V prvních tisíci dnech života dítěte rozhodujeme o tom, jak zdravé bude v dospělosti. Lékaři zabývající se nutričním programováním, vědou o výživě dítěte v raném věku, jsou přesvědčeni, že 80 procent budoucího zdraví ovlivňuje životní styl a celkově prostředí, ve kterém dítě žije. A nejdůležitější je v tomto směru výživa (více o tomto tématu čtěte zde).
Kojení podporuje • správný vývoj metabolismu (snižuje riziko kardiovaskulárních chorob, obezity, cukrovky) • růst a vývoj mozku • rozvoj zažívacího traktu a imunitního systému dítěte |
Klíčových tisíc dní se začíná odpočítávat už v době těhotenství, pokračuje obdobím kojení, a třetím zásadním milníkem je zavádění dalších složek výživy do stravy dítěte.
Hned po narození má však největší vliv strava samotné matky, protože její jídelníček se odrazí v kvalitě mateřského mléka. Strava matky v období kojení je tedy stejně důležitá jako například zavádění příkrmů a potenciálních alergenů.
„Mlékem matka předává svému dítěti významné množství důležitých živin. To může být příčinou nedostatečného zásobování jejího vlastního organismu. Na jedné straně tedy musí kojící matka upravit svůj jídelníček proto, aby zvýšila množství a kvalitu mateřského mléka. Na druhé straně musí také kompenzovat nedostatek živin ve svém těle, způsobený tvorbou mateřského mléka,“ říká Petr Tláskal, vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Motol a předseda Společnosti pro výživu.
Iniciativa 1 000 dní se dlouhodobě zabývá správnou výživou kojenců a batolat. Jejím cílem je napomáhat aplikaci vědeckých poznatků z oblasti nutričního programování do praxe a podporovat vzdělávaní praktických pediatrů a sester v oblasti výživy malých dětí. Ti by pak měli poradit rodičům, jak nejlépe u dětí nastavit zdravé stravovací návyky. Více informací o iniciativě najdete na www.1000dni.cz. |
Při kojení zvyšte příjem
Kvalita mateřského mléka odpovídá stravě kojící matky. Vzhledem k tomu, že je kojení pro matčin organismus energeticky náročné, její strava by se měla lišit od stravy běžných žen. Vše, co matka vypije anebo sní, se mateřským mlékem dostává i do těla dítěte. A pochopitelně vše, co jí v jídelníčku chybí, může chybět i dítěti.
„Kojící žena by měla mít o zhruba o pětinu vyšší příjem než obvykle, což je asi o 300 až 500 kilokalorií více,“ uvádí doktor Tláskal.
Mezi základními živinami, které podle odborníků matkám nejčastěji chybí, jsou prospěšné tuky, zejména polynenasycené mastné kyseliny, zvláště omega 3, někdy rovněž nazývané jako LCP mastné kyseliny. V Česku se s jejich nedostatkem potýká mnoho lidí. Proto by si těhotné a kojící ženy měly dávat pozor a častěji zařazovat rostlinné tuky, například řepkový olej nebo ryby, nejlépe mořské.
Dalším problémem bývá u kojících žen nedostatek všech cenných živin, vitaminů a minerálních látek, které se koncentrují do mateřského mléka. Pokud je matka dostatečně nedoplňuje, mohou postupně chybět jí i dítěti. Nejčastěji to jsou kyselina listová, železo, vitamin D, vápník, zinek, jód nebo vitaminy skupiny B.
Upravte svůj jídelníček
Zvýšenou potřebu vitaminů a minerálních látek můžete pokrýt ve většině případů úpravou jídelníčku. Deficit u kojících žen je třeba kompenzovat pestrým a vyváženým jídelníčkem složeným z kvalitních zdrojů jednotlivých živin.
Zastoupeny by měly být bílkoviny (mléčné výrobky, zakysané mléčné výrobky, libové maso, vejce, luštěniny), tuky (ryby, rostlinné oleje – např. olivový, řepkový), sacharidy (celozrnné produkty, rýže, brambory, ovoce) a dále vápník, zinek, jód, kyselina listová, vitaminy skupiny B (mléčné výrobky, ryby, červené maso, zelenina, ovesné vločky).
Jídelníček pro kojící matku na celý den • Sacharidy - obiloviny, těstoviny, brambory, pečivo a rýže (5 - 6 porcí denně) • Zelenina (3 - 5 porcí denně) • Ovoce (2 - 4 porce denně) • Mléko a mléčné výrobky (3 - 4 porce denně) • Bílkoviny - ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny (1 - 3 porce denně) |
Můžete si také koupit vhodný výživový doplněk pro kojící matky. V době kojení by měly ženy dbát na zvýšený příjem některých základních živin.
„Doporučujeme denně přijmout o zhruba 15 gramů bílkovin více, což pokryje například 75 gramů kuřecích prsou, 200 gramů vařené čočky nebo 200 gramů bílého jogurtu + 200 mililitrů mléka. Sacharidů by měly mít v době kojení o 50 gramů více. Což splňuje například 100 gramů chleba, 300 gramů vařených brambor nebo 120 gramů celozrnných vařených těstovin. V případě tuků je dobré zvýšit příjem již zmiňovaných omega 3 mastných kyselin, tedy ryby minimálně dvakrát týdně,“ vysvětluje lékař Petr Tláskal.
Nezapomínejte pít
V době kojení byste dřív než kdy jindy měla dbát na dostatečný pitný režim. Nad rámec běžných potřeb organismu totiž ztrácíte spoustu tekutin spolu s mateřským mlékem.
Kojící žena by tedy denně měla vypít alespoň 2 až 3 litry tekutin. Vhodná je zejména kvalitní voda nebo minerálka. Ale pozor, jen se slabou mineralizací.
Rozhodně neuškodí také ředěné džusy, ovocné čaje a mléčné nápoje.
