Já mám také 6letého syna a vychovávám ho už od malička sama,jeho 'otec' od nás odešel jak byl ještě malinký. Poté jsem měla už jen jeden vážný vztah,ale také bohužel nevydržel. Nikdy nedovolte,aby s vámi žil muž,který nemá rád vašeho syna. Žádný takový muž na světě za to nestoj!. Je potřeba si přes všechny sympatie,či lásku uvědomit,že jediný muž,který s vámi zůstane navždy a bude vás milovat je ten malý a pokud ho váš přítel nedokáže snést,pak ať ten přítel odejde!! Někde na vás čeká muž,který bude milovat maličkého i vás!

Dítě nevyměníte, přítele ano... Není co dalšího řešit.

Jestliže se neumí chovat k děcku, pryč od něho a honem. Ať si najde bezdětnou, kterou bude sekýrovat a očekávat 100%ní servis. Za co ho má ráda?

A co takhle pokusit se zjistit, proč starý nemá rád děti? Třeba je tam nějaké trauma z dětství, které by se dalo vyřešit.

Proč si ženské drží mizerného chlapa i když je jim hůř, než kdyby byly samotné... V dnešní době... Máme jako rodina co nabídnout milému a hodnému chlapovi. Rodinu, domov, lásku, ale to není samozřejmé a zadarmo. Chceme od něj totéž.

Rychle pryč od takového chlapa.

Tady je krásně vidět, že samotné ženy s dítětem hledají především otce a teprve potom až muže, partnera.

Z článku na mě působí takové to: Jaroslav je přece dobrej, co víc by jsi chtěla. Jsi matka s dítětem. Tak si ho koukej vážit.

Ale i já se přikláním k názoru, že si najde lepšího resp. vhodnějšího k nim.

opacne tomu neni jinak

Jenže se to nelíbí mému příteli a denně to musím poslouchat.

..nemusíte

Jsou prostě lidi, kteří tyhle "rodičovské city" k dětem nemají, ať jde o ženské, nebo o chlapy.

Paní doufala - stejně jako spousta ženských doufá, a někdy doufají i chlapi o ženské, když se zamilují. Tak to bohužel chodí - hlavně když se lidi neposlouchají a neberou se vážně, že... a když se plánuje, "že se přece změní".

Pocit chtěné bezdětnosti se hodně blbě láme přes koleno, pokud se to udělá, bývají z toho maléry... ale opět, to i u ženských.

Jenže tohle jsou osobní záležitosti těch konkrétních dvou lidí, vždycky. Jak se shodnou, nebo taky neshodnou. O tom, kolik dobrovolně bezdětným lidem zkrachovalo vztahů, by se daly napsat romány...

Tohle je složité, a já upřímně nechápu jen jediné - co půlce téhle diskuze tady dává právo psát něco o zrůdách.

No paní podle mě hlavně doufala, že znovu potká svou první lásku. Jenže to už se prostě nestane.