"Největší rozdíl je v tom, že ženy jsou mnohem lepší ve skrývání svých tajných románků. Když se podíváte na studie otcovství, dokonce i ta nejkonzervativnější čísla hovoří o patnácti procentech dětí, jimž otce dělá muž, který není jejich biologickým rodičem," tvrdí psycholog Holmes. A pro fenomén zkreslených čísel a podvádění žen má hned několik vysvětlení.
Ženy, tak jako muži, podváděly vždy. Je to logické, někdo musel nevěrným mužům činit protějšek. Ovšem v posledních dvaceti letech se počet nevěrných žen dramaticky zvýšil. Hospodyně totiž odešly z domova a začaly pracovat, staly se finančně nezávislými a změnily se také sociální postoje, které umožnily ženám potkávat jiné muže a mít s nimi románky.
Navíc se objevily moderní technologie, které nevěru u obou pohlaví usnadňují. Ovšem ženy jsou ve využívání mobilů a internetu k nevěře poněkud lepší než muži.
Muži přehánějí, ženy naopak ubírají
Navíc je tu další problém - vymezení toho, co je lež. Podle Holmese lžeme tak běžně, že už to ani nepovažujeme za lhaní, ale za zvládání životních úskalí či vztahů. Pravda je, že o sexuálním životě lidé lžou asi nejvíce. Muži neustále lžou - nadhodnocují - svou výkonnost, počet partnerů i velikost penisu.
Ženy naopak lžou - podhodnocují - počty sexuálních partnerů či milenců. Ovšem v tomto smyslu jsou ženy většími lhářkami a jejich lhaní - skrývání - jim jde lépe než pánům.
Když sociologové či psychologové používají při výzkumu rozhovory tváří v tvář či anonymní dotazníkovou metodu, muži odpovídají vždy zhruba stejně. Ženy ale uvádějí mnohem více nevěry, sexuálních partnerů a bizarností v anonymních dotaznících než při rozhovorech.
Proč ale ženy tak lžou, lze vysvětlit snadno psychologií i sociologickou historií. Prostě musí, ale také můžou. I když žijeme v době tzv. sexuálně otevřené společnosti a rovnosti pohlaví, ženy jsou stále s ohledem na svůj sexuální život posuzovány mnohem přísněji.
Zatímco nevěrný prezident s manželkou, která mu odpustí, je přijímán bez velkých problémů, nevěrnou prezidentku s manželem stojícím pevně při ní si dokáže představit málokdo. Stejně tak na poměr šéfa s podřízenou se dívají lidé jinak než na šéfku mající poměr s mladším podřízeným. Muži se cítí být nevěrou ženy poníženi, jejich mužství je ohroženo. A proto ženy lžou, chrání nejen sebe, ale především je.
Ženy a jejich altruistické lži
Ženy ale také lžou přirozeně a instinktivně, neboť pomocí těchto "lží" ovládají svět, rodinu, vztahy, chrání blízké a příbuzné, přitom si nechávají otevřené možnosti. Ženy jsou v tomto smyslu vychovávány od malička, jsou učeny lhát altruisticky, aby neubližovaly. Líbí se jim nemožné dárky od mužů, užívají si nehezké chvíle, vytvářejí pohodu, i když v pohodě nejsou. Drží tak pohromadě rodinu, vytvářejí v ní mír a činí druhé šťastnými.
"Ženy jsou lepšími lhářkami, protože jsou psychologicky sofistikovanější. Můžete se hádat o tom, jestli je to přirozené nebo získané, ale ženy jsou naprogramovány tak, že jsou mnohem více orientované na vztahy a lidi než muži. Emocionálně mají plány a strategie, zatímco muži jsou mnohem impulzivnější," vysvětluje doktor Holmes s tím, že ženy se orientují na budoucnost v raném věku, zatímco muži žijí většinou do vysokého věku okamžikem, danou chvílí.
I biologické faktory naprogramovaly ženy ke lžím: více chrání svou rodinu, která je pro ně důležitější. Proto nevěru lépe a usilovněji tají. Muži kladou větší důraz na věrnost své družky než ženy na věrnost svého partnera. Pro ženy je důležitější udržet si otce svých dětí.
