Dožíváme se vyššího věku než naši předkové, délka života ve zdraví ale příliš neroste. „Takzvané zdravé dožití je někde kolem šedesáti let,“ vysvětluje nejznámější česká gerontoložka doc. MUDr. Iva Holmerová (64), Ph.D. Právě v tomto věku se vesměs objevují první potíže, jichž s věkem přibývá, kumulují se.
Co s psychikou starších lidí dělá koronakrize? Jak třeba snášeli jarní karanténu? Možná většina lidí předpokládá, že starší lidi nesou paušálně všechno hůř, a v době karantény tak nutně byli daleko více stresovaní. Moje zkušenost je paradoxně opačná. Nelze samozřejmě paušalizovat, ale nakonec i sociologické výzkumy potvrdily, že senioři se s celou situací vyrovnali překvapivě velmi dobře. Asi je to i tím, že většina starších lidí už má leccos za sebou, mnozí zažili i velmi krušné časy. Většině ostatních lidí na karanténě vadilo, že byli do určité míry omezeni v pohybu. Starší generace lidí už ale tohle všechno dřív zažila. Hranice byly uzavřené, nedalo se cestovat, zásobování bylo také omezené, leccos nebylo k sehnání. Pro seniory to tedy nebylo nic tak zcela neznámého. Naopak bych řekla, že určitá pozornost nebo ohleduplnost, jež byla starším občanům ze strany společnosti věnována, byla doslova příznivá pro jejich psychiku.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
