největší pověra je tato: bez práce nejsou koláče!

Každá správná čarodějnice měla živou kočku za společnici a (nejen) tím udržovala proti Bratrstvu černé zádele tradici zdravého rozumu. Viz stará Zavadilka a její Lízinka z Foglarova geniálního komiksu.

A víte proč (údajně) pavouci nosí štěstí? Vysvětlení je více, ale nejspíše to bude mít základ v dobách těch, kdy cestou necestou, putovali lidé, často prostředím které neznali, třeba lesem, od vesnice k vesnici. Tam, kde v lese byla přes cestu natažena pavoučí síť, to znamenalo, že tudy ani místní nechodí. A místní moc dobře věděli proč. Cesta byla v lepším případě slepá, v horším případě končila srázem, či jiným nebezpečím. Ale místní to věděli, nechodili tudy a pavouci měli prostor udělat sítě. A cizinec, když viděl, že přes cestu je pavučina, věděl, že TUDY NE a ani nemusel znát důvod. Odtud prý pramení základ pověry o pavoučím štěstí. Ale třeba je to úplně jinak. Kdo ví?

Pokud veřejně oznámíte: "Co máte s tím náledím? Já už roky neukouzl.", ale cítíte u toho trochu solidarity s těmi padajícími nešiky, podvědomí si to vyloží jako touhu po pádu. A při nebližší příležitosti se to chybějící potěšení pokusí dodat. Rituálem poklepání mu vzkazujete, že vám zlomená noha ani tolik nechybí.

Pověrčivá nejsem, ale kanál vždycky raději obejdu :).

Kdo zna Neila Gaimena a jeho povidky, vi, ze to neni pravda :)

dík za odkaz

a každý černý kocour by se měl jmenovat Behemot, to byl pomocník ďábla

můj největší kocour se jmenuje Kocomour, to je zase ze zfilmovaného Bulgakova - Mistr a Markétka

Až budete potřebovat nutně něco zaklepat na dřevo, poznáte, že svět se skládá převážně z plastu a kovu.

Když uvidíte jít černou kočku přes cestu, znamená to...že prostě jen někam jde.