Nebezpečné mýty o očkování. V ohrožení jsou hlavně děti

aktualizováno 
Zbytečné, či dokonce nebezpečné? Odpůrci povinného očkování dětí mají hned několik důvodů, proč nechtějí se svými potomky absolvovat kolotoč injekcí. Vidí v něm především riziko pro imunitní systém těch nejmenších dětí. O tom, co na to říkají odborníci, píše týdeník 5plus2.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Shutterstock

V souvislosti s očkováním se často zmiňuje kolektivní imunita, která má společnost dostatečně chránit před nemocemi, jež páchaly největší škody v minulém století a dnes už patří minulosti.

Rodiče by podle kritiků příkazů měli o očkování rozhodovat sami a nikoliv se řídit striktní povinností. Lékaři ovšem mají na tyto argumenty jednoduchou odpověď. Opírají se přitom mimo jiné i o nedávnou vlnu onemocnění spalničkami, která vypukla naposledy na jaře. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích.

„Kdybychom zrušili povinné očkování, tak se nebudeme bavit o sto padesáti pacientech, ale o tisících – a děti nám začnou znovu umírat,“ říká jednoznačně dětská lékařka Alena Šebková a naráží tak na skutečnost, že i zdánlivě překonané nemoci, jako je záškrt, zarděnky nebo tetanus, by se v extrémním případě mohly stát znovu hrozbou.

Návrat „starých“ epidemií

Vůbec neočkovat je podle odborníků stoprocentně bezpečné jen u nemocí, které se podařilo vymýtit celosvětově. To se zatím týká pouze pravých neštovic a podle vědců je možné, že v dohledné době se totéž podaří v případě dětské obrny. Pokud by se s očkováním plošně skončilo, postupem let by se zvětšovalo procento populace, která nebude mít proti nemocem, jež zcela nevymizely, žádnou ochranu. V případě, že by se pak lidé přece jen do kontaktu s takovou nemocí dostali, hrozilo by reálné riziko epidemií takového rozsahu, jak známe z historie.

Nežádoucí vedlejší účinky, které s sebou může očkování přinášet, ovšem odborníci nepopírají. U dětí, ale i dospělých se může objevit horečka, bolestivost nebo také otoky v oblasti vpichu a v některých případech může jít skutečně o velmi nepříjemné komplikace. Přesto však většina lékařů zastává názor, že vyhnout se očkování znamená podstoupení daleko většího rizika.

Část rodičů má také obavy z množství očkovacích látek, které do sebe dítě dostává, a to do věku pouhých dvou let, kdy jeho imunitní systém ještě nedosahuje plné síly. Do zmiňovaných dvou let totiž české dítě může absolvovat i více než deset injekcí. Podle lékařů ale přesto nejde o fatální zásah do imunity.

„Pro ilustraci uveďme, že pokud bychom všechny vakcíny současného českého očkovacího kalendáře aplikovali v jeden den, ‚zaměstnalo‘ by to pouze 0,1 procenta kapacity dětského imunitního systému,“ vyčísluje Šebková.

Podvrh s autismem

Asi největším mýtem je strach z toho, že očkovací látky mohou způsobovat autismus. Takové tvrzení podle vědců nemá žádnou faktickou oporu. Příčina autismu dosud zůstává neznámou, a protože jeho první příznaky se často projevují už ve druhém roce života, což odpovídá době, kdy se očkují některé látky, začaly se mezi těmito dvěma fakty hledat spojitosti.

Stalo se tak už v roce 1998 muži jménem Andrew Wakefield, který označil očkování jako příčinu autismu ve své studii, jíž publikoval britský časopis Lancet. Jeho práce vzbudila takový rozruch, že ji následně tři roky prošetřovala britská lékařská komora.

Školky u soudu

V roce 2016 skončil u soudu příběh dvou matek z Jilemnice, jejichž děti odmítli přijmout ve školce kvůli tomu, že nebyly naočkované. Matky přístup školky označily za diskriminační, nicméně krajský soud jejich žalobu zamítl. „Není se čemu divit, v naší republice existuje obrovská farmaceutická lobby, v očkování se točí opravdu velké peníze,“ komentovala tehdy závěr soudu jedna z matek. Na sklonku loňského roku pro změnu soud potvrdil 40tisícovou pokutu, kterou dostala mateřská škola v Chrudimi za to, že přijala neočkované děti. Krajská hygienická stanice při kontrole mateřské školy zjistila, že se šest z pravidelně docházejících dětí nepodrobilo pravidelnému očkování. Mateřská škola mohla hygienikům ukázat jen potvrzení, že rodiče očkování odmítli z důvodu svědomí. Nic takového ovšem zákon nepřipouští.

Po sérii důkladných nezávislých průzkumů však komora označila studii za podvrh, který nemá oporu v reálných vědeckých faktech, a byla mu odebrána lékařská licence. Obavy z autismu, které ale před dvaceti lety vyvolal, setrvávají v části společnosti dodnes.

Určitý neklid vyvolává také fakt, že vakcíny obsahují i hliník, který je pro lidský organismus nebezpečný. Je ovšem třeba si uvědomit, že tento kov je obsažen prakticky všude kolem nás, mateřské mléko a vodu nevyjímaje. Množství hliníku obsaženého v očkovacích látkách se však ani zdaleka neblíží tolerovanému obsahu, který je stanovený na 2 mg/kg na den.

Ochrana proti jedenácti nemocím

Český očkovací kalendář je podstatně chudší než například ten americký, který zahrnuje injekce proti šestnácti nemocím. U nás je to pouze jedenáct nemocí. Proti devíti z nich se očkuje povinně a zbylá dvě očkování – proti rotavirovým nákazám a pneumokokovým onemocněním – jsou dobrovolná. Právě pneumokoky jsou typickým příkladem podceňovaného rizika. Přitom podle Světové zdravotnické organizace připraví ročně o život 1,6 milionu lidí.

K nejrizikovějším skupinám patří kromě seniorů nad 65 let především děti a lidé s oslabeným imunitním systémem. „Pneumokoky se šíří kapénkovou infekcí, tedy kašlem a kýcháním, ale nákaza je možná i slinami. Svým nosičům nezpůsobují problémy, dokud nedojde k oslabení obranyschopnosti například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci,“ vysvětluje Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy s tím, že pneumokokem může být navíc člověk napaden opakovaně.

Novinky v očkování 2018: děti dostanou méně dávek

Onemocnění, které způsobí pneumokoková infekce, mohou mít trvalé následky. Častým problémem dětí je zánět středního ucha, ten mají u novorozenců v polovině případů na svědomí právě pneumokoky. V horších případech po sobě komplikovaný zánět může zanechat poškození sluchu, což mívá vliv na celkové zhoršení vývoje.

Ještě závažnější následky může zanechat meningitida neboli hnisavý zánět mozkových blan, což je nejzávažnější pneumokokové onemocnění. Vzniknout může i u zánětu středního ucha, kdy bakterie prostoupí z ucha až k mozkovým blanám. I po vyléčení může nemoc zanechat trvalé následky. Vedle poškození zraku a sluchu hrozí zejména u dětí porucha mentálního vývoje.

Autor:

Nejčtenější

Nebojte se prošlých potravin, o rok déle vydrží mouka, hořčice i káva

Ilustrační snímek

Prošlé potraviny nevyhazujte. Můžete je klidně sníst i dlouho po datu, které ohraničuje jejich minimální trvanlivost....

Krmí dítě podle tabulek, kritizovala rodiče náhradní manželka

Jídlo pro Leontýnku patří i na sociální sítě.

Bára je se svým životem spokojená. Žije s manželem a roční dcerou Leontýnkou v novém vlastním domě u Tábora a přesně...

Špatné jídlo nepřetrénujete, jen pohybem nezhubnete, tvrdí odbornice

Ilustrační snímek

Předsevzetí shodit pár kilogramů jste si dali už na začátku roku. Do léta to byl docela pohodový plán, jenže svých...

Někdo se zbláznil, říkal si u scénáře Kameňáku herec Václav Vydra

Václav Vydra

Tvrdil, že touží být hasičem či ošetřovatelem v zoo. Jen ne hercem. Podvědomě chtěl uniknout srovnávání s členy své...

Žena říká, že je mořská panna a tvrdí to i o svých dětech

Heidrun Barthová

Jednačtyřicetiletá Heidrun Barthová z Německa je přesvědčená o tom, že se narodila ve špatném těle. Tvrdí, že je ve...

Další z rubriky

Jak na antibiotika? Neberte je na chřipku a užívejte až do konce

léky

Antibiotika jsou právem považovaná za poklad moderní medicíny. Jenže jejich špatné užívání se může krutě vymstít....

Čtyřicet let pomáhá dětem na svět. Ještě i teď v práci uroním slzu, říká

Porodní asistentka se čtyřicetiletou praxí Alena Nováková

Čtyřicet let pomáhá dětem na svět, celou dobu v téže brněnské porodnici na Obilním trhu. Porodní asistentka Alena...

Vláknina: tajná zbraň proti nemocem. Ale kolik jí vlastně jíst?

Ilustrační fotografie

„Češi by se měli zamyslet nad svým jídelníčkem,“ slýcháváme každou chvíli. K dlouholeté výzvě, abychom snížili příjem...

Najdete na iDNES.cz