Izraelské ministerstvo zahraničí JAR obvinilo z prezentování předpojatých a nepravdivých tvrzení, které se „opírají o nespolehlivé zdroje Hamásu“.
„Izraelská genocida pokračuje rychlým tempem a právě dosáhla nové a strašlivé fáze,“ řekl jihoafrický velvyslanec Vusimuzi Madonsela soudcům ICJ. „Klíčovým bodem dnešního jednání je, že deklarovaný cíl Izraele vymazat Gazu z mapy je na spadnutí,“ řekl soudcům advokát Vaughan Lowe, uznávaný expert na mezinárodní právo působící i na Oxfordské univerzitě, který zastupuje JAR.
V Rafáhu na jihu Pásma Gazy našla před boji v jiných částech oblasti útočiště více než polovina ze zhruba 2,3 milionu jejích obyvatel. Podle nejnovější žádosti JAR předchozí předběžné příkazy nestačily k řešení „brutálního vojenského útoku na poslední zbývající útočiště pro obyvatele Gazy“.
Izrael vykresluje Rafáh jako poslední baštu palestinského radikálního hnutí Hamás, jehož teroristický útok z loňského října válku vyvolal. Zahynulo při něm na 1200 lidí a zhruba 250 jich bylo odvlečeno na území Pásma Gazy. Zhruba polovina rukojmích se dostala na svobodu při dosud jediném klidu zbraní loni v listopadu. Při izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy přišlo od 7. října o život více než 35 tisíc Palestinců a přes 79 tisíc jich utrpělo zranění.
Proti tvrzení JAR se dnes izraelská diplomacie ohradila a vyzvala ICJ, aby jihoafrickou žádost zamítl a „ukončil zneužívání soudu“. „Izrael jedná v souladu s mezinárodním právem a svými humanitárními závazky,“ uvádí se v prohlášení izraelského ministerstva zahraničí. „Přitom provádí opatření k minimalizaci škod na civilním obyvatelstvu a civilních zařízeních,“ dodává.
Izrael i přes varování Spojených států a dalších zemí, že vojenské akce v Rafáhu povedou k humanitární katastrofě, pokračuje v bojích ve městě, i když vyzývá jeho obyvatele k evakuaci.
Civilisty Izrael posílá na místa zničená předchozím bombardováním nebo na území podél pobřeží, přeplněné stany s uprchlíky. Ti tam žijí v katastrofálních podmínkách, není tam žádná infrastruktura, nemají dost jídla ani pitné vody ani zdravotní péči.
Další z jihoafrických právních zástupců Max du Plessis dnes uvedl, že Izraelem vyhlášené „bezpečné zóny“ jsou „krutým zkreslením“, protože lidé jsou často příliš vyhladovělí na to, aby se do nich dokázali dostat. Ti, kteří se o to pokusí, se podle něj někdy stanou terčem izraelských sil. „Na těchto humanitárních zónách není nic humanitárního,“ řekl. „Izraelská genocida Palestinců pokračuje prostřednictvím vojenských útoků a uměle vyvolaného hladomoru,“ dodal.
Zlepšete situaci v Gaze a zabraňte genocidě, nařídil Izraeli soud v Haagu |
Během slyšení na začátku tohoto roku Izrael důrazně popřel, že by se v Gaze dopouštěl genocidy. Tvrdí, že dělá vše pro to, aby ušetřil civilisty, a že se zaměřuje pouze na bojovníky Hamásu. Taktika Hamásu, který se usazuje v civilních oblastech, podle něj ztěžuje vyhýbání se civilním obětem.
Soud OSN v Haagu si vyslechnul jihoafrickou stranu a v pátek před něj předstoupí zástupci Izraele.
Instituce OSN a humanitární organizace už od začátku války kritizují Izrael za nedostatečné dodávky potravin, pitné vody a léků. Také ICJ už koncem ledna vydal první předběžné opatření v reakci na jihoafrickou stížnost a vyzval Izrael, aby zajistil v Pásmu Gazy civilistům větší humanitární pomoc. Na konci března ICJ znovu vyzval Izrael, aby nekladl překážky dodávkám jídla a další pomoci do Pásma Gazy. Izrael tvrdí, že do Pásma Gazy přes jeho kontroly prochází dost konvojů s pomocí. Problém je podle něj s distribucí na místě.
