„Alkohol je něco, co sdílíte s přáteli, má společenský i náboženský kontext, je spojen s našimi rituály, je odjakživa prostoupen společností od nejnižších po nejvyšší patra,“ uvedl Miovský a dodal, že v Česku se navíc pití alkoholu bere víc než ve většině zemí světa i jako součást naší kultury. A dokonce se – především prostřednictvím reklamy – zvláštním způsobem kultivuje a podporuje hrdost na to, že se pije. „Často ze sebe muži dělají v reklamách idioty a jsou na to pyšní, nechají ze sebe dělat hlupáky a nestěžují si.“
„Spotřeba alkoholu je u nás velmi vysoká a měli bychom s tím něco dělat. Je to jedna z drog, pod jejímž vlivem se děje nejvíc trestné činnosti i dopravních nehod,“ řekl také Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN. Připustil, že pozitivní účinek mít může, ale jen při konzumaci velmi malého množství – u několika málo gramů, například méně než deci vína denně. „Efekt je přitom relativně velmi malý, že nevyváží škodlivé riziko.“
Podle odborníka lze stanovit maximální „bezpečnou míru“, což jsou dvě deci vína denně, nebo jedno pivo, ale dva dny v týdnu nic a nikdy ne víc než 50–60 gramů alkoholu najednou. „Hranice 60–80 gramů denně už je na zvednuté obočí, nad touto hranicí několikanásobně narůstají zdravotní rizika, jako je diabetes, cirhózy i rakoviny, a to v desítkách i stovkách procent,“ uvedl a pro upřesnění dodal, že jde o litr vína nebo pět piv. Alkohol se podle Miovského významně podílí na vzniku dokonce devíti typů rakoviny.
Závislost si můžeme otestovat
Poznáme, zda už jsme na alkoholu závislí? „To může stanovit jen lékař na základě klinického vyšetření. Nelze to říct obecně jen podle množství. Někdo se k závislosti může propracovat i při konzumaci dvou až tří deci vína denně, jiný při stejné spotřebě závislý nebude,“ vysvětlil Miovský a dodal, že součástí diagnózy bývá i ztráta nadhledu, když si člověk myslí, že má vše pod kontrolou, ačkoliv to tak není.
Orientační signál, jak na tom jsme, nám může dát jednoduchý dotazník, který je podle adiktologa i na internetu. Ptá se na základní věci, jako například na množství sklenic alkoholu a jeho typ, na aktuální vztahové, pracovní, osobní konflikty a podobně.
Ženy podle adiktologa dohánějí v konzumaci alkoholu muže, ale zdaleka jim není ještě společností tolerováno tolik, co mužům. Lidé nejsou podle Miovského dost zodpovědní ke svému zdraví, což stát stojí později při jejich léčení značné úsilí i peníze, proto na úkor jejich svobody vyhlašuje různé restrikce. „Zákaz alkoholu v reklamách by částečně pomoci mohl,“ řekl psychoterapeut a v souvislosti se zodpovědností apeloval i na zodpovědnost k vlastním dětem.
„Před dětmi by se pít nemělo. Je nakonec jedno, pokud jim vykládáte, že drogy jsou zlo, když vás vidí dělat něco jiného. Když kluk léta vidí, že táta pije a že mu nevadí se s ním dokonce opít, je pro něj jediným vzorem, odkud odečítá, co je a není normální. Lidem tohle nedochází. Nemusíme poučovat ostatní, ale každý by měl být zodpovědný vůči svým vlastním dětem.“
