotokompozitní výplň si v rámci celého chrupu pak hradí dospělí pacienti sami, tato plomba vyjde asi na tři tisíce korun.
Co se týká dětí, jedním z nejčastějších problémů, které jejich rodiče řeší, jsou rovnátka. Jejich cena jde nahoru, jsou v ní ale značné rozdíly. Nejběžnější je fixní aparát s kovovými zámky, tam se cena pohybuje mezi 25 a 50 tisíci korun.
„Veškeré materiály k tomuto způsobu léčby používané jsou ze zahraničí, převážně z USA, takže jejich cena je závislá na kurzu koruny k dolaru a na inflaci. Dále se cena odvíjí od minutových nákladů ortodontistů, takže ve větších městech může být vyšší než v těch menších,“ řekl pro server iDNES.cz předseda České ortodontické společnosti Ivo Marek.
Když jsme poctiví, stačí si čistit zuby jednou denně, míní zubařka |
Praxe pod smlouvou
Zároveň dodal, že v 80 procentech případů celá terapie, trvající asi dva roky, nepřesáhne 35 tisíc korun. Mluví však o praxích, které mají smlouvu se zdravotními pojišťovnami – tam se zpravidla hradí práce lékaře, nikoli však materiál.
Od roku 2022 přispívají zdravotní pojišťovny na rovnátka všem do 21 let včetně, některé hradí rovnátka celá, další z poloviny, jiné přispívají méně.
Kde smlouva s pojišťovnou není, zaplatí pacient 60 až 80 tisíc korun. V rámci dražších estetických rovnátek se pak ceny s pojišťovnou pohybují mezi 45 a 60 tisíci korun, bez pojišťovny je to 70 a 90 tisíc korun.