Drby neposlouchejte a o druhých mlčte. Budete si víc vážit sami sebe

„Musím ti o ní něco říct, ale přísahej, že to zůstane jenom mezi námi!“ Po této většinou šeptem pronesené větě následují informace o někom třetím, kdo není přítomen. A slib neslib, šíří se dál a dělají mezi lidmi neplechu.

Francouzský spisovatel Guy de Maupassant řekl, že drby jsou útěchou žen, které už nikdo nemiluje a žádný muž se jim nedvoří. Částečně měl pravdu, o jiných lidech s oblibou štěbetají právě ženy, které už nemají v životě lepší povyražení. Ale bohužel nejen ony. O jiných plkají děti ve škole, muži v práci, hospodě nebo na fotbale. Drby se cpou do debat, a když zrovna nezuří války nebo přírodní katastrofy, způsobují pomalu, ale  jistě podobnou pohromu.

Projevujte zdravý zájem

Ti, kdo se snaží skoncovat s drbáním, se někdy přehoupnou do druhého extrému: do nezájmu o okolí. Pak jim můžou uniknout závažné skutečnosti, například domácí násilí u sousedů. Je třeba se vždy snažit dělat rozdíl mezi zdravým a nezdravým zájmem o ostatní.

Informace o někom třetím, samozřejmě „zaručená“ a velmi často negativní, se tichou poštou šíří dál a může ničit životy. O tom svědčí třeba Janin příběh. Dvaačtyřicetiletá matka dvou dětí byla donedávna drobná podnikatelka, ale už to nemohla utáhnout, a tak si našla zaměstnání. Považovala to za novou životní etapu. Než nastoupila, šla do sebe, shodila pár kilo, dala se ostříhat, zvelebila zahradu, oběhala doktory, aby se tím pak nemusela zatěžovat, vymalovala dům…

A pak se to stalo. Budoucí šéf si ji zavolal a vyčetl jí, proč mu neřekla, že je nemocná. Že je mu to líto, ale ať pochopí, že on nemůže zaměstnat někoho, kdo teď bude dlouho na nemocenské. Jana vůbec netušila, o čem je řeč. „Přece, ehm, o tý vaší rakovině,“ vysvětlil. „Ale já žádnou nemám!“ bránila se.

Nakonec se prokázala divná souhra náhod a zlo ženských drbů. Janiny sousedky byly překvapeny změnou jejího vzhledu i tím, co dělala. „Vidíte, jak zhubla? A končí s podnikáním! Doma dala všechno do pořádku. A ty vlasy jsou jistě paruka. Fakt jste ji viděla u doktorky?“ Stačil měsíc a už se vědělo, že je na tom Jana bídně, což se samozřejmě doneslo až k jejímu budoucímu zaměstnavateli. Tento případ naštěstí dobře dopadl, ale ne každý má takovou kliku.

Proč nedrbat a proč něco takového ani neposlouchat? Tady jsou hlavní důvody.

1. Zanášíte se nedobrým

Začněme tím, co to přinese vám. Když drbete, obklopujete se něčím, co není pozitivní. Všimněte si, že drby nikdy nejsou kladné, dokonce ani neutrální. Zatěžujete si myšlenky a emoce tím, co i vás poškozuje. Jako když čistou utěrkou vytíráte špinavou podlahu a ona postupně nasává nečistoty.

2. Ztrácíte cenný čas

Drby většinou vznikají z nudy nebo prostojů. Při odpoledním kafi v práci, čekání na vlak, po cestě autobusem… Zkuste se zaměřit na to, kolik času denně strávíte mluvením nebo posloucháním o druhých. Patnáct minut? Víc? Kolik je to za měsíc, za rok? A není toho času škoda? Jaký máte z drbů užitek? Jsou pro vás fakt tak cenné?

3. Sami byste to nechtěli

Říká se: Nedělejte druhým lidem to, co nechcete, aby dělali oni vám. Když se přestanete účastnit drbacích kroužků, sice tím nezabráníte tomu, aby se drbalo o vás, ale budete mít sami před sebou čistší svědomí.

4. Rozvracíte své vztahy

Jak známo, náhoda je blbec. A tato náhoda může způsobit, že se ten, o kom s někým drbete (třeba sousedka, kamarádka nebo kolegyně), dozví, jak jste ho probírali. A věřte, že to uslyší v „přikrášlené“ podobě, to je hlavní vlastností drbů. Možná jste jen pasivně poslouchali, jak někdo jiný propírá vaše známé, ale ti známí se nakonec stejně dozvědí, že jste to byli vy, kdo o nich drbal. Poničíte si tak své vlastní vztahy.

5. Můžete se dostat k soudu

Pokud se dopustíte pomluvy, tedy když o někom sdělíte nepravdivý údaj, který ho může vážně poškodit, dopouštíte se trestného činu a můžete být potrestáni odnětím svobody až na jeden rok. Většině pomlouvačů nahrává i skutečnost, že se propíraní ubožáci nechtějí tahat po soudech, jako tomu mohlo být i v Janině případě. Ale kdybyste takové nepravdy šířili třeba prostřednictvím sociálních sítí, pak můžete dostat ještě vyšší trest.
Ovšem k soudu se můžete dostat, i když budete sdělovat o někom pravdivé údaje, které dotyčný nechce zveřejnit. Může se pak domáhat ochrany své osobnosti.

6. Nikdy neznáte pravdu

Dalším důvodem, proč o druhých nemluvit, je, že stejně nikdy nevíte, jak je tomu ve skutečnosti. Vidíte jen povrch věcí, neznáte pohnutky jiných lidí, nevidíte jim do hlav. To, o čem se domníváte, že víte stoprocentně, přitom nemusí být ani desetiprocentní pravda.

7. Informace se dál zkreslují

Možná byste byli hodně nešťastní, kdybyste zjistili, co na sebe během doby nabalila neškodná informace, kterou jste o někom pustili do oběhu. Drb má jednu zásadní vlastnost: jak jde mezi lidmi, bobtná, černá a stává se horším a horším. Možná jste už uškodili řadě lidí, ani o tom nevíte.

8. Nahráváte „profi pomlouvačům“

Jsou mezi námi tací, kteří milují drby a mohli by se živit jejich roznášením. Přesně vědí, kde co říct a co k čemu domyslet. Jsou v podstatě zlí, i když tak třeba vůbec nevypadají. Pokud jim dáváte podněty, stáváte se součástí jejich hry.

9. Dovolujete psychopatům škodit

Ještě těžším kalibrem jsou psychopati nebo duševně nemocní lidé, kteří chtějí cíleně a vážně škodit. Vůbec to na nich nemusíte poznat. Někdy se chovají mile, ale použijí vás jako nástroj. Vy jim dáte informaci, oni na jejím základě rozehrají šílenou hru.

10. I pasivní poslech je špatný

Někdy se nemusíte účastnit drbání aktivně. Pomlouvačům stačí, když jim poskytnete svoje uši a vnímáte je. Sami nemusíte nic šířit, přesto jsou z vás aktivní drbači. Je to podobné, jako byste půjčili svou zahradu někomu, kdo by na ní pěstoval jedovaté rostliny. Zkuste si co nejčastěji uvědomit sílu slov, toho, jak se šíří mezi lidmi, jak se s nimi dá manipulovat a co mohou způsobit. Drby úplně nezastavíte, ale alespoň trochu zmenšíte jejich dopad. A to je přece velká věc!

Nebojte se být za exoty a o druhých mlčte

Když se přestanete zapojovat do kafíčkových, kuřáckých a jiných drbáren, dřív nebo později se sami stanete terčem drbů. Bude se o vás říkat, že se straníte lidí, jste namyšlení, divní, že něco tajíte. Drbající kolektiv vás odvrhne. Stojí za to něco takového riskovat?

Ano, stojí. Když se nebudete účastnit drbacích dýchánků, neztratíte čas a nezanesete se zbytečným zlem. Pokud věříte na aury, karmy a energie, budete čistí. Bude vás hřát, že jste nepřispěli k tomu, aby se někomu uškodilo.

Navíc, kdo s čím zachází, ten na to také doplatí, zlé řeči se nakonec obrátí proti jejich původci. Jak na to prakticky? Kdykoli se začne o někom drbat, dejte najevo, že vás to nezajímá. Stačí se k účastníkům hovoru otočit bokem nebo zády, odvrátit obličej. Všimněte si, jak drbny a drbači hned ztiší hlasy. Když můžete odejít, odejděte. Pokud máte sílu říct, že vás to nezajímá a že kdoví, jak to opravdu je, udělejte to.

Budete sice za exoty, u spousty lidí však časem získáte vysoký morální kredit. A hlavně si budete moci více vážit sami sebe, což je hodně důležité.