Na zkušenosti jsme se zeptali matek, které si povídají na diskusní serveru eMimino.
1 Láska vás může okamžitě zaplavit, anebo taky ne
Rodičovství vám obrátí život a hodnoty vzhůru nohama. Možná vám to někdo dokonce prozradil, ale právě tohle je jeden z aspektů, které se těžko vysvětlují, pokud to člověk sám nezažije. Matky často mluví o obrovském pocitu lásky, jako by se jim rozdělilo srdce, síla emocí je samotné až zarazila.
Jiné ovšem připomínají i druhý možný scénář - lásku ke svému dítěti si musí postupně vypěstovat, podobně jako si Malý prince získává přátelství lišky. Zejména na tuto variantu je dobré být připravená, protože se o ní hovoří méně.
„Vztah k dítěti po porodu si musíte teprve vybudovat a trvá to měsíce, spíš roky. Není to zcela automatické, jak se předpokládá, rodiče starších a dospělých dětí to již zapomněli. Je to v jako každém jiném vztahu, že se dva lidé musí spolu nejdříve sžít, zvyknout si na sebe, přijmout se...,“ vzkazuje těhotným ženám a novopečeným maminkám Lady Lada.
2 Rozlučte se se spánkem a víkendy
Možná si říkáte, že malé miminko celé dny prospí, takže mateřská bude určitě pohodička. A pro spoustu žen to tak taky je. Jenže dětské koliky a prdíky mohou změnit i nejmilejší miminko v neutišitelného uřvance. „Neřekli mi, že se vyspím až v hrobě,“ shrnuje to lakonicky diskutující matka Diana.
I spavé miminko vám poskytne méně spánku, než byste čekala. Budí se totiž každé tři hodiny a jeho nakrmení, odkrknutí, přebalení, uspávání a usínání vám zabere minimálně hodinu. Víkend nevíkend, ve všední den i v neděli. Kromě toho zapomeňte i na to, že si v klidu sednete ke stolu a spořádáte svůj oběd teplý a v klidu.
3 I když dítě spí a je hodné, budete úplně vyřízená
Zatímco některé děti první tři měsíce života v podstatě prospí, pro jejich rodiče to přesto není procházka růžovým sadem. Z nějakého důvodu jsou totiž naprosto vyčerpaní a nemají ani kousek energie na víc. Obzvlášť intenzivní bývají tyto pocity během šestinedělí, pak si pomalu na novou životní etapu zvyknete.
„Myslím, že mi nikdo neřekl (a i kdyby řekl, tak nepochopím), jaký je dítě nápor na psychiku - i když dobře spí, i když jí a přibírá, stejně je to fakt vyčerpávající, když má člověk pozornost pořád upřenou na někoho jiného ve dne v noci, 24 hodin denně. Jak říká moje kamarádka: Největší zážitek při mateřství je mít mozek jen pro sebe,“ napsala matka s přezdívkou slečna Ferka.
„Mně asi největší problém dělalo smířit se s tíhou neskutečné odpovědnosti. Ten strach, abych něco nepokazila, neudělala špatně,“ vzpomíná matka s přezdívkou Fonty.
4 Zajděte na kurz první pomoci a zbytečně nepanikařte
Spolu s pocitem zodpovědnosti za malého človíčka se toho musíte také spoustu nového naučit - o jeho výživě a bezpečnosti především. Děti totiž lezou, padají, strkají kde co do pusy a rodiče pak mohou mít tendenci miminko nebo batole až moc opečovávat a s každou boulí letět k doktorovi nebo rovnou na pohotovost.
„Ano, je třeba být opatrný, ale zase to nepřehánět. Dítěti nevadí, když na něj foukne nebo mu vystydnou ruce nebo když se bouchne do hlavy; výjezdy na pohotovost s banalitami jsou zbytečný stres pro všechny. V tomto smyslu doporučuji kurz první pomoci pro děti se zkušeným praktikem (nás vedla sestřička ze záchranky), který řekne, co je na paniku a co ne. Že třeba zbaštěný magnet nevadí, ale dva zbaštěné magnety nebo nedejbože baterie jsou fakt problém,“ doporučuje na eMimino.cz úzkostlivějším rodičům další diskutující.
5 Pláč miminka vás bude téměř fyzicky bolet
Možná se vám toto tvrzení zdá přehnané, ale věřte, že vás vlastní reakce na dětský pláč zarazí. Řev jiných dětí se dá celkem dobře vytěsnit, ovšem řev vlastního potomka bude znamenat, že se vám vypne mozek a uděláte cokoliv pro to, abyste ho utišila.
„Že to bude nápor na psychiku, jsem čekala, ale neuvědomovala jsem si, že tělo reaguje jako na každý jiný stres - buší mi srdce, potím se. A že mi u toho bude vypínat mozek,“ vypozorovala svou fyzickou reakci na pláč dítěte beruska9.
„Nečekala jsem, že plačící dítě dokáže rozložit partnerský vztah - pak už není žádná podpora, nemá sílu ani jeden z rodičů, a ač to zní děsivě a necitelně, tak se snaží řvoucího prcka nasměrovat k tomu druhému a rychle někam vypadnout,“ svěřila se zase další matka.
V období šestinedělí samozřejmě můžete tak očekávat hormony na pochodu, časté poplakávání bez většího důvodu. Po šestinedělí a po skončení kojení se tyto výkyvy většinou srovnají, ale některé ženy zůstanou citlivější i nadále. Diskutující s přezdívkou kačenka její maminka varovala, ale ona jí to nevěřila: „Maminka měla pravdu, že tu Sophiinu volbu už si prostě nepřečtu, a když, budu řvát. Řvu totiž i u reklamy na čokoládu.“
6 Kojení bolí a břicho si ještě trochu ponosíte
Kojení je nejpřirozenější způsob krmení miminka, to ale neznamená, že jde snadno. Musíte mít dostatečně vystouplé bradavky, správně dítě přiložit a ono samotné se musí naučit dobrou techniku sání.
„Nikdo mi neřekl, že břicho hned po porodu nesplaskne a že se budu bát ještě několik měsíců po porodu svléknout do plavek. Že kojení není legrace a dokonce i bolí. Že můj intimní život ani po šestinedělí nebude jako za bezdětna,“ napsala Dendule.
Přitom právě dostatečné informace o kojení mohou ženám velmi pomoci a ony se při prvním problému hned neobrací na umělou kojeneckou výživu. „Mně by se moc hodilo, kdyby mi někdo řekl něco o růstovém spurtu. Stačilo by jen to, že něco takového existuje. První dceru jsem kvůli tomu přestala hodně brzo kojit. Doktorce jsem se zmínila, že malá nechce jíst a vzteká se u toho a že mám asi slabé mléko. Řekla jen, že nic jako slabé mléko neexistuje,“ vzpomíná Pink Lady na to, jak jí pediatrička nepodala dostatek informací.
7 Nestyďte se za nepříjemné pocity
Od rodičovství očekávají všichni hlavně příjemné pocity jako je láska, naplnění a pohoda. Jenže koktejl hormonů může s naším tělem udělat i pravý opak, zatímco baby blues a plačtivost je běžným projevem šestinedělky, mohou se dostavit i mnohem temnější pocity.
„Mně by se třeba hodilo vědět, co se týče mých pocitů po porodu, co je ještě normální a co už je na doktora. Měla jsem před porodem hodně načteno, bohužel o poporodní depresi jsem si myslela, že to je něco, co mě nemůže potkat, že tím trpí hodně malé procento žen, že takové ženy chtějí svému dítěti ublížit, jak nějaký sci-fi film hodně vzdálený od reality. Topila jsem se pak ve svých pocitech, štvalo mě, že mě nikdo dopředu nevaroval a nesnášela jsem maminky, co mi tvrdily, jak je mateřství nádherné a jak je to všechno super,“ vzpomíná další diskutující matka. A dodává, že u druhého dítě si nic podobného nezažila, což jí ale také nikdo dopředu neřekl.
Poporodní deprese navíc může zasáhnout i otce, proto byste spolu v páru měli co nejvíc mluvit o svých pocitech a nebát se vyhledat odbornou pomoc.
8 Bez dítěte budete jako na dovolené, nebo za blázna
Jakmile si matka zvykne na neustálý dohled a zodpovědnost za bezbranného tvorečka, může pro ni být i samostatná cesta na poštu nebo do krámu nečekaným zážitkem.
„Moc jsem se těšila na chvíle, kdy předám dítě manželovi a vyrazím nakupovat, byla jsem schopná nakupovat i dvě hodiny. Jen tak tiše brouzdat mezi regály, na nic nemyslet a relaxovat mysl. Skutečně balzám,“ popisuje Free Lady. Trochu opačně to vnímaly další dámy.
„Když jsem si po několika měsících vyrazila do města sama bez dítěte, mávala jsem na trolejbus, jako bych nastupovala s kočárkem, automaticky jsem v krámě nabízela rohlík neviditelnému dítěti a v obchodě jsem si neuměla vybrat nic sama pro sebe. Koupila jsem dvě čepičky a utekla pryč, protože se mi opakovaly záchvaty paniky, že jsem dítě někde zapomněla,“ vzpomíná s humorem další matka. Ostatní přidávají své podobné historky, třeba o kolíbání bochníku chleba ve frontě v obchodě.
9 Dítě roste rychleji, než si myslíte
Tahle rada zní tak trochu jako od babičky, ale je rozhodně pravdivá. A rozhodně nemusí být jenom zabarvená nostalgií. V praxi to také znamená, že jakmile si u dítěte zvyknete na jednu fázi a začnete mít pocit, že všechno pěkně zvládáte, dítě se vesele posune do dalšího vývojového stadia a veškerý řád je opět v tahu.
Platí to samozřejmě i o všech těch krásných oblečcích, které stihnete na svého roztomilého novorozence obléci maximálně dvakrát. A i když šatičky a oblečky s knoflíčky jsou velmi rozkošné, často nejsou ani trochu praktické.
„Jako nadšená prvnička jsem v těhotenství nakoupila všechno, co se mi jen trochu líbilo a byla jsem si jistá, že v těch šatičkách bude moje holčička pořád, aby byla krásná. Když načančáte dítě na návštěvu, musíte počítat s tím, že potřebujete stejně krásné šatečky alespoň dvoje náhradní s sebou, jelikož blinkanec to jistí téměř po každém jídle a o příkrmech ani nemluvím. Takže jsem velmi brzy přišla na to, že je levnější a praktičtější vzít jako náhradní troje body a troje legíny dohromady za pětistovku, než troje šatečky po pětistovce,“ připomíná další praktická matka s tím, že také netušila, jak nízký bude její rodičovský příspěvek.
Napadají vás další rady, co by se vám hodily před porodem? Podělte se s ostatními v diskusi.
