No, já bych na místě toho hocha

poslala dívenku k čertu!  To neumí jinak reagovat než podpálením novin? A co v bytě, podpálí gauč, když se na něj manžel natáhne? Nebezpečná ženská!

Re: No, já bych na místě toho hocha

Ta "dívenka" už dnes po 40 letech společného života reaguje naprosto jinak!

A v bytě se věnuje ručním pracem - šije, váže květiny, atd.

Dobrá inspirace

Schválně, jestli si z toho nějaká vezme příklad a podpálí svému milému Kindle nebo tablet

sexem..

Re: sexem..

Vynikající nápad. Můžete zveřejnit  nějakou vlastní konkrétní zkušenost?

Na Petrin mam taky pekne vzpominky

Nastesti jsem nic podpalovat nemusela

měl štěsí, že si neprohlížel ty noviny na klíně

mohl mít zajímavé popáleniny:-) .....doma jsme tomuhle dívčímu syndromu říkali kočíčí nemoc. Když totiž kočce nevěnujete pozornost (a ona má zrovna na vás náladu), sedne si na místo, kde ji musíte vnímat, např. doprostřed novin nebo rozečtené knihy....když noviny poposunete, přesedne si znova na ně.

No, a baby to maj zkrátka taky.

Re: měl štěsí, že si neprohlížel ty noviny na klíně

Ano, vystihl jste to přesně, ženy jsou jako kočky a dožadují se pozornosti - i když  ne vždycky nejlepším způsobem (ale vy nám to - stejně jako kočkám odpustíte, že?)

no

buďte ráda, že si s vámi za to vytření zraku nevytřel něco jiného, než zrak

Re: no

Jsem ráda  -  jsme spolu už 40 let. Ale na oplátku mi zase on vytřel zrak mnohokrát.

Přežila jsem to ve zdraví, i já mám naštěstí smysl pro recesi.

ivan.ivan

No, neviem. Inak zrak sa dá vytret tak, že namočíme vatu do borovej vody........

Re: ivan.ivan

Borová voda někdy nestačí.

3. místo???

Jestli tohle je třetí místo, tak nechci vidět to poslední

Re: 3. místo???

Naštěstí je asi nebudou zveřejňovat.

Dborý příběh

Já nevím, co tady všichni máte. Je to hezký a legrační příběh. Je to klasický "ženský" nápad, aby si člověk ženy začal všímat. Někdy to může vypadat bláznivě, ale buďme rádi, že ženy máme, čistě mužský svět by byl neskutečná nuda.

Re: Dborý příběh

Tohle nevšímání si zažívám od přítele docela často, když hledí do svého počítače a spravuje své zěmě na Web Game:) Umí se do ní zakoncentrovat i v polovině rozhovoru... Ještě, že jsem tak tolerantní, že se opodál jen směju a čekám, až si uvědomí, že jsme se vlastně o něčem bavili a já čekám na odpověď :-D

Ať už se za břicha popadáme či ne...

...tak se lidi rozepiště o svých zážitcích tady pod článkem, aspoň se pobavíme :) Já si bohužel žádnou úsměvnou situaci nevybavuji, to ovšem nebrání vám ostatním :) A uvítala bych i historky mužů ;)

Re: Ať už se za břicha popadáme či ne...

Byla to vzpomínka na mladá léta - nic víc.