Možná jste i vy stále v zajetí zdravotních mýtů, které přežívají a kolují mezi lidmi. Načerpali jste je od svých rodičů a teď je opakujete svým dětem. Tady je deset tvrzení týkajících se zdraví, která jsou obecně rozšířená, ale buď jsou už přímo vyvrácená, nebo se je nikdy nikomu nepodařilo prokázat.
Strečink před cvičením
Oblíbeným a hluboce zakořeněným mýtem je přesvědčení, že několik minut strečinku před sportovním výkonem či cvičením dokáže významně snížit riziko zranění. Ve skutečnosti se však tato hypotéza nikdy neprokázala. Odborníci naopak tvrdí, že mnohem účinnější metodou než strečink je zahřátí těla mírnější a pomalejší verzí cvičení, v němž se chystáte pokračovat. Strečink si nechte raději na konec cvičení, kdy důkladné protažení funguje jako prevence bolesti svalů. Nicméně strečink před cvičením nemá podle vědců žádný význam a rozhodně nesnižuje pravděpodobnost zranění.
Očkování proti chřipce
Stejně tak se celá řada lidí nenechá očkovat proti chřipce, protože se domnívají, že právě očkování jim může chřipku přivodit. Nicméně i toto přesvědčení je nesmysl. Vakcíny proti chřipce totiž obsahují neaktivní vir, který chřipku nemůže vyvolat. Citlivějším osobám se může po očkování objevit v místě vpichu bolestivé zarudnutí a ve zcela výjimečných případech se může rozvinout horečka, bolest svalů a několikadenní slabost. Tato pověra zřejmě vychází z případné shody náhod, kdy se člověk nachladí ve stejném období, kdy se nechá očkovat proti chřipce. To však nemění nic na skutečnosti, že neexistuje způsob, kterým by mohlo očkování chřipku vyvolat.
Antibakteriální mýdlo
Propadli jste i vy hysterii kolem nebezpečných bacilů a pod mediálním nátlakem jste si zakoupili antibakteriální mýdlo? Podle odborníků, které oslovil magazín Health, jde o naprosto zbytečnou investici. Antibakteriální mýdlo vašemu zdraví neposkytuje o nic lepší ochranu než klasické mýdlo. Oba druhy mýdla mikroby z rukou odstraní, ale nezabijí je. Doba, po kterou je totiž mýdlo v kontaktu s bacily, je příliš krátká na to, aby je mohlo zlikvidovat.
Medem proti alergii
Oblíbeným prostředkem, kterým se mnoho lidí pokouší vyvarovat každoroční alergické reakce, je konzumace medu z místní produkce. Domnívají se totiž, že když budou v dostatečném předstihu pojídat med vyrobený z pylu květin, které rostou kolem jejich bydliště, zajistí si tak ochranu před pylovou alergií. Jde však jen o další z řady mýtů. Alergii totiž způsobuje v naprosté většině případů podráždění pylem ze stromů a trav, kdežto med tvoří většinově pyl květin. Zjednodušeně řečeno; pyl, který způsobuje vaši alergii, není stejný jako ten, ze kterého včely vyrábějí med.
Hubnutí a tuk
Většina lidí se domnívá, že pokud sníží svůj příjem tuku, začnou okamžitě hubnout. Jenže ve skutečnosti nízkotučná dieta vůbec nemusí znamenat, že konzumujete i méně kalorií. To platí pouze v případě, že většinu vašeho jídelníčku bude tvořit ovoce, zelenina a cereálie. Pokud však své dietní úsilí zaměříte pouze na konzumaci výrobků, které jsou v obchodě označené jako nízkotučné, budete pravděpodobně nemile překvapeni. Nižší obsah tuku je totiž v tomto případě často vyvážený vyšším obsahem cukru. Pro hubnutí je však naprosto stěžejní celkový kalorický příjem.
Televize a zkažený zrak
Pokud vám rodiče říkali, že sledováním televize zblízka si zkazíte oči, a vy teď kvůli tomu odháníte své potomky od obrazovky, můžete s tím klidně přestat. Je pravda, že sledování televize ze vzdálenosti kratší než 1,5 metru více namáhá oči, které potom mohou být unavené, případně se může dostavit pocit pálení a vysušení. Se vznikem dioptrických vad však sledování televize nemá nic společného. Žádný z doposud provedených výzkumů nepotvrdil, že byste si sledováním televize zblízka mohli "zkazit" oči.
Císařský řez
Domníváte se, že pokud jste jednou podstoupila císařský řez, už nikdy nebudete moci rodit klasicky? I když se jedná o častou obavu žen, odborníci podotýkají, že je nesmyslná. A statistiky jim dávají za pravdu. Padesát až osmdesát procent žen, které rodily císařským řezem, porodí své další dítě "normálně." Další císařský řez se provádí pouze v případě, že ho vyžadují zvláštní okolnosti, jako je například nevhodná poloha dítěte a podobně.
Srdeční záchvat a bolest hrudníku
Pokud máte srdeční záchvat spojený pouze s tlakem na hrudi a neschopností se nadechnout, je načase své znalosti přehodnotit. Zatímco u mužů se srdeční záchvat typicky projevuje palčivou bolestí v hrudníku často doprovázenou pocením a dechovou nedostatečností, ženy si při srdečním záchvatu mnohem častěji stěžují na neurčitý tlak v hrudníku a pocit nevolnosti. Srdeční záchvat se přitom vůbec bolestí na hrudi projevovat nemusí, mnoho lidí popisuje jako jeho symptomy bolesti levé paže, krku, nebo čelistí.
Žaludeční vředy způsobuje stres
Velmi rozšířenou pověrou je přesvědčení, že žaludeční vředy si můžete způsobit, pokud se budete vystavovat přemíře stresu nebo konzumovat příliš mnoho kořeněných jídel. Jenže výzkumy už dávno odhalily, že za žaludeční vředy může bakterie Helicovacter pylori (H. pylori), která ničí ochrannou vrstvu žaludku chránící jej před působením žaludečních šťáv. I když zatím není zcela objasněno, jak se lidé touto bakterií nakazí, vědci předpokládají, že se tak děje, když se lidé dostanou do kontaktu se slinami, fekáliemi nebo zvratky nakažené osoby.
Prospěšnost ovoce
Jste přesvědčeni, že čerstvé ovoce je vždy zdravější a obsahuje víc živin než mražené nebo konzervované? Ne vždy. Například pokud necháte ovoce či zeleninu vadnout týden v ledničce, většinu svých vitaminů a dalších cenných látek ztratí. Stejná situace nastává například i tehdy, pokud nakrájíte zeleninu nebo ovoce a pak je necháte stát víc než dvacet minut na kuchyňské lince. Působením vzduchu přijde o většinu vitaminů. V takových případech je pro váš organismus mnohem prospěšnější konzumace mraženého nebo konzervovaného ovoce, které obsahuje víc důležitých živin.
