Téměř po třech letech od doby, kdy dostal od dárce se vzácnou genetickou mutací novou kostní dřeň, a 18 měsíců poté, co vysadil léky, se ukázalo, že tělo nemocného muže se jeví jako resistentní vůči HIV infekci. Pokud se léky běžně vysadí, virus se během dvou či tří týdnů navrátí v plné síle. To se však nestalo.
„Nenašli jsme žádný virus, zkrátka nic, co by ukazovalo jeho přítomnost v těle,“ vyjádřil se Ravindra Gupta, profesor a biolog, který vedl ošetřující tým.
Lékaři pod vedením Ravindry Gupty se soustředili na hledání správného dárce pro londýnského pacienta, neboť usoudili, že přítomnost příslušné mutace by mu navíc mohla pomoci v likvidaci viru HIV. Hledání se podařilo, neboť dárce mutaci získal po obou rodičích. Takovou genetickou výbavu, která chrání před většinou virů HIV, má asi jedno procento lidí s kořeny v severní Evropě.
Muži, který si přeje zůstat v anonymitě, lékaři diagnostikovali virus HIV v těle v roce 2003. Léky, jejichž úkolem je rozvoj infekce zpomalovat, ale začal brát až v roce 2012. Důvod odkladu terapie nebyl zveřejněn. V roce 2012 se u něj rozvinul Hodgkinův lymfom, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin, a o čtyři roky později pacient souhlasil s transplantací kostní dřeně.
Případ, který ještě není označován jako úplné vyléčení, nýbrž jako remise, a který odborníci považují za další krok k hledání léku, je jedním z dnešních témat čtyřdenní vědecké konference v Seattlu a informoval o něm i odborný žurnál Nature.
Do současné doby je teprve druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném jako berlínský pacient, u kterého po skončené léčbě není virus HIV detekován.
U Browna lékaři HIV zjistili v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.
Brownův případ vyvolává na vědeckém poli debatu o tom, zda berlínského pacienta považovat za skutečně vyléčeného, nebo jen funkčně vyléčeného, tedy v remisi. To je stav, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se stále předpokládá.
Rozstřel s Ivem Procházkou (2017):
