Nicol Lenertová
|
Několik let o vás nebylo moc slyšet, co jste dělala?
Sedm let jsem byla na mateřské, dokud mladší ze synů nenastoupil do školky. Během té doby jsem ale moderovala různé akce, abych nevyšla ze cviku. Teď jsem začala pracovat pro TV Barrandov pro pořad Prominenti.
Chyběla vám práce?
Hlavně mi chyběl čas na cokoliv. Už se docela těším, že budu mít chvilku na sebe. Neměla jsem nikoho na uklízení, ani chůvu, chtěla jsem si to všechno zastat sama. Zjistila jsem, že to možná není ten nejlepší způsob. Žena je pak z toho všeho utahaná a už jí nezbývá energie na hraní si s dětmi. Taky jsem zjistila, že když občas odejdu, kluci si času se mnou víc váží, jsou hodnější. Jsou to chlapi, takže na ně platí nejistota (smích). Taky už poznali sílu lichocení, takže když se na ně za něco zlobím, řeknou mi: Maminko, tobě to tak sluší a máš moc hezký vlásky! Ale umí i užitečnější věci. Říkám jim v žertu, že je čas, aby se začali starat oni o maminku, když to doteď bylo naopak. Je čas, aby si začali zvykat pomáhat v domácnosti, aby jednou pomáhali svým partnerkám. Protože když si člověk na něco v dětství zvykne, těžko se to v dospělosti změní.
Čím jste chtěla být vy jako malá?
Jako malé se mi líbily televizní hlasatelky, ale chtěla jsem být letuškou. Mamka se mi to snažila rozmluvit, že chci být servírka ve vzduchu a lidi na mě budou křičet. To je asi jediná věc, co mě mrzí, že jsem se nepřihlásila na letušku nebo neodjela do zahraničí, když jsem se v sedmnácti rozhodovala, co dál s životem. Ale převážila u mě touha nastoupit na konzervatoř na hudebně dramatický obor. Zpívala jsem ve sboru i na soukromých hodinách, deset let jsem se věnovala baletu. Bohužel to nevyšlo, členka komise mi řekla, že mám "ploché L" a herečkou se stát nemůžu.
Vy jste se přesto snu o slávě nevzdala a přihlásila se od soutěže Miss.
Vyhrála jsem v severních Čechách a pak se účastnila finále v Brně. S tím souvisel i modeling, s nímž jsem v té době trochu koketovala. Byla jsem ale spíš typ na focení, pro přehlídky nejsem dost vysoká, měřím jenom 171 centimetrů. Nakonec jsem modeling odsunula na vedlejší kolej a našla jsem si normální kancelářskou práci, dělala jsem asistentku dvěma ředitelům stavební firmy, později jsem pracovala i na magistrátu.
Proč jste se rozhodla zkusit práci v televizi?
Určitým způsobem mi veřejné vystupování chybělo. Když jsem se od mamky dozvěděla, že TV Nova pořádá konkurz na sportovní moderátorku, přihlásila jsem se. Nakonec to trvalo dva měsíce, kdy si práci zkoušelo několik adeptů, než jsem slyšela definitivní ano. A celé ty dva měsíce jsem zjišťovala, jak mě to baví a víc a víc si přála, aby mě přijali. Tehdy mě ani nenapadlo, že taková práce s sebou přináší i zvýšenou pozornost. Ale oproti dnešku to byla zlatá doba, bulvár teprve začínal a neexistovaly telefony s foťákem.
Bulvár od té doby rozhodně přitvrdil…
Špatný bulvár zahnal naše mnohé největší osobnosti z umělecké, sportovní či jiné oblasti do kouta. Nechtějí o sobě mluvit. Našemu mediálnímu světu vládne "černá kronika", negativní informace, neštěstí druhých, a tak se jim vlastně ani nedivím, že se rozhovorům vyhýbají. A to je škoda. Tak ráda bych o nich natáčela…
A proč jste vyměnila sport za zpravodajství?
Po rozkolu Novy jsem dostala nabídku moderovat hlavní zpravodajskou relaci s Karlem Voříškem. Já jsem sice byla spokojená jako sportovní moderátorka, ale tu pozici mi nenabídli. Pokud by to udělali, třeba bych ještě dnes moderovala Sportovní noviny jako Karla Mráčková počasí. Ale kdo ví, teď je to na Nově celé omlazené, to už bych na ně asi byla moc stará. Mně tehdy všichni vyčítali, že pracuji jako moderátorka, když jsem mladá a nezkušená a ještě k tomu misska a modelka. Dneska Nova takové dívky přímo oslovuje s nabídkami.
Před deseti lety jste se rozhodla ze dne na den zmizet z obrazovky a odjela jste do Ameriky, co vás k tomu vedlo?
Byla to poměrně vyostřená doba. Napsala jsem si na papírek, co mě v životě uspokojuje a co mě naopak trápí. A vzešlo z toho rozhodnutí odejít z Novy. Neviděla jsem jinou možnost, jak odejít, než náhle. Vím, že je to dětinské, utéct a nikomu nic neříct. Administrativně jsem všechno vyřídila, ještě než vznikl ten zmatek okolo. Někde se ale má výpověď zatoulala.
Co jste v Americe dělala?
Odešla jsem studovat angličtinu, nejprve na Floridu a potom do Vancouveru. Strávila jsem v Americe osm měsíců a bylo to skvělé, ocitnout se najednou mezi studenty z celého světa. Návrat byl ale trochu horší. Hrábla jsem si na dno a začala jsem od nuly.
Proč?
Po mém odletu se mého odchodu z Novy chopil bulvár a vystavěl okolo mě takovou ohradu. Měla jsme až pocit, že se mě lidé bojí pozdravit, spousta "kamarádů" se ztratila a nezajímalo je, co se vlastně stalo. Jakmile jsem nebyla na obrazovce, hodně známých se se mnou přestalo bavit, jako by mne už nepotřebovali. To je u nás asi normální. Nechci ale házet všechny do jednoho pytle, zůstali při mně lidé, kterým je jedno, jestli jsem vidět v televizi nebo ne. Naštěstí mi jedni přátelé nabídli práci ve své projekční firmě a já jsem ji s vděkem přijala. Ale nedala jsem si pokoj a začala jsem se věnovat zpívání s NewTriem. Bylo to tenkrát hezké období, tehdy ještě neběžely všechny ty talentové soutěže a zpěváků tu nebylo tolik.
Kde jste se potkala s partnerem?
Svedla nás dohromady akce, na kterou si mě Jára vybral jako moderátorku. Dali jsme se pak do řeči a rozuměli jsme si. Víte, v životě jsou situace, kdy nemá cenu nad něčím dlouho přemýšlet. Taky jsem měla třicítku na krku a chtěla jsem mít do 35 dvě děti, to možná taky sehrálo roli. Ale nemyslím, že by ženy po třicítce musely panikařit. Doktoři namítnou, že je to složitější, vajíčka stárnou, musí se chodit na odběry plodové vody… Všechno přijde v pravý čas a doufám, že to ženy tak dneska už vnímají.
A jak se díváte na aféru kolem vašeho bývalého kolegy Karla Voříška?
Karel Voříšek odešel z vysílání po deseti letech od mého odchodu. Já moc nevím, co si o té aféře myslet. My jsme spolu strávili hodně času díky práci, ale o něčem podobném jsme spolu nikdy nemluvili. A navíc, každý máme právo na nějaké to tajemství. Karla jsem před pár dny, po těch letech, potkala v paláci Flora. Snad přišel ten správný čas a bude příležitost si vše vyříkat pěkně z očí do očí.
