„Ukrajinská žena dokáže cokoliv,“ říká Maryna Popatenko, náměstkyně ukrajinského ministra pro mládež a tělovýchovu, jedna z mála žen ve vedení země. Upozorňuje tak na klíčovou roli, kterou hrají její krajanky v ukrajinském boji o nezávislost a existenci.
Pokud má Ukrajina z konfliktu vyjít jako silnější demokracie směřující do Evropské unie, musí svou ženskou populaci ocenit a soustředit se na oblast genderové rovnosti.
A zatímco mužům mezi 18 a 60 lety je zakázáno opustit ukrajinské území, hlavní města po celém světě objíždějí „diplomatické bataliony o pěti až sedmi ženách,“ aby diskutovaly o sankcích vůči Rusku a tlumočily žádosti prezidenta Zelenského o vojenskou a humanitární pomoc, jak zdůrazňuje Ivanna Klympush-Tsintsadze, předsedkyně Komise pro ukrajinskou integraci do EU.
Ukrajinské ženy však nechybějí ani na bitevním poli. V roce 2018 získaly v armádě stejný status jako muži, dnes tvoří 22 % veškerého vojenského personálu a stále přibývají. Přestože přímo na frontě jich působí jen menšina, ve srovnání s členskými zeměmi NATO jde o významný podíl v ozbrojených silách.
Mimochodem, v České republice představují ženy 13 % všech zaměstnanců armády, ve Franci 15 %, ve Španělsku je to 12 % a ve Spojených státech 17 %. S ženami přicházejí do armády i specifické dovednosti. Třeba schopnost efektivní komunikace.
Jevhenya Zakrevska, dříve prominentní právnička, nyní operátorka dronu
Specifické ženské schopnosti
Jevhenya Zakrevska, dříve prominentní právnička a nyní operátorka dronu pochopila, že Rusové bojují podle sovětského principu „čtverců“, a nastavila lepší horizontální komunikační linie mezi rotami a veliteli jednotek a jednotlivými vojáky. Ta jim umožňuje „lepší taktické rozhodování“.
Ženy také plní úkol ochránkyň těch, které konflikt vyhnal z jejich domovů. S ohledem na hrozbu sexuálního vykořisťování či obchodu s lidmi jsou to právě ony, které podávají pomocnou ruku všem, kteří kvůli konfliktu potřebují pomoc, ať už jednotlivců, nebo úřadů.
Ukrajinská kráska bránící svou vlast se zbraní v ruce se stala maminkou |
V současné době se v takové situaci nachází 4,5 milionu ukrajinských občanů. Ženy organizují jejich převozy do bezpečí sousedních států, psycholožky zase pomáhají s péčí o jejich duševní zdraví v rámci programu psychosociální podpory, který s pomocí OSN rozběhla ukrajinská první dáma Olena Zelenská.
Právnička Oleksandra Matvijčuková, ředitelka kyjevského Centra pro občanské svobody, loňského nositele Nobelovy ceny za mír, strávila se svým týmem posledních osm let dokumentací 28 000 ruských válečných zločinů na Ukrajině. Zabývala se ledasčím od vraždy přes mučení až po znásilnění a působení Rusů na Ukrajině vykazuje podle jejích slov znaky genocidy.
Ivanna Klympush-Tsintsadze, předsedkyně Komise pro ukrajinskou integraci do EU
Hlasy, které nejsou slyšet
I přes to, jak důležitou roli hrají ve válce, zůstávají ukrajinské ženy menšinou, pokud jde o zastoupení v rozhodovacích pozicích na státní úrovni. Situace se ovšem mírně zlepšuje. Poslankyně dnes tvoří 21 % ukrajinského parlamentu, oproti tomu v roce 2014 jich bylo jen 12 %.
Pro srovnání: v České republice je v parlamentu 25 % poslankyň, ve Francii 37 %, v Německu 35 %, ve Španělsku 47 % a ve Švédsku 46 %. Finsku vládne koalice pěti ženami vedených stran v čele s premiérkou Sannou Marinovou.
Podobné jako s parlamentem je to i s ukrajinskou vládou, kde najdeme pouze pět žen. To je podle evropských standardů žalostně málo, a to i navzdory působení Yulie Sviridenkové, ministryně ekonomiky a vicepremiérky, nebo ministryně pro reintegraci okupovaných území Iriny Vereščukové.
Válečné zločiny se dějí každý den, upozorňuje ukrajinská vicepremiérka |
Ivanna Klympush-Tsintsadze už od začátku války upozorňuje na to, že ve vedení země je potřeba více žen: „Ve vrcholné politice dělají většinu rozhodnutí muži, ženské hlasy jsou stále málo slyšet,“ upozorňuje.
Pokud se toto nezmění, nebudou slyšet ani při vyjednáváních o konci konfliktu. S ženskou participací stoupá šance na uzavření mírových dohod o 63 procent, hlásí přitom Rada pro mezinárodní vztahy.
Ukrajina toužebně vzhlíží k budoucnosti bez ruského vměšování. Politické vedení země volá po mezinárodní podpoře potřebné pro rekonstrukci země. Odhady se již nyní pohybují v částkách 350 až 750 miliard dolarů a stále rostou.
Ukrajinská právnička Oleksandra Matvijčuková, ředitelka kyjevského Centra pro občanské svobody, strávila se svým týmem posledních osm let dokumentací 28 000 ruských válečných zločinů na Ukrajině.
Ukrajinu oslabuje válka i korupce
Z nedávného průzkumu vyplývá, že 91 % Ukrajinců je ochotno nadále čelit ruskému teroru, pokud by na jejich konci mělo být garantované členství země v Evropské unii. Mezi unijní podmínky patří nutnost reformy ukrajinského soudnictví a přijetí protikorupčních zákonů, vybudování platforem na ochranu proti praní špinavých peněz a zpronevěře státního majetku.
Na to, jak je kombinace korupce a války na Ukrajině třaskavá, upozorňuje třeba Institut Maxe Plancka. Již před začátkem války ukrajinská vláda ve všech těchto oblastech pokulhávala. A proces zavádění protikorupčních opatření vázne.
Ukrajinky si vybojovaly místo na frontě. Svou zemi nedáme, vzkazují světu |
Z důvodu korupce rezignovala už více než desítka vysokých úředníků, včetně Kyrila Tymošenka, zástupce vedoucího prezidentské kanceláře a Olekseje Simonenka, zástupce generálního prokurátora, a o funkci přišlo také pět hejtmanů. Přehnané spoléhání se na bezpečnostní síly vedené muži zvyšuje po konci války riziko, že se navrátí staré patriarchální pořádky či vypukne další konflikt.
Právnička Matvijčuková připouští, že ukrajinská kultura vedení funguje velmi efektivně při boji proti autoritářskému režimu, nikoliv při budování udržitelných demokratických institucí. Ukrajina je křehká a kvůli tomu se může stát snadným terčem dalších útoků a západ nemusí její nezávislost podporovat věčně.
Několik desítek uprchlíků z Ukrajiny našlo v roce 2022 dočasný domov v kempu v Řevnicích u Prahy. Jedna z nich si tam zařídila i kadeřnictví.
Potřebujeme, aby se vrátily
OSN nachází jasnou korelaci mezi ženským vedením a nízkou úrovní korupce. A to proto, že společnost s vysokou úrovní genderové rovnosti je také zemí se silnými institucemi, nezávislým tiskem a zdravou justicí.
Oleksandra Matvijčuková tvrdí, že vyšší zapojení žen do vedení státu zaručuje, že „demokratizace a reformy soudnictví probíhají souběžně s boji“. Jenže 90 % z těch, kteří ze země utekli, jsou ženy a děti.
„Ukrajinci jsou pracovití lidé, kteří si jistě najdou své místo i v jiných společnostech, ale my potřebujeme právě ženy, aby se vrátily domů,“ říká Ivanna Klympush-Tsintsadze.
Aby to chtěly také ukrajinské ženy, měly by mít možnost uplatnit se v zodpovědných rozhodovacích rolích. Ukrajina potřebuje upevnit svou demokracii, aby mohla vstoupit do Evropské unie.
A Matvijčuková i další odbornice se shodují: „Bez účasti žen se nic nezmění, země se vrátí ke svým starým patriarchálním pořádkům a bude se potýkat se stále stejnými problémy.“
