Počítač jako nepřítel. Ničí myšlení i vztahy

Neurologové a pediatři po celém světě bijí na poplach. Děti, které vyrůstají u počítače, mají omezenou slovní zásobu, nejsou schopny analyzovat informace a řešit problémy. Počítače mají dopad i na fungování celé rodiny.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Je to tak snadné. „Odevzdat“ dítě k počítači či televizi a na pár okamžiků se zbavit rodičovských povinností. Čím častěji ale dítě před obrazovkou sedí, tím větší následky si odnáší. Problémy pak dítě provázejí celý život. 

„Děti, které používají počítač více než pár hodin denně, mají nedostatky ve slovníku, ve schopnosti analyzovat a v řešení problémů, hůře snášejí kritiku. Všechny tyto negativní rysy je doprovází do dospělosti,“ vysvětluje česko-americký neurolog Martin Jan Stránský

Domácí lékař

Dopady jsou mnohem hlubší, než se na první pohled může zdát. Vliv počítače na lidský mozek zaujal i Americkou pediatrickou společnost, která vydala doporučení, aby děti do dvou let vůbec do styku s počítačem nepřicházely. Děti do pěti let maximálně hodinu denně, a to s dohledem. Ve věku, kdy již chodí do školy, odborníci doporučují maximálně dvě hodiny denně.

Počítače utlumí analýzu

Lidská paměť je velice komplexní systém. Říká se o ní, že je nejlepším počítačem světa, který je schopný přehrát až padesát tisíc nezávislých myšlenek za den. 

„Paměť je rozdělena do dvou částí: krátkodobá a hluboká. Když se tolik nepoužívá, vznikne doslova plevel. Paměť potřebuje údržbu, přes opakování a napojování na další související informace,“ popisuje stručně fungování paměti Stránský, který se o vliv počítačů na lidský intelekt dlouhodobě zajímá. 

Nejvíce se paměť rozvíjí v dětství, zhruba do sedmi let. Dětský mozek je jak houba, saje jednu informaci za druhou a učí se vším, co se kolem děje. Oblékáním, hrou, objevováním přírody i úklidem. 

„Aby mozek, jak říkáme, uměl dobře myslet a přemýšlet, potřebuje dvě věci. První je schopnost rychlého nalezení a třídění informací. K tomu jsou počítače výborné.  A pak také jejich postupnou integraci do hluboké paměti a tvorbu takzvaných hlubších schopností. A právě toto počítačový svět nenabízí. K tomu je potřebný přímý dialog, emoce, debata, porovnání a další procesy, které společně informace integrují a rozhodnou, jaké z nich jsou skutečně relevantní a jaké nikoliv,“ dodává Stránský.

Nedílnou součástí takového procesu je soustředění, právě při něm se ukládají informace do hlubší paměti.

Čtení z papíru je lepší než z obrazovky, protože si člověk pamatuje o 30 procent víc - je to přímá neurologická spjatost.

Někteří rodiče se v touze ulevit alespoň trochu svému černému svědomí snaží hledat programy, které tvrdí, že dětské myšlené rozvíjejí. Jenže ani tudy podle neurologa cesta nevede. „I to nabízí přístup k plochému způsobu myšlení, které je pro rozvoj dítěte nepřirozené,“ říká ještě Stránský.

Průměrný Čech sleduje obrazovku sedm hodin denně

Češi patří ve sledování monitorů doslova k rekordmanům. Průměrně na ni každý z nás kouká sedm hodin denně. To nás řadí k první desetině národů, které na obrazovky koukají vůbec nejčastěji. 

Na televizi koukáme až čtyři hodiny denně, rádiu věnujeme hodinu a půl, stejně tak internetu. Velká část lidí se zároveň kouká na televizi a surfuje po internetu. 

„Tak se člověk nemůže učit nic, jen může filtrovat informace z jednoho ucha do druhého. Průměrný člověk kontroluje také svůj mobil 50x denně, kouká do něj dvě hodiny za 24 hodin,“ popisuje Stránský. 

Proč právě Češi obrazovkám všeho druhu tak podléhají? Podle Stránského za tím stojí naše povaha. 

„Vyhýbáme se konfliktům, rádi vytvoříme vlastní svět. Lidé mají rádi vlastní anonymitu spojenou s pocitem nadřazenosti, takže sledovat pořad, ve kterém jsou lidé, u kterých je co kritizovat, nám dělá dobře. Stejně tak ze všech občanů v EU posíláme nejvíce SMS - je totiž mnohem lehčí a hlavně pohodlnější poslat zprávu „nedorazím v čas, mám zpoždění“ než zavolat, vysvětlit a krátce s omluvit,“ popisuje Stránský.

Nejen paměť, člověk trpí i sociálně

Paměť není to jediné, co hodiny strávené u počítače mění a ovlivňuje. Kromě toho se podepisují i na sociálním vývoji člověka. Ukazuje se, že čím více hodin stráví u počítače, tím méně přátel má.

„Hodiny strávené u počítače jsou vždy na úkor něčeho jiného – povinností, zábavy, ale především osobního setkávání (reálné komunikace). V důsledku toho dochází ke zhoršení komunikačních dovedností – schopnosti navazovat a rozvíjet vztahy, řešit konflikty, překonávat překážky a také posilovat svou psychickou odolnost,“ vysvětluje psycholožka Lenka Svobodová ze vzdělávací agentury Dialog. 

Podle mnohých odborníků k těm hlavním důvodům, proč dospívající tráví čas ve virtuálním světě, patří:

- hledání identity

- pocit začlenění

- separace od rodičů

- odreagování frustrace

A neurolog Stránský její slova potvrzuje. „Mládež nedá dohromady větu, která má více než pět slov, pokud už mezi sebou mluví. Když s někým nesouhlasí, nelíbí se jim, nevědí, jak na to reagovat. Umí ho jen vyškrtnout z Facebooku. Lidé volí jen představy, fakta ztrácejí hodnotu. Žijí ve vlastním uzavřeném světě a osobně se nekonfrontují s názory někoho jiného,“ dodává neurolog.

Smutek Facebooku

Největší rizika jsou podle odborníků jednoznačně spojena s užíváním sociálních sítí. Kromě negativního vlivu na paměť přinášejí i psychické problémy jako úzkosti a deprese. Zaznamenán je i vyšší počet sebevražd u lidí izolovaných na sociálních sítích. 

Článek vyšel v magazínu Rodina DNES

„Virtuální vyjadřování je oproti osobní komunikaci velmi zjednodušené – používání zkratek či obrázků může zkreslit význam sdělení, stejně tak smajlíci nenahradí emoce, které vyjadřujeme právě řečí těla. Mnoho průzkumů se zabývalo zkoumáním virtuální reality. Závěry byly velmi podobné – lidé se tam cítí bezpečněji, bezstarostněji, jsou důvěřivější vůči ostatním, svěřují se s věcmi, které by třeba osobně vůbec nepřiznali. Protože mají pocit anonymity, bývají ve svém jednání i mnohem otevřenější a odvážnější,“ dodává ještě Svobodová. 

Trpí celá rodina

Rizika spojená s počítačem se netýkají jen dětí, ve finále internet ovlivňují fungování celé rodiny. Děti totiž často napodobují své rodiče, jsou pro ně hlavními životními vzory. Když vidí, že i oni tráví u telefonu či počítače celé dny, přijde jim to přirozené. Navíc to zcela mění trávení volného času v rodině a tím trpí i vztahy mezi rodiči a dětmi i rodiči samotnými.

„V důsledku toho nemají čas na sebe vzájemně. Což vztahům v rodině rozhodně neprospívá,“ říká Svobodová s tím, že se z rodiny vytrácí vyprávění i společné zážitky. A kam takové chování vede? Jak vypadá generace, která nekoordinovaně podléhá televizi a internetu? Podle již citovaného Stránského nás rozhodně nečekají pěkné zítřky. 

„Mozek prochází deevolucí. IQ buď klesá, nebo stagnuje. Testy zůstaly stejné, ale výsledky jsou horší, protože žáci neumějí přemýšlet,“ popisuje přímé důsledky neurolog. 

Neschopnost analýzy způsobuje, že lidé snáze uvěří propagandě, hledají vlastní pravdu, kterou si ale nejsou schopni ověřit. „Člověk přestává být člověkem, začíná se chovat automaticky jako mravenec,“ uzavírá Stránský.

Psycholožka: Nabízejte dítěti zážitky

Bez počítače dnes už dítě vyrůstat nemůže. Jak zajistit, aby ho negativně neovlivnil? „Určitě bychom měli dětem ukazovat alternativy v realitě, nabízet jim zážitky, kontakt „face to face“ a jeho výhody,“ říká v rozhovoru Lenka Svobodová, psycholožka ze vzdělávací agentury Dialog.

Známý psycholog Zimbardo používá v souvislosti s nadměrným užíváním videoher termín odpojený muž, lze něco obdobného hledat i u sociálních sítí? Jsou lidé při on-line životě nějakým způsobem odtrženi?

Obávám se, že je to ještě trochu horší. Hra totiž může (i když samozřejmě nemusí) mít svůj konec, lze ji dohrát. To u sociálních sítí nehrozí. Stále někdo přispívá, dává like, sdílí, komentuje. Proto je ještě těžší se odtrhnout. Navíc život ve virtuální realitě je jiný, jednodušší. Hlavně proto, že lidé mohou být tím, kým chtějí. Mohou si upravit svou identitu anebo vytvořit úplně novou. Být takoví, jací v realitě skutečné být nemohou, dělat to, co by si jinak nedovolili.

Může se stát člověk na sociálních sítí závislý?

Ano, to již bylo mnohokrát popsané. Ačkoliv samotná závislost na internetu ještě nemá v diagnostických manuálech svůj kód, jedná se o velmi vážný problém. Závislost na informačních technologiích obecně se nazývá netolismus. Průběh i abstinenční příznaky jsou velmi podobné jako u jiných závislostí. Zjednodušeně řečeno – závislý musí splňovat několik kritérií. Jedním z nich je „důležitost“ – tedy preference virtuálního prostředí. Čas trávený na internetu dominuje, zhoršuje se schopnost se odtrhnout, závislí zanedbávají ostatní činnosti, nezřídka i hygienu či fyziologické potřeby. Z upřednostňování internetu často pramení nejrůznější konflikty, komunikační problémy v rodině či s kamarády, časté jsou změny nálad, zvláště při nemožnosti užívat internet. Jako obrovský problém (až tragédii) vnímají absenci signálu, wi-fi nebo vybitou baterii. V neposlední řadě dochází k posouvání tolerance, což má za následek potřebu zvyšovat „dávky“, tedy například čas na internetu strávený.

Co mohou rodiče dělat, aby ochránili dítě před negativním vlivem internetu? Bez počítače už dnes dítě vyrůstat nemůže, bylo by úplně vyloučeno z kolektivu.

Život bez počítače není nereálný, dnešní děti bez technologií ani vyrůstat neumí. A nelze se jim divit – nic jiného neznají. Moje generace má srovnání, zažili jsme život bez počítačů, mobilů, internetu. Ale ony ne, informační technologie jsou nedílnou součástí jejich života. Proto je důležité je násilím neodtrhávat, respektive jim jejich užívání nezakazovat. Zákaz stejně většinou vede akorát k intenzivnímu hledání, jak ho obejít. Rodiče mají několik možností – použít například metodu aktivní mediace, při které používají internet se svým dítětem společně, komunikují o tom, co tam vidí, diskutují. Další možnost je omezování některých činností nebo aplikací, ať už úplně, časově anebo dohledem, průběžnou kontrolou či zpětným sledováním toho, co na internetu dítě dělá. Klíčová je ale důvěra. Aby dítě vědělo, že se na rodiče může kdykoliv obrátit o radu. Určitě bychom měli dětem ukazovat alternativy v realitě, nabízet jim zážitky, kontakt „face to face“ a jeho výhody, korigovat virtuální realitu, nepoučovat je, ale diskutovat s nimi. A také – povídat si o jejich potřebách. Co tam vlastně děti hledají, proč tam tráví tolik času? Pokud to nenajdou ve skutečné realitě, budou to pravděpodobně hledat v té virtuální.

  • Nejčtenější

Žena strávila v tetovacím studiu 300 hodin, aby se zcela změnila

15. května 2024

Bethany Moore z Velké Británie uvedla, že se jako dítě nenáviděla. Neměla ráda své tělo a toužila...

Je to nevkusné a nemravné. Náhradní manželku pobouřily akty v obýváku

15. května 2024  21:50

V novém díle Výměny manželek sehrála hlavní roli temperamentní Nikol. Deset dní se snažila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dva měsíce po operaci zemřel první pacient s transplantovanou prasečí ledvinou

12. května 2024  15:41

První příjemce ledviny z geneticky modifikovaného prasete zemřel necelé dva měsíce po...

OBRAZEM: Čeští herci, kteří se objevili v hollywoodských filmech

11. května 2024  12:01

Které hvězdy z Česka to „dotáhly“ až do zahraničních filmových a seriálových trháků? To zjistíte v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Leony: Odešla jsem od dětí kvůli lásce, teď mě odmítají

13. května 2024

Můj příběh se začal psát už před třiceti lety, krátce po „sametové revoluci“, kdy jsem se bláznivě...

FOTODUEL: Nejhezčí model letošního Met Gala vynesla Sydney Sweeney

16. května 2024

První květnové pondělí již tradičně patřilo galavečeru Met Gala. Celebrity se v noci z 6. na 7....

Chtěla vypadat jako Kardashianová, tak si žena dopomohla plastikami

16. května 2024  8:57

Claire Leesonová začala být posedlá vzhledem profesionální celebrity Kim Kardashianové poté, co...

Vystoupit z komfortní zóny není snadné. Může vám to ale zásadně změnit život

16. května 2024

Naši pohodlnou zónu si lze představit jako prostor, ve kterém je naše psychika zvyklá žít. Domov,...

Kolébka trendu regencycore. Bridgertonovi nabízí velkolepou módní podívanou

16. května 2024

Na streamovací platformě Netflix má 16. května premiéru první část třetí série seriálu...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...