Pátek 17. září 2021, svátek má Naděžda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 17. září 2021 Naděžda
Premium

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Tomáš Tolar | foto:  Jan Zatorsky, MAFRA

  20:00
Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence. Tou na světě trpí odhadem přes 50 milionů lidí. A jejich počet v důsledku stárnutí populace strmě stoupá. Česko? Odhady hovoří o 180 tisících lidí (a to dvakrát více žen než mužů). U 1,2 milionu Čechů se pak nemoc rozvíjí, a nevědí to. Dosud neexistoval lék, který by neodvratný průběh Alzheimerovy nemoci zvrátil. „To už není pravda,“ říká neurolog Tolar.

Tento článek jsme odemkli z iDNES Premium

Máme narozeniny, a proto jsme pro vás otevřeli pět nejúspěšnějších článků uplynulého roku. Tento je jedním z nich. Všechny najdete zde

Lékaři Česka

Až letos v červnu americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) oznámil schválení léku Aduhelm. Mnozí vědci nad tím kroutí hlavou, výsledky léčby prý nejsou přesvědčivé. „Lék v průměru zpomalí průběh nemoci o 30 %. Ale u třetiny pacientů může způsobit otok mozku a také krvácení do mozku,“ shrnuje Martin Tolar, český neurolog působící v USA.

Zakladatel biotechnologické firmy Alzheon, jejíž pilulka proti alzheimeru vstoupila do závěrečné 3. fáze klinických studií, je přesto přesvědčen, že jde o historický průlom, který urychlí vývoj dalších léků na tuto nemoc. 

Co je lék Aduhelm vlastně zač? Jak funguje?
Jde o protilátky schopné navázat se na toxiny, jež Alzheimerovu nemoc způsobují, a ty pak odplavit z mozku pryč. Lék se musí podávat infuzně, tedy kapačkou přímo do žíly. Problém je, že protilátky se do mozku dostávají obtížně. Pronikne tam jen malé množství, okolo 1 procenta. Další zádrhel je v tom, že protilátky příliš nefungují. Jejich efektivita, tedy zpomalení nemoci u pacientů, je jen zhruba 30 procent. Navíc protilátky nejsou dostatečně selektivní či cílené, takže mohou mít přibližně u třetiny nemocných vážné nežádoucí účinky v podobě otoku mozku a krvácení.

Když jsem pracoval ve Pfizeru, pochopil jsem, že v tomto oboru nemusíš být první, daleko důležitější je být nejlepší. Výhody naší pilulky jsou nesporné.

Martin Tolar Neurolog, zakladatel biotechnologické firmy Alzheon

Co přesně znamená, že protilátky nejsou dostatečně selektivní?
Musíme si nejdřív vyjasnit, jak tyhle toxiny vznikají. Když doktor Alois Alzheimer před více než sto lety tuto nemoc popsal, objevil v mozku betaamyloidové plaky. Řadu let se vědci domnívali, že právě ty jsou příčinou nemoci. Ve skutečnosti však jde o 400 milionů let starou bílkovinu, která se vyskytovala už u prehistorických ještěrek, a máme ji v mozku i my, lidé. Pro normální fungování mozku je totiž beta-amyloid velmi důležitý v jednoduché monomerické formě. Umožňuje komunikaci mezi neurony (nervovými buňkami v mozku, pozn. red.), navíc mozek chrání. 

Když máme úraz mozku, infekci nebo jiný zdravotní problém, jeho hladina se kvůli obraně mozku zvýší. Beta-amyloid se však může shlukovat i do takzvaných dimerů, trimerů nebo oligomerů (představte si beta-amyloid jako jakési tyčky, podobné třeba sirkám, jež se k sobě přilepují; tak vznikají dimery nebo polymery, tedy dvě či více tyček nalepených k sobě, pozn. red.). A tyto formy jsou již toxické. Ve stáří jejich koncentrace v našem mozku roste, protože nedochází k jejich odplavování (ve zdravém mozku je amyloidu asi 1,5 gramu, v mozku nemocném třeba až 10 gramů, pozn. red.). Mozek je metabolicky velmi aktivní a spálí 20 % energie v těle. Proto za rok mozek vyprodukuje tolik zplodin, kolik zhruba váží, tedy kolem 1,5 kilogramu. Právě vysoké hladiny toxických, slepených forem amyloidu spouštějí v mozku kaskádu patologických dějů, které pak vedou k poničení nervových buněk a vzniku Alzheimerovy choroby. 

MUDr. Martin Tolar (57), Ph.D.

Neurolog Martin Tolar v diskusním pořadu Rozstřel

Po ukončení medicíny v Praze získal stipendium na univerzitě v Bostonu. Psal se rok 1991 a ve Spojených státech prezident George Bush st. začal mohutně podporovat výzkum mozku. Pro tehdy 27letého lékaře to byla ideální příležitost věnovat se výzkumu Alzheimerovy choroby.

Jako neurolog a vědecký pracovník přednášel v Yale University Hospital, jedné z nejlepších amerických nemocnic. V roce 2001 odešel pracovat pro obří farmaceutickou firmu Pfizer, kde strávil šest let.

V roce 2013 spolu s kolegy založil firmu Alzheon a začal se zabývat vývojem léku na Alzheimerovu chorobu, konkrétně přípravkem ALZ-801, na kterém už dříve pracovala firma Bellus Health a který neprošel jejich klinickými testy. „Látku testovali na vzorku dvou tisíc pacientů. Zhruba u 1 200 pacientů s genem APOE4, tedy s vysokým rizikem nemoci, byla na lék velice silná odezva,“ řekl v rozhovoru pro Téma před dvěma lety.

Tato studie, jež málem skončila v propadlišti vědeckých dějin, navedla vědce z firmy Alzheon k dalšímu výzkumu této látky. Dokázali vylepšit její léčebné vlastnosti tak, aby se mohlo do mozku dostat více účinné látky, a vymysleli novou molekulu, která tam dopraví 40 % preparátu. „Ten je teď navíc i bez negativních vedlejších účinků, jako byla nevolnost a zvracení,“ říká dnes Tolar a věří, že do tří let by pilulka mohla být na trhu.

A na tyto toxiny cílí protilátky? 
Přesně tak. Jenže protilátky nejsou pro oligomery dostatečně selektivní a vážou se i na amyloidové plaky, které se netvoří jenom v mozkové hmotě, ale i v cévách. Odtud se tyto infuzně podávané protilátky také odplavují. Tento plak si představte jako jakýsi strup, který když se strhne, vznikne v cévě díra. Proto potom dochází ke krvácení do mozku a k jeho otoku. Tento nežádoucí efekt mají momentálně všechny vyvíjené léky postavené na principu protilátek. 

Když to tedy shrnu, FDA schválila lék, který „tak trochu“ funguje, ale zhruba třetině pacientů může způsobit zdravotní komplikace? 
Ano. A u skupiny pacientů s rizikovým faktorem mutace v genu APOE4 je riziko vedlejších účinků dokonce přes 40 procent. (Mutace apolipoproteinu E4, zkráceně APOE4, je spojena nejen s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění, ale i Alzheimerovy choroby. Důvodem je méně účinný systém odstraňování beta-amyloidů z mozku. Tento typ mutace mají téměř dvě třetiny lidí s Alzheimerovou nemocí. Ti mají nejen výrazně vyšší riziko vzniku choroby, ale také se u nich projeví mnohem dříve. Pacienti s jedním genem APOE4 dostanou nemoc o několik let dříve než zbytek populace, lidé se dvěma kopiemi tohoto genu dokonce až o 10 let dříve, pozn. red.)

Když budeme žít dostatečně dlouho, v určitém momentě dostaneme alzheimera...

Když budeme žít dostatečně dlouho, v určitém momentě dostaneme alzheimera všichni. Hlavním rizikovým faktorem je totiž stárnutí, během kterého naše cévy přestávají efektivně fungovat. To je důvod, proč do 80 let věku onemocní třetina lidí. A protože se ženy dožívají v průměru vyššího věku, je třeba v Česku pacientek s alzheimerem dvakrát více než mužů.

Další kontroverzí je fakt, že firma Biogen, z jejíchž laboratoří lék přišel, zastavila klinické studie předčasně. To znamená, že zhruba 40 % lidí nedokončilo žádnou ze 3. fáze klinických studií. Navíc jen jedna z těchto studií skončila pozitivně, tedy prokázala klinický efekt. Data pro Aduhelm tedy byla daleko od toho, co FDA normálně pro povolení léku vyžaduje. Běžně jsou k tomu potřeba dvě správně postavené a dokončené studie s pozitivním a statisticky signifikantním výsledkem. FDA lék povolila navzdory doporučení nezávislého panelu expertů, kteří byli proti. 

Jak tedy FDA, jež má být jakousi bariérou a chránit lidi před léky, které by jim mohly ublížit, schválení léků odůvodnila?
Regulátoři použili k povolení nové zobrazovací metody na plaky. Navíc si prostudovali výsledky podobných klinických studií a na jejich základě usoudili, že uvedený přístup funguje. (V současné době totiž běží pět výzkumných programů na amyloid, zaměřených na vývoj léku proti Alzheimerově nemoci. Tři z toho mají zatím pozitivní klinická data. Čtyři z těchto programů jsou postaveny na podávání protilátek infuzí, ten pátý na podávání tabletek, pozn. red.) Další kontroverzní problém je, jakým způsobem FDA popsala fungování léku, jeho efektivitu i bezpečnost, tedy vymezení, pro jaké spektrum pacientů by byl lék vhodný. To vše nebylo zpočátku dostatečně podrobně vysvětlené na to, aby byli lékaři schopní lék předepisovat a používat. Až později byly tyto informace upravené ze strany regulátorů. 

Proč byl tedy lék nakonec povolený?
Jedním z důvodů jistě je, že nový lék na Alzheimerovu nemoc se hledá už téměř dvacet let a je obrovská potřeba nové a efektivní léčby. V tom tedy Aduhelm skutečně znamená historický pokrok a průlom v léčbě. 

Odhalte „toho Němce“ včas. Alzheimer se zastavit nedá, jde ale zpomalit

Takže v tom rozhodnutí hrála roli i určitá netrpělivost a společenská poptávka?
Ano, do jisté míry šlo i o společenské a politické rozhodnutí. To, že jde o lék, který není úplně perfektní, je jedna věc. Léčiv, co mají nějaké vedlejší účinky, případně nezabírají na všechny pacienty, máme celou řadu. Chybějí však data, jež jsou pro normální legalizaci léku potřeba. Proč FDA za těchto okolností tento lék schválila, je teď v Americe předmětem vyšetřování, což je samozřejmě správné. Nicméně vedlejším produktem této legalizace je i skutečnost, že FDA prostudovala všechny programy a konstatovala, že princip, na němž vyvíjené léky ovlivňují Alzheimerovu nemoc, funguje. 

Takže to má i svá pozitiva?
Samozřejmě. Řekl bych to takhle: v historii bylo již několik případů, například u léků na HIV/AIDS, ale i u jiných nemocí, kdy byl povolen nějaký lék za třeba ne úplně splněných standardních podmínek regulátorů, což ve výsledku významně pomohlo vývoji dalších léčiv na dané choroby. Díky tomu totiž neuvěřitelně vzrostl zájem odborné veřejnosti a farmaceutického průmyslu o tuto problematiku. Tím se zvedla i stavidla pro tok finančních prostředků nezbytných pro další vývoj. A události posledního měsíce dokazují, že přesně to se stalo i teď v případě vývoje léků na Alzheimerovu nemoc. 

To první, o co alzheimer pacienty připraví, je schopnost pamatovat si a...

To první, o co alzheimer pacienty připraví, je schopnost pamatovat si a vyjadřovat se. V biologii platí pravidlo „use it or lose it“, tedy „používej to, nebo to ztratíš“, což se týká i mozku a našich kognitivních funkcí (myšlení, paměť, úsudek…). A protože jeden z nejvýznamnějších příkladů takového „používání“ je studium, může být ochranným faktorem proti demenci vzdělání. Lidé, kteří strávili hodně času ve škole, mají mozek lépe vycvičený. Vznikla jim díky tomu jakási „kognitivní rezerva“.

Popravdě bych čekala, že za současných okolností spíš schválení léku odsoudíte. Navíc je to konkurence...
Pro nás i pro všechny, co pracují na nových lécích na Alzheimerovu nemoc, je to obrovsky pozitivní vývoj. Je to potvrzení veškeré naší dosavadní vědecké práce a objevů Alzheonu, protože řadu let se myslelo, že žádný z těchto přístupů na toxické beta-amyloidy není ten správný. Neumíte si představit, jak pak bylo pro nás obtížné získat podporu na vývoj a finance. Teď se však ukázalo, že tyto léčebné metody proti amyloidu fungují. I když protilátky nejsou perfektní a mají zatím řadu „ale“. Ovšem je to poprvé v historii, kdy jsme schopni u této nemoci, která se vyvíjí patnáct dvacet let, ovlivnit její průběh. Nacházíme se teď v kritickém bodu zlomu, v tom pozitivním slova smyslu. 

Nejde o to být v tak silně konkurenčním prostředí, jako je farmabyznys, první?
Když jsem pracoval ve Pfizeru, tedy velké farmaceutické firmě, pochopil jsem, že v tomto oboru nemusíš být první, daleko důležitější je být nejlepší. Výhody naší pilulky jsou nesporné: jednoduchá, ale účinná molekula se spolkne a dopraví tam 40 % preparátu. Je efektivní, nemá vedlejší účinky v podobě krvácení do mozku a v neposlední řadě pacient nemusí podstupovat několikahodinové infuze. Nevím, jestli jste někdy viděla pacienta s Alzheimerovou chorobou, ale často jde o lidi, kteří o sobě v podstatě nevědí, v pozdějších stadiích mohou být i velmi agresivní. Přinutit takového člověka, aby si do sebe nechal hodiny kapat infuzi, je často problematické. Nebo jak takovým lidem vysvětlit, že při léčbě musí podstoupit i taková vyšetření jako magnetická rezonance pro kontrolu otoku mozku, kdy je pacient zavřený v úzkém tunelu a okolo něj to bouchá a rámusí? To je velice komplikované. Navíc díky schválení léku Aduhelm společnosti Biogen máme šanci dostat naši pilulku na trh dříve. Vše kolem vývoje léku na Alzheimerovu nemoc nyní bude akcelerovat. 

Alzheimera neumíme vyléčit, jen zpomalit. Léky zatím nemáme, říká neurolog

Na jakém principu vlastně vaše pilulka funguje?
Náš lék brání tvorbě toxinů a zlepšuje jejich odplavování z mozku. V tabletce obsažená látka ALZ-801 totiž dokáže přinutit monomery beta-amyloidů (ještě pozitivní, ochranná a netoxická forma beta-amyloidu, pozn. red.), aby pozměnily svůj tvar. Jejich nová podoba jim pak znemožňuje vázat se s jinými monomery, a vytvářet tak toxické formy amyloidu, tedy oligomery (ony k sobě slepené „sirky“, o nichž byla řeč na začátku rozhovoru, pozn. red.). Lék zároveň usnadňuje jejich odplavování z mozku. Tímto způsobem vlastně pilulka napodobuje přirozený mechanismus mozku, který je však evolučně nastavený jen do doby, než máme děti, tedy maximálně do 40 nebo 50 let. Náš lék tedy může opět nastartovat přirozenou ochranu mozku, o niž s věkem přicházíme. 

Mohl by tedy váš vyvíjený lék fungovat i preventivně?
Ano, věříme, že bude fungovat ještě dříve, než mají lidé klinické příznaky. Pokud člověk nemá rizikové geny, začínají změny v mozku, jež pak vedou k Alzheimerově nemoci, okolo oněch čtyřiceti či padesáti let věku. Zhruba dalších pětadvacet let pak v průměru trvá, než je mozek poškozen do té míry, že se projeví klinické příznaky. Potom už nejde o nějaké triviální poškození, ale v mozku jsou již velmi výrazné neurodegenerativní změny, na které pacient do 5 až 8 let zemře. Náš cíl je začít lidi léčit ještě dříve, než k těmto změnám dojde. Proto jsme také spojili síly s pražským Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB). Snažíme se společně vyvinout technologii, která bude schopna měřit hladinu toxinů v mozku, a diagnostikovat a léčit tedy Alzheimerovu nemoc dříve, než u pacientů vypukne klinicky. 

Alzheimerově nemoci podlehl před pár dny (15. srpna) i 75letý Gerd Müller,...

Alzheimerově nemoci podlehl před pár dny (15. srpna) i 75letý Gerd Müller, fenomenální německý fotbalový kanonýr (jen během roku 1972 dal 85 gólů; v reprezentačním dresu pak během kariéry vstřelil v 62 zápasech 68 branek, což činí fantastický průměr 1,1 gólu na utkání).

Léčba, ať už protilátkami, nebo vaší pilulkou, bude předpokládám celoživotní. Je to tak? 
Ano, léčba bude muset být doživotní, jako je tomu třeba u kardiovaskulárních nemocí. Proces, který vede k Alzheimerově chorobě, je výsledkem stárnutí, kdy v důsledku zhoršené funkce cév přestává dobře fungovat i odplavování toxinů z mozku. To je důvod, proč do 80 let věku onemocní Alzheimerovou chorobou plná třetina lidí. Budeme-li žít dostatečně dlouho, v určitém věku dostaneme alzheimera všichni. A nejen tuto nemoc. Často se lidí ptám, kolikrát si myslí, že se zvýší riziko nemocí stárnutí, jako je Alzheimerova nemoc, i kardiovaskulárních či onkologických chorob od 20 do 70 let věku. Co myslíte? 

Tipuji, že riziko vzroste zhruba o 70 procent.
Ta pravděpodobnost, že některou z těchto chorob onemocníte, vzroste o sto tisíc procent! To je důvod, proč další výzkum našeho týmu bude zaměřen na stárnutí a snahu mu zabránit, respektive snížit riziko všech těchto nemocí najednou. Stále častěji se objevuje názor a data, že stárnutí samo o sobě je vlastně nemoc. Vědci se soustředí na intervence, tedy vývoj metod a postupů, jimiž by bylo možné zabránit těmto procesům stárnutí, nebo je aspoň do značné míry regulovat a zpomalit. Existují nejrůznější farmakologické přístupy, ale takovou jednoduchou a přitom přirozenou metodou je hladovění. U zvířat se tímto způsobem podařilo prodloužit život až o třetinu. 

Výzkum se zpočátku soustředil na snahu odplavit z mozku betaamyloidní...

Výzkum se zpočátku soustředil na snahu odplavit z mozku betaamyloidní plaky. „Trvalo řadu let, než nám došlo, že ty nemoc nezpůsobují,“ vysvětluje neurolog Tolar hlavní důvod, proč vývoj nových léků desítky let selhával. Viníkem alzheimera jsou totiž menší shluky této bílkoviny (jako když se k sobě slepí několik sirek) a ty později vedou k ničení nervových buněk.

Hladověním?
Ano, skutečně je to to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat. Jestli za sebe můžu lidem doporučit něco, čím nejvíce prospějí své mysli i tělu, ať čas od času hladoví. Já držím půst vždycky od sobotního večera do pondělního rána a svým způsobem je to pro mě i něco jako meditace. Těším se na něj a nejvíce si u hladovění odpočinu. O hladovění jako o nejlepším léku a meditaci mluvil už Platón téměř před 2 400 lety.

Tělo není zatěžováno metabolismem, navíc je v mírném stresu, který je však v tomto případě velmi pozitivní. Jednak jsme na něj historicky zvyklí a jednak se během něj v organismu nastartují mnohé opravné procesy. Zdá se, že jakýsi limit pro délku lidského života je zhruba 120 let. Ale vysokého věku jsme se dožívali už v historii, tedy nejen v dnešní moderní době (průměrný věk však tehdy snižovala extrémně vysoká úmrtnost novorozenců a malých dětí, pozn. red.). Ovšem nikdy jsme se ho všichni nedožívali ve zdraví. Snahou je tedy prodloužení délky toho zdravého života, abychom de facto umírali zdraví.

Průběh Alzheimerovy nemoci

  • Problémy s pamětí
    V první fázi se zhoršuje krátkodobá paměť, kdy si například nemocný v obchodě nevzpomene, co chtěl koupit, nebo několikrát během hodiny vypráví stejnou historku.
  • Stále častější zapomínání
    Zapomínání se rapidně zrychluje. Typické bývá, že si člověk pamatuje věci z dávné minulosti a rád o nich mluví pořád dokola. Klade úplně banální otázky, které neustále opakuje. Nepamatuje si, co bylo ráno ke snídani. Zapomene, že už si vzal léky. Zapomene zavřít dveře od bytu, když odchází z domova. Není schopen zajistit některé běžné činnosti v domácnosti.
  • Problémy s řečí
    Pacient má stále větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Často mu vypadávají i slova jinak běžně užívaná. Vyslovené věty nedávají smysl. I plynulost řeči je pomalejší. Může mít problémy s vyjadřováním a pojmenováním věcí.
  • Upadá úsudek i abstraktní myšlení
    Člověk není schopen plánovat a orientovat se v prostoru. Na procházku klidně vyrazí v pyžamu, při cestě na nákup si nevzpomene, kam jde. Neví, jak zaplatit na poště ani proč má použít PIN ke své kartě. Má problémy s počítáním. Věci zakládá na nesprávné místo (např. klíče do lednice, máslo do trouby).
  • Dezorientace v čase i prostoru
    Neví, jaký je den, případně měsíc nebo rok. Ztrácí se i na velmi známých místech. Není schopen najít cestu domů. Chová se zmateně. Dokáže bloudit po bytě, jako by byl v neznámém městě. Nedokáže najít cestu na WC, může se stát, že potřebu vykoná na jiném místě. Není možné ho nechat bez dohledu, protože ani on sám netuší, co v příštím okamžiku provede. 
  • Mění se osobnost a chování
    Podezírá blízké, že mu schovávají věci. Obviňuje je ze lži a spiknutí. Častější je úzkost a smutek. Objevují se halucinace i deprese. Rychle se u něj mění a střídají nálady bez zjevné příčiny. Najednou může být agresivní, sobecký a nevrlý, minutu nato o tom neví. Ztrácí zájem o koníčky.
  • Odkázán na druhé
    Nemocný ztrácí schopnost rozpoznávání tvarů, předmětů a tváří. Často nepoznává ani své nejbližší. Začínají se projevovat problémy s chůzí, jídlem i s udržením moči a stolice, nedokáže se sám najíst. Opakuje jen několik málo slov, případně přestává mluvit úplně. Bývá plně odkázán na péči druhého člověka. I proto se při srovnání například rakoviny a alzheimera s trochou nadsázky říká, že zatímco první nemoc je obrovským utrpením pro nemocného, Alzheimerova nemoc psychicky i fyzicky vyčerpává hlavně nejbližší okolí pacienta.
  • Tělo přestává fungovat
    Objevují se problémy s polykáním. Hrozí, že pacient sousto vdechne. Krmení by proto měl provádět vyškolený personál. Nemocný přestává cítit hlad i žízeň. Postupně vypovídají službu i tělesné orgány a člověk pak mnohdy umírá na selhání a infekci plic, jater nebo srdce. Poškozený mozek přestává řídit také imunitu. Životu nebezpečné jsou tak i banální infekce (např. rýma se může rozvinout v zápal plic). 

Tento článek jsme odemkli z iDNES Premium

Máme narozeniny, a proto jsme pro vás otevřeli pět nejúspěšnějších článků uplynulého roku. Tento je jedním z nich. Všechny najdete zde

Akční nabídkaRoční předplatné za 199 Kč

Kromě otevření nejčtenějších článků všem čtenářům iDNES.cz přináší oslavy druhých narozenin i další atraktivní dárky. Roční členství teď v akční nabídce přinášíme za pouhé dvě stokoruny.

Co najdete v iDNES Premium

Standardní cena je 39 korun za měsíc, roční předplatné stojí 390 korun, ale u příležitosti druhých narozenin je rok pouze za 199 korun. Poloviční cena oproti běžné ceně však platí jen jeden týden. Neváhejte!

Autor: Téma

Lékaři Česka

Virus už tu bude pořád, to je jisté. Návrat k normálu je otázka, říká Prymula

Roman Prymula

V době první covidové vlny byl profesor Roman Prymula asi nejcitovanějším odborníkem v Česku....

Zhubni, nebo zemřeš. O psychologii shazování kil s obezitologem Cvrkalem

„V ordinaci mám tlusté vegetariány, vegany, a dokonce i frutariána. Měl jsem...

Lidé podle Martina Cvrkala moc dobře vědí, co mají dělat, aby zhubli. Bojují ale s tím, jak to...

Úpravu nosu ostatní ani nepoznají, tvrdí plastický chirurg Karel Urban

Plastický chirurg MUDr. Karel Urban

Plastická operace se podepíše hlavně na zvýšeném sebevědomí. To je změna, kterou okolí nejvíce...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Tomáš Tolar

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc,...

Covid Čechy nesrazí, mají dost protilátek, říká imunolog. I díky očkování

imunolog Vojtěch Thon

Podzimní vlny covidu se nemusíme bát, míní imunolog Vojtěch Thon. Většina Čechů má podle něj silnou...

Jak vypnout hlad? Nové léky jsou budoucnost léčby obezity, říká chirurg Fried

V naší části světa, posedlé štíhlými těly, se na tuky díváme s despektem. Jenže...

Tuk zlepšuje chuť jídla, vyvolává pocit sytosti. Problém nastává, když se procento tuku v těle...

Imunor chrání před covidem. Mohlo být méně mrtvých, říká imunolog Bystroň

„Člověk, který se naučí regulovat svůj život a dokáže vypnout jak po stránce...

Imunor, lék z vepřových bílých krvinek, který už přes dvacet let pomáhá lidem s potvrzenou poruchou...

Hroši v ZOO Dvůr Králové

Sledujte online přenos z unikátní expozice hrochů v ZOO Dvůr Králové. V největší expozici ve střední Evropě žije 6 hrochů - samec, dvě samice a tři mládata.

Další zajímavé nekonečné přenosy najdete na Slow TV iDNES.

  • Nejčtenější

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Žena nemá žádné kamarádky, aby nesváděla svou postavou jejich partnery

Sedmadvacetiletá Moriah Millsová z Georgie se živí jako modelka a na své křivky je velmi hrdá. Nepodstoupila údajně...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Dostal vodítko a bude poslouchat, velela nevěsta svému neznámému ženichovi

Tvrdší sex mám ráda, přiznala Romana v prvním dílu televizní show Svatba na první pohled. Z posledního vztahu si však...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ani staří by neměli nosit košile s krátkým rukávem, říká Ladislav Špaček

Premium Etiketa. V představách mnohých něco škrobeného, nepřirozeného a strojeného. Smoking a ústřice. „Nejsou to jen bezduchá...

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

  • Další z rubriky

Když tělo volá o pomoc. Dejte si pozor na padání vlasů i poruchu erekce

Náš organizmus je složitá věc. A nikdo neví lépe, co se v něm děje, než on sám. Pokaždé se nám však snaží naznačit,...

Pět mýtů o léčbě kořenových kanálků, kterých se možná zbytečně obáváte

Pokud je zubní nerv zanícený, je často nutné ho kvůli záchraně zubu odstranit. Tohoto zákroku se pacienti většinou...

Když kůže onemocní. Život umí znepříjemnit lupénka, růžovka i akné. Jak na ně vyzrát

Premium Pupínky, puchýřky, praskliny, zarudnutí, pálení, ale i urputné svědění, tvorba skvrn, šupinkovatění či olupování kůže –...

VIDEO: Cviky, které vám zpevní střed těla a pomohou k plochému břichu

Už roky se snažíte vypracovat si krásné ploché břicho, a stále nic. Možná na to jdete špatně. Fitness trenér Štěpán...

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Žena nemá žádné kamarádky, aby nesváděla svou postavou jejich partnery

Sedmadvacetiletá Moriah Millsová z Georgie se živí jako modelka a na své křivky je velmi hrdá. Nepodstoupila údajně...

Gabriela Soukalová je poprvé maminkou, narodila se jí holčička

Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová (31) se stala maminkou. S partnerem Milošem Kadeřábkem přivítala moderátorka na...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Klamala ministry, investory i sebe sama. Srdcová královna byznysu čelí soudu

Ve Spojených státech začal soud s Elizabeth Holmesovou. Vkládali do ní naději bývalí američtí ministři i ostřílení...

Mohlo by vás zajímat