Nedávno jste se vrátila z dovolené. Užila jste si ji podle představ? Berete si ji pravidelně, nebo až když cítíte, že potřebujete dobít baterky?
Byla jsem v Portugalsku u moře. Nádhera, vůbec se mi nechtělo zpátky. Moc ráda bych si brala volno vždycky v okamžiku, kdy cítím, že už by to bylo potřeba, ale bohužel to nedokážu naplánovat. Dovolenou chci trávit zásadně s rodinou, ale to bývá organizačně náročné. Manžel je advokát, takže nikdy to není lusknutím prstů. Ale snažíme se občas vyrazit všichni alespoň na prodloužený víkend.
Když jste u moře na pláži, vnímáte lidi kolem sebe očima dermatologa?
Přiznávám, že jsem těžce deformovaná svou profesí. Neubráním se, abych se na lidi nedívala a nehodnotila jejich kůži. Dokonce když u někoho vidím nějaký projev, který se mi nezdá, neváhám mu poťukat na rameno, abych na něj upozornila. Teď v Portugalsku byla spousta Britů, ti mají velice světlou pleť, a když se večer vracejí z pláže rudí jako raci, nemůžu to nevidět. Ale tam jsem na rameno nikomu neklepala, to bych nedělala nic jiného. Ovšem dodnes si vzpomínám, jak jsem jednou u moře zahlédla slečnu, která měla tmavé neohraničené znaménko, byla jsem si téměř jistá, že šlo o melanom, ale ztratila se mi v davu. Dodnes si vyčítám, že jsem nebyla rychlejší. Tohle jsou věci, které neumím nechat za dveřmi ordinace a tvářit se, že se mě netýkají.
Najednou přišel a měl všude na rukou i na zbytku těla stovky bradavic. Bylo jasné, že se něco děje. V jeho případě to byl rozsáhlý karcinom plic.