Říká se, že nevěrný muž se vždycky začne chovat docela jinak. Buď manželku totálně ignoruje, nebo ji z důvodu černého svědomí začne mnohem víc opečovávat a zahrnovat dary a pozorností. Jenže u nás nedošlo ani k jedné z těchto možností.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Manžel se celé ty roky, co jsme spolu, chová v podstatě stejně. Z práce chodí rovnou domů, jednou za týden hraje se sousedem tenis, občas zajde do hospody, ale nevrací se opilý. Věnuje se obchodu, takže občas nějaká ta služební cesta, občas veletrh nebo školení.
Ke mně se chová dobře, nemá sklony k hádání ani agresivitě, spíš naopak, moc toho nenamluví, ale takový byl vždycky. Vždy na něj také bývá spolehnutí, je dochvilný a má rád pořádek, stejně tak to má i s financemi, neutrácí a myslí na zadní kolečka. Zajímá se o investice, hledá nejlepší formy spoření a tak.
Coby partner nebyl nikdy extra vášnivý, ale k sexu měl vždy pozitivní vztah, stejně jako k projevům lásky a něžnostem. Je navíc pozorný milenec, co nemyslí s uspokojením jen na sebe. Kamarádky vždycky záviděly, že nikdy nezapomene na výročí svatby, zve mě na „rande“ a občas naplánuje romantický víkend. Jenže poslední dva tři měsíce se něco změnilo.
Přestal se mě dotýkat
Nejdřív jsem to přikládala tomu, že je unavený z práce, ale pak mi najednou začalo docházet, že se něco děje. Dřív jsme spolu spali minimálně dvakrát třikrát do týdne a i jinak jsme se k sobě před spaním vždycky přitulili nebo se aspoň pomazlili. Teď ale dělá všechno proto, aby k tomu nebyla příležitost.
Všimla jsem si třeba, že si vyhlédl, až půjdu do vany, a mezitím si rychle vyčistí zuby a jde spát, aby usnul dřív, než se vrátím z koupelny. Nebo naopak pracuje tak dlouho do noci, že mezitím během čekání na něj usnu. Také stále kouká do mobilu a ani se nechce koukat na seriály nebo filmy, které jsme měli vždycky rádi. Už se mě skoro nedotýká, něžnosti se docela vytratily, polibky jsou jen letmé a jako z povinnosti.
Příběh Dariny: Manžel mě opustil kvůli milence, teď se chce vrátit |
Není protivný nebo nevrlý, nebývá často mimo domov ani jsem nenašla stopy rtěnky na límci od košile, jak se to stává, ale já prostě svého muže nějak nepoznávám a nevím, co si o tom mám myslet. Někdy si připadám jako nějaká stíhačka, která ho pořád pozoruje a kontroluje, ale nemůžu si pomoct.
Nejde ani tak o sex, vím, že už nejsme nejmladší a člověku se prostě nemusí pořád chtít. Jde mi spíš o to, jestli se v jeho hlavě nebo životě něco změnilo, jestli třeba nepotkal jinou ženu a nezamiloval se. A jestli tím je ohroženo naše manželství a náš doteď moc hezký vztah.
Bojím se zeptat se ho napřímo, co se děje, ale nějak jsem nepřišla na to, co bych v takové situaci měla dělat. A tak se trápím a užírám a snažím se namluvit si, že se pletu…
Zdena
Názor psycholožky čtěte na další straně.
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 2, Mánesova 53.
Názor odbornice Nabídněte mu pochopení
Vážená Zdeno, pokuste se naplánovat pro sebe a muže nějakou pěknou aktivitu, třeba takovou, která ho tradičně zaručeně těšila. U ní zkuste najít prostor na rozhovor. Mluvte klidně nejdříve o sobě, klidně přiznejte, že ačkoliv stále máte dost sil, rozhodně vám nepřibývají. Opatrně se muže zeptejte, co on.
Možná jste slyšela o tom, že muži prochází podobným obdobím, jakým je u žen menopauza. To mužské období přechodu, andropauza, dokáže citelně ovlivnit kvalitu života muže, a to často v nejedné oblasti.
Příběh Hanky: Manžel před rodinou utíká do práce, jsem na všechno sama |
Ale zatímco menopauza se již naštěstí stává „společensky běžným“ tématem, andropauza si stále uchovává jistou tajemnost, až tabu status. Ničemu to nepomáhá, myslím si, že tlak na výkon a věčné mládí je stejně těžko snesitelný pro ženy i muže.
Podpořte svého muže v tom, že nemusí být za každou cenu supervýkonný. Může se někdy cítit unavený, jít spát dřív. Na rozhovor s ním nechoďte moc zhurta, spíš nabízejte svou přítomnost, pochopení, jeho přijetí takového, jakým se v čase stává.
Má-li nějakou obtíž, je možné, že potřebuje sebrat síly, aby s ní „vyšel na světlo“. Některé deficity se však na dají docela snadno vyřešit, nejhorší na nich bývá je nahlas pojmenovat.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co má Zdena dělat? Hlasujte na další straně.
