Markéta Pavleje
Markéta Pavleje (38)
|
Někdo by si řekl, že měla práci snů. Markéta Pavleje totiž patřila mezi respektované make-up artistky a vizážistky a své umění prezentovala v prestižních módních časopisech. Jenže zároveň taky velice ráda vařila a navíc jí svět, který se točil jen kolem krásy, začal připadat příliš povrchní. A tak na popud manžela zkusila o jídle blogovat.
I když, jak přiznává, to pro ni byla v té době do velké míry „španělská vesnice“ a rozhodně neměla ambici, aby ji blog jednou živil.
Mezičlánek předurčující směr
Na otázku, jestli třeba za úspěchem blogu Kitchenette stojí i správné načasování, odpovídá jeho zakladatelka následovně: „Dobré načasování vždy hraje roli. Blogování v mém případě nikdy nemělo ambice přerůst v něco většího, šlo spíš o mezičlánek a hobby, ale měla jsem určitě štěstí, že jsem se touto cestou vydala v pravý čas,“ říká dnes už zároveň maminka tří dětí, která blog založila téměř před deseti lety. Markétě však stoprocentně pomohly i dokonalé fotografie, za kterými si autorsky sama stojí.
Zrodila se hvězda
Dnes už patří Markéta Pavleje mezi nejsledovanější blogerky ve svém oboru. Zpočátku přistupovala k tvorbě blogu spíše intuitivně: „Pamatuji si, že jsem nejdříve měla blog na Tumblru a sdílela recepty na Facebooku. Samotnou mě překvapovalo, kolik lidí ten recept ‚lajkuje‘ nebo komentuje, dokonce vyzkouší a přesdílí,“ uvádí s tím, že spíš čekala, že jí blog pomůže udat směr, úspěch nebyl prioritou.
Kitchenette jako úspěšný brand
Nakonec se ukázalo, že Markéta nakročila správně. Postupně ke své značce začala připojovat další projekty, založila dokonce e-shop. Během blogerských let jí ale také vzrostla konkurence. Přesto to blogem Kitchenette neotřáslo.
„Vždy jsem tak nějak dělala recepty, co mně samotné přišly zajímavé, inovativní a hodné přidání do sbírky. A tak je to dodnes. Nikdy jsem se na to nedívala tak, že bych přemýšlela, co bude ten další,úspěšný‘ recept,“ vysvětluje svůj styl práce blogerka.
Splněný sen
V souvislosti s vařením a blogováním si splnila i jeden ze svých snů a vydala vlastní kuchařku Kitchenette: Rok v kuchyni.
„Když jsem už tou dobou pár let blogovala, říkala jsem si, jaké by to bylo vydat recepty a fotky také knižně, na krásném papíru, s kvalitními záložkami. Vydala jsem si ji sama vlastním nákladem. Tedy jsem i vydavatelstvím,“ směje se a dodává, že měla poměrně jasnou představu, jak by kniha měla vypadat.
Iluze versus realita
Třebaže blogy a sítě mohou někdy působit jako obrázek dokonalého života, Markéta se netají tím, že se třemi dětmi a fůrou pracovních povinností nestíhá třeba každodenní vyvařování.
„V poslední době vařím méně a celkově jsou to časově nenáročné recepty, protože náš život se třemi dětmi se dost zrychlil. Ale samozřejmě vždycky celou rodinu nakrmím,“ vysvětluje.
Život bez příkras
Ani Markétino manželství není „bez škraloupu“, byť s mužem na sítích působí harmonicky. Blogerka se netají tím, že krize přišla s narozením dětí.
„Na pár měsíců jsme se rozešli a myslela jsem si, že už to takhle zůstane. Proto jsem i na Instagram napsala, že bych nečekala, že někdy budeme tam, kde jsme teď. S Jozefem jsem si užila perné časy, ale mohu říct, že je v mnoha ohledech výjimečný, takový nadčasový. A hlavně oceňuji, že mi byl vždy mentální oporou. Spousta lidí by nad mými nápady mávla rukou a neviděla v nich potenciál, ale Jozef mě vždy podpořil a věřil mi,“ je si vědomá jeho kvalit.
Blogující lékařka Michaela Knězková
Hledala jsem, jak s miminkem zaplnit den
Organizátorka kurzů první pomoci dětem Míša Knězková stojí za blogem MK Life. Sama o sobě říká, že byla vždy velmi akční. Nejdříve byla skautka, extraligová volejbalistka, následně vystudovala medicínu. A když se stala maminkou, objevila v sobě ještě schopnost kreativně tvořit, blogovat a zaujmout nejen obsahem, ale i vlastním životem.
Blog proti nudě
Míša Knězková (34)
|
„Než se mi narodila první dcera, byla jsem hodně zvyklá na dny plné různých aktivit. Škola, sport, zaměstnání při škole. Ze dne na den jsem pak byla doma jen já a miminko. Byla to pro mě obrovská změna, hledala jsem způsob, jak víc zaplnit den. Začala jsem fotit, dělat dceři alba a před narozením druhé dcerky jsem o tom založila blog,“ vzpomíná maminka dnes už tří malých holčiček na své začátky. Zpočátku byl její blog skutečně jen o kreativních albech, pak se to ale změnilo.
„Zprvu na něj chodila jen rodina a stejně nadšené kamarádky. Začali se však postupně nabalovat i sledující, které jsem neznala. Psali mi zprávy, zajímalo je nejen tvoření alb, ale i to, kde to zrovna na těch fotkách jsme na výletě, co to holky mají za knihy, jak zvládám dvě děti. Pak jsem přiznala veřejně, že jsem lékařka, a s tím začala i odbornější témata. Že to jednou budou číst desetitisíce lidí, bych opravdu nevěřila,“ připouští.
Blogerka roku
V tom, aby dál svůj blog rozšiřovala, Míšu Knězkovou přesvědčilo druhé místo v anketě MAMAblog roku. V té pak následující tři roky obsazovala první místo.
„Tři roky po sobě se podařilo neskutečné. Blog se nestal jen hvězdou, co vyletěla a spadla, ale sledující s námi zůstávají. Jsou na něm stále maminky, které mají stejně staré děti, jež jim rostou spolu s námi, tedy spolu s blogem. Pocítila jsem ale závazek a k němu se přidal stres. I tak se ale stále držím toho, co chci na webu a sítích předávat,“ vysvětluje Míša s tím, že nepíše o tom, co by mohlo prvoplánově zafungovat.
„Píšu o nás, o tom, co je v mých očích důležité, a snažím se lidskou formou předávat vše, co se týká prevence a první pomoci dětem. V ordinacích na spoustu důležitého není čas. Ale já ho teď mám a nesmírně mě uspokojuje, že ho můžu plnit psaním a sdílením,“ nepřestává si blogerka vážit této příležitosti.
Manžel jako stabilní pilíř
Na životě Míši Knězkové a její rodiny je zajímavé i to, že je se svým manželem už od sedmnácti let. A závažnější otřes ve vztahu prý ještě nezažili.
„Uvědomuji si to až teď, když se na to ptáte. My jsme vážně ještě krizi neměli. Sice se neshodneme úplně na všem a občas si vyměňujeme názory, ale vlastně jsou to všechno jen detaily. Povahově jsem já ta „Italka“, která musí všechno říct hned, a on je ten, co se nehádá a raději se odmlčí. Někdy mě to rozčílí ještě víc, ale možná proto to funguje,“ zamýšlí se a dodává, že její partner je vážně neskutečný.
„Podporuje mě i v cestách, kterým kolikrát ani sama úplně nevěřím. Ať to byla zkouška za zkouškou na medicíně, práce v Itálii bez špetky znalostí italštiny, kurzy první pomoci dětem a pak i jejich natáčení, psaní blogu, sociální sítě. Pomáhá mi úplně ve všem,“ nepřestává ho chválit blogerka.
Kurzy první pomoci
Míša své příznivce nenadchla jen prezentací rodinného života, ale také poradnou, ke které později přibyly i zmíněné kurzy.
„Kurzy první pomoci jsem měla dlouho vymyšlené, a jak to tak bývá, trvá mi měsíce něco dopilovat. Pak ale přišla nabídka od firmy, která mě sledovala, zda bych jim neudělala školení první pomoci, a to byl odraz. Kurz se líbil, mě bavilo vše předávat a už to běží sedm let,“ konstatuje blogerka s tím, že má i nové projekty.
„Pro rodiče jsem založila online klub, kde se každý měsíc věnuji nějakému pediatrickému tématu. Pozvu si odborné hosty, kteří odpovídají rodičům na jejich dotazy. Klub přináší také spoustu informací, které pro mě budou užitečné i v lékařské praxi. A když to dobře dopadne, bude jednou i ta kniha,“ doufá Míša.
Eva Benett
Jak mi je, tak to napíšu
Vlastně ani nevím, kdy přesně jsem si na Facebooku všimla Nočníku neohrožené ženy, za nímž stojí Eva Benett. A třebaže blogy extra nesleduji, ten její se pro mě stal jednou z výjimek. Svůj život nelakuje na růžovo. A o tom, že je stále bez muže a dokonce nemá ani rodinu, dovede psát s neuvěřitelným nadhledem.
Trochu jiný blog
Eva Benett (42)■ Zpěvačka ■ Autorka blogu Nočník neohrožené ženy, který má už bezmála 30 tisíc čtenářů ■ Stejnojmenná kniha vyšla v roce 2020 v nakladatelství Motto |
Je osobitá, otevřená, upřímná a vtipná. Příjemně lidská v záplavě přehlídek dokonalosti. A sama připouští, že právě tento faktor může sledující Nočníku přitahovat.
„Je to možné. Já to, co píšu, nijak nefiltruju. Jak mi je, tak to napíšu. A protože jsem úplně normální ženská a mám úplně normální pocity a problémy jako všechny ostatní, ženy se v tom poznají. Někdo to vlastně všechno řekne za ně a jim se uleví,“ vysvětluje, jak na svoje čtenáře funguje. A třebaže někdy dost žehrá nad mužským pokolením a nebojí se být k opačnému pohlaví i kritická, nechybějí jí ani mužští fanouškové.
Třináctá komnata
K tomu, že nemá po čtyřicítce chlapa a nevyslyšela zatím ani tikot biologických hodin, se při psaní pochopitelně často vrací. Že by ale žila méně hodnotný život, se rozhodně nedomnívá.
„Průšvih? To ani náhodou. Život je obrovský dar a naší největší chybou je, že si pořád myslíme, že máme dost času, a tak ho můžeme trávit čekáním na to, až… Žiju opravdu krásný život a jsem vděčná za každý den,“ říká blogerka, která je přesvědčená, že zda potkáme, nebo mineme životní lásku, není tak úplně v naší moci.
„Věřím na osud. A jestli se tomu dá nějak pomoct? Těžko říct. Myslím, že pokud má člověk potkat dobrého partnera pro život, stane se to v každém případě. Jestli ho potkat nemá, nepomůže ani tisíc seznamek,“ dodává.
Od mužů ke knížce
Evin blog není postavený jen na vztahových nezdarech. Jak sama uvádí, píše o tom, o čem zrovna přemýšlí, co se jí dotýká. Zkrátka píše o životě. Ale i ona se v psaní prý sem tam vyčerpá.
„Někdy potřebuji mít klid, musím se vším na chvíli přestat. A jen tak být. V tom bytí se člověk dostane zas víc k sobě, usebere se a do světa se pak vrátí pevnější v kramflecích. Pokud nemám o čem psát, nepíšu,“ přiznává Eva Benett, která svůj Nočník vydala už i knižně, ač prý byla zpočátku nejistá, zda v tomto formátu obstojí.
„Když se knížka začala prodávat a mně chodily krásné reakce, přestala jsem mít pochyby. Jsem ráda, že je na světě. Je to i pro mě zajímavý dokument o tom, jaká jsem byla.“
