Nepříjemný úraz, tvrdý náraz do pusy a kousek zubu je pryč. Podle stomatologů může za odlomení nebo prasknutí části chrupu i to, že je zub oslabený nebo přetížený.
Prasknout může i kvůli neošetřovanému velkému kazu nebo běžné amalgámové plombě. Pak stačí, když se třeba zakousnete do ořechu a zub se jednoduše zlomí.
Fotogalerie |
Svou zkušenost s tím má i čtyřicetiletá Jana z Kladna. „Po dětech se mi postupně zlomily při jídle tři zuby. U všech jsem měla velkou amalgámovou plombu několik let,“ vzpomíná. Zubař jí postupně zuby opravil a doporučil výměnu dalších dvou amalgámových plomb.
„Když pacientům vyšetřujeme zuby pod mikroskopem, často vidíme u rozsáhlých amalgámových výplní prasklinky jdoucí strukturou zaplombovaného zubu,“ říká stomatolog Zubního centra Ořechovka Jakub Miketa.
U větších prasklin pacientům doporučuje lékař výměnu amalgámové plomby za bílou fotokompozitní výplň, která narušený zub více stmelí.
Plomba coby kovový klín
Včasnou výměnou výplní lze totiž předejít podélným prasklinám zubů, které mohou někdy vést až k takzvané extrakci, neboli vytažení zubu.
„V souvislosti s prasklinami zubů jsou bílé fotokompozitní výplně rozhodně dobrou prevencí,“ konstatuje Jakub Miketa. Použití bílé plomby totiž umožňuje zubaři odstranit pouze zubní tkáň zasaženou kazem.
Děti si umí čistit zuby až v 10 letechPodívejte se na video, jestli si umíte správně vyčistit zuby  |
„Naopak při přípravě zubu pro amalgámovou výplň je nutné zub odpreparovat více, aby plomba v zubu držela. Větším odvrtáním se ovšem zub dále oslabuje a tím pádem je náchylnější k prasknutí. Rozsáhlejší amalgámová výplň navíc v zubu působí jako kovový klín,“ vysvětluje stomatolog.
Když se o chrup nestaráte
Pravděpodobnost prasknutí zubu je velká i tehdy, pokud se o zuby nestaráte, kazy neřešíte a plombu tudíž ani žádnou nemáte. Neošetřený velký kaz může být totiž příčinou fraktury zubu. Také proto by měl zubař při preventivních prohlídkách zhotovovat rentgenové skusové snímky, které umí odhalit malé a dokonce i skryté zubní kazy.
„Ideální je také používat během vyšetření zubů pacienta operační mikroskop nebo lupové brýle, což zlepšuje diagnostiku zubních kazů,“ vysvětluje stomatolog Miketa.
Podle odborníků praskají vůbec nejčastěji takzvané mrtvé zuby po endodontickém ošetření, při němž lékař odstraňuje nerv ze zubní dřeně a kořenových kanálků, které pak zaplňuje speciální výplní.
„Mrtvý zub velice rád praská, protože je mnohem křehčí a oslabenější než zdravý zub. Zejména zadní zuby od čtyřek dál je proto potřeba ošetřit ještě postendodonticky, tedy zhotovit na ně protetickou náhradu typu korunky nebo overlaye,“ zdůrazňuje stomatoložka Kristýna Krejsová.
Fraktury mrtvých zubů bývají poměrně velké a pokud zasahují hluboko, je nutné zub vytáhnout. Postendodontickým ošetřením můžete takové zbytečné ztrátě zubu předejít.
Noční skřípání zubů
„Za prasklinami zubů určitě nehledejte genetiku, sklon k praskání zubů se nedědí,“ shodují se lékaři. Sám od sebe většinou nepraskne ani zub, který není něčím oslaben či nějakým způsobem přetížen.
„Pokud už naprosto zdravý zub praskne, stane se tak v důsledku úrazu nebo po skousnutí něčeho extrémně tvrdého, jako je například kamínek v rýži nebo brok ve zvěřině,“ přibližuje zubní lékařka Kristýna Krejsová.
Praskliny může způsobovat také noční skřípání zubů (bruxismus), při němž dochází k zatínání a přetěžování zubů během spánku. Proto také někteří lidé po nočním skřípání zuby popisují ranní citlivost zubů na skus.
„Pokud chce pacient trpící bruxismem zabránit poškozování zubů, případně i korunek či můstků, měl by si nechat zhotovit u zubního lékaře noční chránič zubů,“ doporučuje stomatoložka Krejsová.
Speciální chránič zubů by měli používat i sportovci, u kterých je vyšší riziko úrazu zubů, potažmo jejich prasknutí.
Přetížení zubu hrozí i v případě, že o nějaký zub přijdete a nenecháte si jej nahradit vhodnou protetickou náhradou, například implantátem či můstkem. „Zbytkový chrup je potom extrémně namáhán a přetížený zub může prasknout, i když není ničím narušen nebo oslaben,“ dodává zubní lékař Jakub Miketa.
