Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

R22a47d98e47k 29R60a68i83d11a 5887972499

"ty jsi ale suchý", "dává ti ta máma vůbec najíst?", "Měl bys trochu pojest"... Druhé nejotravnejší kecy od širokého příbuzenstva, hned po "už máš nějakou holku?"

+37/0
doporučit
6.8.2019 6:39

R27o72m57a94n 66Š57i55m56o15n71o80v68s42k95ý 5341409207527

Máme v rodině sedmiletou holčinu. Najednou odmítala jíst s tím, že nemá hlad, že ji bolí břicho atd. Mysleli jsme, že na ní něco leze. Když to však pokračovalo už asi týden, musela s pravdou ven. Naštěstí to ještě dokázala říct. Prý ji kluci ve škole říkali, že je tlustá. Není tlustá, má vypracovanou atletickou postavu, není to kost a kůže jak některé ve třídě. Zkusili jsme tedy na ní přes sport, který ji baví. Teď už naštěstí zase jí.

+13/0
doporučit
6.8.2019 8:15

V45á68c51l69a74v 64P68a47v64e79l94e54k 1130496186954

Já, jako dospívající dítě, jsem byl jako kyselina. Přede mnou se jídlo neschovalo (na snídani jsem byl schopen sníst 15 rohlíků, litr mléka, na svačinu kilo vlašáku, na oběd celé balení špaget..) Ale od rána do večera jsem lítal po venku, sportoval a když mne někdo viděl, ptal se mne, jestli mi nedávají najíst ;-D holt, každý to má jinak, já byl čahoun a spalování pracovalo snad na 200% ...

Dneska mají děti toho pohybu méně a ze všech stran jsou bombardováni jakýmsi mamonem dokonalé postavy... Jsem rád, že jsem vyrůstal bez všelijakých sociálních sítí a nemusel mít mindráky z toho, že nejsem ideální typ kluka ;-D

+6/0
doporučit
6.8.2019 8:15

K40a39r28e94l 79H55o41d11u28r 7801363559126

Ono je to občas složité. I dvě děti stejných rodičů můžou mít naprosto diametrální dispozice k příjmu potravy a následně postavě. Ale tím spíš by to rodiče měli sledovat a hlídat.

+6/0
doporučit
6.8.2019 6:52

K60a18t98e18ř46i30n59a 83V47a77š12á90k26o49v59á 5261752529845

Stravovací návyky začínají už ve velmi útlém dětství - respektive, tam se na jídlo začínají nabalovat všechna naše přesvědčení a zvyky.

Bohužel, stále je málo vidět (i když uznávám, už víc), že by maminky učily děti vnímat svoje tělo a to, kdy má hlad.

K obezitě mohou přispívat i takové zdánlivě nesouvisející věci jako UM (chápu, že někdy je to potřeba, ale faktor to je), krmení dítěte dospělým, místo abychom ho nechali jíst sami, nucení do jídla, atd.

Všichni, včetně dospělých, se víceméně chronický přejídáme (a u malých dětí je to patrnější, jakmile nejí podle našich představ, už se panikaří). Přitom děti, stejně jako se lineárně nevyvíjí, ani lineárně nejí, jsou období, kdy sní téměř to samé, co dospělí, a období, kdy do všeho jen zobnou. Je důležité učit je vnímat vlastní tělo, hlad, ale i to, která potravina mu dělá dobře, a která ne - a důvěřovat tomu, že oni to cítí správně.

Pozdější návyky (elektronika, málo pohybu) to samozřejmě dokonají. I dospělí spoustu věcí zajídají, jídlem se uklidňují, atd. Ale pokud má ten základní návyk vnímat jídlo a tělo, dá se to mnohem, mnohem snáz regulovat.

+4/0
doporučit
6.8.2019 10:20

M88i85c63h33a22e38l26a 88V65a89r60c75l55o32v27á 4152954572763

Mám pět křížků na hrbu a musím říci, že za mého dospívání si nepamatuji problémy s anorexií. Občas byla nějaká holka tlustá (dnes by patřila mezi průměr) ale anorektičky, bulimičky, ty neexistovaly. Prostě něco je špatně.

+3/−3
doporučit
6.8.2019 7:10

M11a58r90c55e79l23a 52K51u93b66a54l46i93k68o96v39a 7230938275476

Myslím, že základem je se dětem věnovat. Pokud to děláte, tak vás něco takového nemůže překvapit a pozorujete u dítěte změny dřív, než je pozdě. To je stejné, jako když tu na konci roku psali, že je rodič nemile překvapen výsledky na vysvědčení. Pokud se o dítě zajímáte, tak vás to nepřekvapí, protože víte, jak průběžně prospívá ať už ve škole, zdravotně, nebo ve vztazích. Já už při vyzvedávání ze školy/školky poznám, když je něco špatně.

Mám děti 8 let 138cm/40 kg, 5 let 110cm/17kg. Dcera měla ještě před 14 dny 18,5kg ,ale stačila střevní chřipka..... a zase pojedeme ve výkrmném režimu. Takže mám dva extrémy, syn má sklon k nadváze a dcera k přílišné hubenosti. Obě děti se stravují tak nějak normálně, mají oblíbená jídla, jídla která tolerují a i ty co nejí. Oba milují zeleninu kromě zelí. Když to srovnám, tak jedí s ohledem na věk podobně, akorát mají každy jiný metabolismus. Pohybu má paradoxně víc syn. Sladkosti dostávají spíše vyjímečně a po pravdě je ani nějak nevyhledávají.

Takže toliko ke škatulkování odborníků, čímž ale nepopírám, že problém to je, ale taky nejde úplně zobecňovat.

+3/−6
doporučit
6.8.2019 9:30

N41a89t96á42l78i51e 29P35r89a66v58d14o45v61á 5107428938290

Pane redaktore, adresa není www.anabelle.cz ale www.anabell.czRvRvRv

+1/0
doporučit
6.8.2019 8:58
Foto

J19i85r27k69a 28V59a52n95o43u38r24e42k 6297724268160

Spise nez moc nebo malo je podstatne co ji .. Dite, ktere se pravidelne cpe ryzi, brambory ci testovinami je na tom podobne jako dite, ktere se krmi cokoladou

+1/−12
doporučit
6.8.2019 3:52

L57u75k68á33š 96N75o76v89á51k 1600715340375

Množství potravy pro dítě by se mělo určovat podle toho, co to dítě dělá. Pokud to dítě celé dny posedává doma u televize, PC nebo jiné sedavé činnosti, nepotřebuje moc velké množství potravy, jelikož nemá dostatečný výdej energie. Tělo tedy posléze nevyužitou energii uloží do tuků.

Je tedy hezké, že rodiče ať neúmyslně ničí život svým ratolestem tím, že jim chtějí dopřát nelimitující přísun potravin. Jakmile si dítě zvykne na to se přejídat, o to hůř se v budoucnu bude zbavovat tohoto neduhu...

To co jsem napsal neplatí pro lidi s vrozenou vadou

0/−7
doporučit
6.8.2019 10:32