Alergie hrozí i v chladných měsících

Myslíte si, že alergie rovná se kvetoucí louka? Omyl, mnoho alergiků se cítí nejhůře na podzim, kdy bývá nejvíce plísní. Právě ony mohou rovněž vyvolávat nežádoucí reakce. V zimě se také více lidí potýká s potížemi, které způsobují roztoči.

Déšť, liják, počasí - Déšť - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

ČTĚTE TAKÉ:
Alergie se šíří jako epidemie

Roztoči a plísně. Právě ti nyní přivádějí do alergologických ordinací pacienty s akutními potížemi.

"Kvůli začátku topné sezony přibývá v interiérech roztočů, kteří jsou velmi častými původci alergické reakce. Na chalupách zase číhají všudypřítomné plísně," vysvětluje alergoložka Blanka Haindlová z Prahy.

Nejvíce je sice alergiků, kterým vadí pyly, ale přesto lidí s problémy vyvolanými plísněmi není málo.

Plísně vadí i v lese
Plísně, což jsou ve skutečnosti velmi malé houby, se vyskytují zejména v tmavých a vlhkých místech. Typické místo výskytu? Koupelna, kuchyně, bývají také za tapetami.

Plesnivé zdi si asi všimne každý, ale mnohé rizikové plísně vegetují třeba na hlíně pokojových rostlin. Plísní je navíc více než jindy i ve vzduchu, například z tlejícího listí a podobně.

Zatímco dříve byly typickými místy výskytu plísní chalupy a staré vlhké domy, v posledních letech přibývá problémů v novostavbách.

Může za to paradoxně vynikající izolace a plastová okna, která těsní tak, že neumožňují ani minimální cirkulaci vzduchu. Vlhkost se tak sráží uvnitř, což spolu s teplem z ústředního topení přispívá k množení plísní.

Teplota svědčí roztočům
Roztoči jsou drobní členovci podobní klíšťatům, mikroskopické velikosti. Živí se částečkami odumřelé lidské kůže a lupy, proto jich bývá nejvíce v matracích a lůžkovinách nebo v kobercích. "Čím vyšší je teplota a vlhkost, tím více se množí," varuje alergoložka Haindlová.

Sami roztoči ovšem alergii nezpůsobují, za vše mohou jejich výměšky, které se mísí s prachem. Tím se dostávají do dýchacího systému člověka.

Alergie se přitom může poprvé projevit v jakémkoli věku, klidně i po padesátce nebo šedesátce. Pokud se u vás objeví některé její typické příznaky: vyrážka, rýma, kašel, které nelze vysvětlit jinak, je namístě navštívit lékaře.

Podzim a nadcházející zima přinášejí pro alergiky také vyšší riziko vzniku potravinových alergií, například na nyní hojně konzumované ořechy a o Vánocích i na ryby.

Ty se sice obecně doporučují jako zdravé potraviny, nicméně zhruba 50 tisíc Čechů trpí alergií na vodní živočichy (ryby, měkkýše a korýše), která je alergií velice závažnou.

Důvodem je vysoká odolnost alergenu, kterým je nejčastěji bílkovina zvaná parvalbumin. Tato látka je velmi stabilní, odolná vůči tepelnému zpracování i vůči trávicím enzymům. Proto může vyvolat celkové příznaky včetně anafylaktického šoku.

JAK SE CO NEJLÉPE ZBAVIT ALERGENŮ

Co platí na roztoče v domácnosti?
• Časté větrání včetně vynášení lůžkovin na venkovní vzduch, pokud ovšem není příliš vlhko nebo inverze.

• Každých 15 dní by se měly lůžkoviny a potahy vyprat ve vodě.

• Dávejte přednost lůžkovinám ze syntetických materiálů, volte takové, které lze prát na šedesát stupňů.

• Vyplatí se také používat čističky vzduchu, avšak zdaleka ne každý přístroj splňuje očekávané nároky. Je proto dobré poradit se s alergologem o tom, zda jej skutečně potřebujete a jaký přístroj případně vybrat. Důležité je časté vytírání podlah.

Co platí na plísně? 
• Dávejte pozor, zda doma nemáte nějaké ložisko, nejde jen o alergie, plísně totiž produkují nebezpečné toxiny.

• Plísně bývají ve vlhkých rozích, ale třeba i pod vanou, za tapetami a podobně.

• Je potřeba místo ošetřit protiplísňovými prostředky, v případě masivnějšího rozšíření připadá v úvahu i zásah odborné firmy.

• Často větrejte, nepřetápějte byt, zabraňujte srážení vlhkosti v bytě.

• Venkovním plísním lze uniknout jen těžko, ale alergikům obecně nelze příliš doporučit třeba procházku v podzimním lese či parku.