Bezvýsledně, jen o několik tisíc chudší, se zkoušela alternativně léčit i režisérka dokumentu Šárka Maixnerová, která se o téma zajímá přes deset let. Končí u ní rozhořčené dopisy desítek pacientů, kteří v zoufalství či dobré víře dávají přednost léčitelům.
„Moje sedmnáctiletá dcera potřebovala odbourat stres ze školy. Při naší první a jediné návštěvě dala doktorka dceři namalovat na papíry strom, postavu paní a postavu pána. Z toho pak hereckým výstupem usoudila, že jsme dceru doma v dětství sexuálně zneužívali...,“ cituje dokument České televize z dopisů.
„V nemocnici mi sdělili, že se mi po 30 letech diabetu zhoršily ledviny a mohla by mi hrozit transplantace. Proto jsem vyhledala zařízení s alternativní léčbou a na doporučení tamější doktorky jsem vysadila téměř všechny léky. Po jejich „léčbě“ jsem zjistila, že moje ledviny jsou nefunkční a musím nastoupit na pravidelnou dialýzu...,“ píše jiná pacientka.
Anděl, kterému hrozí rakovina
Autoři Obchodu se zdravím se rozhodli, že vyšlou do soukromého pražského psychosomatického institutu Aktip, které vede psychiatrička Jarmila Klímová, „svou pacientku“ Ivanu vybavenou skrytými kamerami v obroučkách brýlí a v psacím peru.
„Léčím se osm let s hypofunkcí štítné žlázy, jsem podle výsledků v pořádku, ale cítím se pořád unavená,“ líčí v dokumentu Ivana své terapeutce a psycholožce Lence Krutilové, která toho podle dlouhého seznamu odborností na webových stránkách umí opravdu hodně.
„Psychologický rozbor byl absurdní a manipulativní, somatická vyšetření byla prováděna necertifikovanými přístroji,“ líčí dojmy pacientka Ivana, která se dozvěděla, že je anděl, hrozí jí rakovina a mozková obrna.
„Jako řešení mi psycholožka nabídla, ať si najdu milence, nebo podstoupím detoxikaci, po které lze rakovinu doslova vykálet,“ vypráví Ivana, která za třináct návštěv a dvě víkendová školení utratila téměř třicet tisíc korun.
Nádor jako klobása by byl průšvih
Co zachytily kamery, ukázali tvůrci dokumentu onkoložkám Petře Tesařové a Radce Koževníkovové a psychiatru Radkinu Honzákovi. „Neinvazivní mamografie, o níž se tam mluví, není atestovaná. Toto je letadlo, jak si pacienta předávají mezi sebou. Milence v tom podniku taky dodávají? Je to byznys se strachem,“ komentují odborníci praktiky z Aktipu.
|
„Vykálel nádor jako bramboru. Kdyby to byla klobása, tak je to prů..r,“ uvádí jako příklad úspěšné léčby v dokumentu terapeutka Krutilová a přizvaní odborníci neví, zda historky vážně komentovat či se jen smát. Když terapeutka radí Ivaně, že může pomoct i „něco na krk,“ profesor Honzák vtipkuje: „Třeba provaz!“ A dodává, že terapeutka pracuje se strachem pacientů. Jde o manipulaci a může dojít i k vážnému „psychogennímu poškození pacienta“.
Překvapení přinese i rozbor populárních kapek Dr. Jonáše, které v Aktipu v rámci léčby běžně prodávají, ale doporučuje je i celá řada další léčitelů po celé republice. Česká televize nechala jejich složení prověřit laboratoří a ukázalo se, že obsahují 20 procent alkoholu a zbytek je voda.
„Plánovaly jsme, že po vyškolení a kvůli dokumentu bude Ivana v Aktipu dál pracovat a vypomáhat, ale podivné praktiky byly tak evidentní, že jsme od dalšího pokračování natáčení ustoupily,“ vysvětluje režisérka.
Kdo je lékař a kdo šarlatán?
„Člověk vyhledá léčitele, když je v krizi, má strach a je zranitelný,“ shodují se, že v Aktipu jde o byznys se zdravím. To ostatně nejvíc zděsilo i samotnou televizní pacientku Ivanu. „Nejhorší byly oči těch lidí, které jsem tam potkávala na chodbách. Já tam, na rozdíl od nich, šla zdravá a i tak mě pořád strašili, že onemocním,“ sdělila.
Pro lékaře je dokument smutným potvrzením toho, co dávno vědí. „Chodí k nám pak pacienti, kteří si něčím takovým alternativním prošli, ale my už je nemůžeme vyléčit, protože se na nás obrátili pozdě. Přitom kdyby přišli rovnou za námi, šanci by určitě měli větší,“ říká onkoložka.
Nebezpečné je podle tvůrců dokumentu i to, že se s akademickými tituly stírají rozdíly mezi šarlatánem a lékařem. Tak jako je tomu právě i ve zmíněném psychosomatickém institutu, kde podle nich „pochybným způsobem“ pracují lidé s nejrůznějším vědeckým vzděláním.
Jsou cyničtí a chtějí vydělávat, anebo si opravdu myslí, že jejich metody lidem pomáhají? Položili si tvůrci dokumentu otázku sami sobě. „Jak kteří,“ myslí si Ivana, která šla do zmíněného institutu zvědavá a bez předsudků, dokonce s obavami, že její úmysl natáčet může být odhalen. „Zdá se, že si věří, jak jsou dobří, vědí, jak jsou populární, a jsou okouzleni sami sebou, svou mocí a užívají si svou nadřazenost,“ komentuje to, co vidí psychiatr Honzák.
„Nejde jenom o jedno jediné zařízení, v němž jsme natáčeli. Takových máme v Česku poměrně dost a když v něm pracují skuteční lékaři s atestací, budí dojem serióznosti,“ myslí si režisérka dokumentu a dodává: „Myslím, že jsme objevili fenomén.“
