Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

všechny poradny

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy
Méně témat Více témat

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

zavřít

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

krize vztahu
Protože jsme neměli "problémy k řešení" celý prvních 15 let našeho vztahu a prvních 5 let našeho manželství. Nemuměli jsme nic řešit a vlastně spolu ani komunikovat. Připadlo mi to tak nenormální, ale podřídila jsem se nenutila manžela překračovat jeho komfortní zónu. V praxi - snažila jsem se mu vyhovět jak jsem mohla a stala jsem se úplně submisivní, i když to není moje přirozenost. Už to trochu skřípao. Pak nastoupil do nové práce, kde jsou desítky lidí, kancelář typu "open space" a poměrně snobské prostředí, kde si jsou všichni vědomi toho, že vydělávají nadstandardně a stal se z něj postupně jiný člověk. Nedávalo mi to smysl, jako by v něm byly dvě osoby - ta, co znám a nějaký cizinec. Začalo mu vadit, jak žijeme, ale neříkal to, jen začal sám žít jinak a přestal na mě hledět. Jako bych "zmizela z jeho života" a byli jsme spolu jen kvůli dětem, které jsou pro nás pro oba vším. Začala jsem mít pocit, že mám doma "dva lidi" někdy je to on, jindy cizí člověk s jiným životním postojem - otázka upravena poradcem
Lucie 2
krize vztahu
Dobrý den, paní Douchová, můj problém je poněkud nestandardní, jako ostatně dost věcí v mém životě. Byla jsem "nadané dítě v Husákově éře" a na vesnici nezapadla, ale nevadilo mi to. Jen jsem si neprošla obdobím diskoték, milostných avantýr, zkoušením cigaret, alkoholu...nepotřebovala jsem to, stála jsem vždy pevně nohama na zemi. Byla jsem velmi atraktivní, působila uzavřeně, tak jsem měla spoustu "obdivovatelů"lichotilo mo to, nepustila jsem k sobě nikoho až do 18 - to jsem potkala "toho pravého" - nesmělý, inteligentní, atraktivní, sportovec - nestandardní, hodili jsme se k sobě. Vznikla "láska jako trám" - užasný vztah, naplnění na obou stranách. Vzali jsme se v 27 letech, když jsem čekala první dítě. Do té doby jsme oba žili u rodičů a vídali se denně. Po narození dcery pokračovala idylka. On si dál sportoval, živil nás, mě naplnilo mateřství, za 4 roky přišla plánovaně druhá dcera. Manžel byl báječný otec, miluje děti i mě, já jsem si nevšimla, že mezi námi dochází k odcizování. - otázka upravena poradcem
Lucie
vztahové problénmy v širší rodině
Pokračování... Chtěli bychom se tedy s manželem poradit, jak celou situaci s tchýní řešit. Máme ji oba rádi a záleží nám na ní.
Děkuji
Marie 2
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak vyřešit situaci s tchýní. Manželovi rodiče jsou rozvedení a oba mají partnery. Partnerku tchána máme oba moc rádi a tchán je s ní moc šťastný. Problém je s partnerem tchýně, který se k manželově matce nechová příliš hezky (shazuje ji, s ničím ji nepomůže, chodí se k ní akorát vyspat a najíst..). Osobně jsem ani já od tchýně nikdy neslyšela na jejího partnera nic pozitivního, spíše naopak. Ještě před dvěma měsíci tvrdila, že o něm vlastně nic neví ani po 5 letech, po 5 letech jejich vztahu začala chodit do jeho bytu, protože se u ní rekonstruuje, předtím u něj nikdy nebyla. Podle jeho chování usuzujeme, že matku akorát využívá a je s ní hlavně pro peníze. Nedávno jsme měli svatbu a jeho jsme nepozvali, protože je to pro nás v podstatě cizí člověk a hlavně nám vadí jeho chování k tchýni. Nicméně tchýně se urazila a od té doby s námi nemluví, na svatbě byla, bavila se, smála se, ale poté s námi opět přestala mluvit. Pokračování
Marie
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den,
prosím o radu, mam 57let moje (víc než kamarádka 24let ) perfektně si rozumíme v názorech na život.
Nejsem milionář a nemám žádné tučné konto, nemám děti a moc bych je chtěl.
Jak by asi fungovalo naše manželství, poraďte.
33
pauza ve vztahu
Dobrý den,
po nevydařené dovolené, když jsme byli spolu asi měsíc mimo Čr. jsme si dali s přítelkyní pauzu na 3 týdny, jsme spolu půl roku, sama nevěděla, že chce pauzu, ale mně to připadalo jako nejlepší nápad. Zjistila, že nemá v sobě dořešený předchozí vztah. Řekla, že to co hledala celý život tak to má před sebou, ale nedokáže do vztahu dát celé své srdce. Na otázku zda na ní mám zapomenout mi odpověděla, ať počkám. Na dovolené jsme se nehádali, ale já kvůli spoustě okolnostem jsme byl ve špatné náladě, myšlenkama nebyl s ní , ale v budoucnosti, což jsem jí také zdělil a ukázal jí, že na tom musím zapracovat, aby to tak nebylo.
Dále tím, že jsem uzavřený člověk tak jsem se nechtěl seznamovat příliš z novými lidmi, což ona k životu potřebuje, jsem ochoten na sobě pracovat a posunout se, ale bojím se, že o ni přijdu a nebudu mít možnost jí to dokázat.
Gorky
problémy v sexu
Dobry den pani doktorko. Nevim, co je zdrojem "problemu", ale mam noveho partnera (3 mesice) a nemam takove libido a vzrusivost, jako jsem mivala s predchozimi partnery. Prosla jsem si strasnym rozchodem a padem na dno, coz me vedlo k hlubsi introspekci - mj. jsem premyslela o typech partneru, ktere jsem si doposud vybirala...a tentokrat jsem si nasla partnera, jehoz kvalitami neni hovoreni sladkych sovicek, ale pevny charakter...neni fyzicky krasny, ale "ujde", ale opravdu je mi s nim dobre, prinasi do meho zivota klid a bezpeci, ktere jsem doposud neznala...Mam ho velice rada a umim si s nim predstavit zbytek zivota (fungujeme dobre jako tym, je s nim sranda, je pritazlivy a hraje fair play). Neumim si ale vysvetlit, proc s nim mam chut na se tak max. 2x do tydne (s predeslymi partnery jsem to chtela zhruba kazdy den!!!). Navic si neprijdu dostatecne napojena, vzrusena a vasniva. Co si o tom myslite? A lze "to" vybudovat casem? Dekuji za odpoved. - otázka upravena poradcem
Tereza
agresivita a vztah
Nyní jsem mimo náš domov, abych si vyčistila hlavu a srovnala myšlenky, jestli to má opravdu cenu pokračovat. Bohuzel ho mam natolik rada, ze spoustu techto veci dokazu omluvit, ale ted je toho uz prostě poříliš. Zatím nemáme děti, ale v nejbližší době bych nějaké chtěla a nevím, jestli to s takovým člověkem není riziko.
Silva
agresivita a vztah
Dobrý den, s partnerem jsem něco přes tři roky. Už od začátku v našem vztahu vládla určitá výbušnost a agrese z obou stran. Každý znás v hádce zkoušel v afektu, co ten druhý vydrží. Před rokem jsem vztah chtěla ukončit z důvodu fyzického násilý, které naše hádky provázelo. A to já nechtěla. Byla jsem naštvaná sama na sebe, že to dokážu opětovat. Po dvoutýdením odloučení, jsme se dohodli, že oba vyhledáme nějakou pomoc. Z mé strany k tomu došlo, ale bohužel u partnera to časem vyšumělo. V průběhu roku bylo vše v pořádku, sem tam nějaká menší hádka, ale bez násilý. Nyní řeším problém, že už se "to" zase stalo. Uběhl rok a je to tu na novo. Vím, že u jeho předchozího vztahu také nešel pro facku daleko. Ale docházel předtím k poradkyni a ta si myslím, mu alespon na nejalkou dobu pomohla. Moje otázka zní, jakou metodu poradentsví by ste doporučovala jemu i mě. Jsem stále ve stresu a strachu. - otázka upravena poradcem
Silva
fáze "namlouvání"
Za zmínku také stojí, že, jak má někdo vůbec brát v potaz, že má nějaký vztah, když má tu přítelkyni jen, když se mu to zrovna hodí? Všude se obejde bez ní, popř. podniká různé akce s kámoši a že má holku řekne např., když ho někdo otravuje s chozením. Ty fotky, co s ní zveřejňuje, ty taky vůbec nejsou aktuální, ale rok, minimálně 2 měsíce staré. Jak má z toho člověk poznat, že ten vztah stále funguje? Jeho bývalá se mi jednou svěřila, že se k němu nikdy na veřejnosti nesměla hlásit a to jenom proto, aby si mohl užít pozornosti svých obdivovatelek a ona to musela trpět. Další věc je ta, že holka, s kterou by byl ochotný chodit, musí mít v první řadě prsa, vzhled modelky a dělat nějakou " ušlechtilou" činnost, jako např. umět jezdit na koni nebo dělat letušku a pocházet z velkého města. Ne, s brýlemi, malá prsa, z vesnice, to se nenosí. Přitom sám je taky z vesnice, tak na co si vlastně hraje? Nepřipadá vám jeho chování povrchní? - otázka upravena poradcem
Mirka- 2.část
fáze "namlouvání"
Dobrý den, před pár dny se mi kamarádka přiznala, že se ptala jednoho našeho kamaráda, zda má přítelkyni a jestli by chtěl se mnou chodit, ale nechce mi říct důvod, proč to udělala. On jí řekl, že přítelkyni má a o mně, že nemá zájem, ale vůbec nevím, jak jí to řekl a proč to neřekl taky mně do očí. Jak mám teď vědět, jestli to bylo slušné odmítnutí nebo ho to třeba urazilo a jestli se mu vůbec můžu podívat do očí? Z nějakého důvodu se se mnou přestal bavit a já vůbec nechápu proč, co za tím je. Že má přítelkyni a logicky se mnou chodit nemůže, to bych pochopila, ale tohle opravdu ne. Ke všemu začal všude zveřejňovat videa a fotky s ní a já si nemůžu pomoct, ale připadá mi to, jako výsměch vůči mně a cítím se ponížená. Hlavně proto, že neustále dává najevo, že ona je naprosto dokonalá a já jsem proti ní asi nula. Kamarádky se postavily na mou stranu a dávají mu najevo, ať s tím vztahem neobtěžuje a společně mu ty fotky a videa nahlašujeme, aby jsme tím docílily, že mu zablokují účty.
Mirka - 1.část
nejistota ve vztahu
Jenže všechno bylo jinak. Manžel si v době mé rekonvalescence našel milenku. Slečně je 30 let, má přítele, se kterým má malé dítě. O nevěře vím rok a i když manžel slíbil, že vztah ukončí, stále jsou v kontaktu. Vůbec nevím, co mám dělat. Od prosince minulého roku, kdy jsem na manželovu nevěru přišla mám pocit, že nežiju, ale přežívám. Nedokáže mi vysvětlit proč, kde jsme udělali chybu. Cítím se zneužitá, ponížená a pošpiněná. Nevím zda mám v tomto vztahu zůstat, nevím jak mám žít dál. Manželovi nevěřím, nemám v něm oporu, i když mě neustále přesvědčuje, že mě miluje a chce být se mnou. Tato situace trvá již 8 měsíců a mi už docházejí síly. Proč nás neustále vystavuje stresovým situacím ? Mám hledat důvody jeho neadekvátního chování v tom, že pochází z rozvedeného manželství, že neměl mužský vzor? Děkuji za odpověď, Mona
Mona
nejistota ve vztahu
I. Dobrý den, paní doktorko,
nikdy jsem si nemyslela, že budu psát do podobné rubriky, ale v současné chvíli jsem z rozumem v koncích. Můj příběh je na delší povídání. Jsem vdaná 27 let, s manželem máme dvě děti, které už ale mají své životy. Těsně po revoluci začal manžel podnikat a o pár let později jsme řešili víc než vřelý vztah k alkoholu a dluhy z podnikání. Přišli jsme o dva krásné byty a po zralé úvaze jsme se i s tehdy nezletilým synem od manžela odstěhovali. Jenomže i když jsem o některých dluzích nevěděla a manžel zradil mou důvěru, nebylo jednoduché vztah ukončit, protože závazky nabyté v manželství se týkaly nás obou. Přesto všechno jsem manželovi odpustila a snažili jsme se dát naše životy do pořádku. Největší podpásovka však přišla před dvěma lety, kdy mě cestou do obchodu srazilo auto. Utrpěla jsem těžká zranění a dalších sedm měsíců jsem se vracela do života. V těchto těžkých časech jsem věřila, že mi manžel pomůže, nejen po fyzické stránce, ale hlavně po psychické.
Mona
žárlivost
Dobrý den, s přítelkyní jsme spolu několik let máme 2 děti, můj problém s žárlivostí se objevil cca rok po našem seznámení. Nikdy jsem si nepřipustil, že bych měl nějaký problém já vždy jsem hledal problémy u druhých. Postupem času se vše začalo stupňovat partnerku jsem začal omezovat, kontrolovat, zákazy a příkazy to bylo na denním pořádku. Pokaždé když jí pípnul telefon bylo to pro mě jako případ pro policii zjistit kdo, co, kdy nebo kde. Myšlení nešlo zastavit a scénáře co se mi honily hlavou měly hrozný děj. Nedávno mi řekla, že si dopisuje s mým kamarádem, ale ať za tím nic nehledám. Okamžitě mě zase začala hlava šrotovat a já si uvědomil, že žárlím na svého kamaráda. Ve chvíli mi naběhlo co jsem roky prováděl své partnerce a bylo mi z toho zle. Pravdou je, že kdyby se to nestalo tak náš vztah končí. Sama mi přiznala, že kdyby byla ještě jedna bouřlivá reakce tak odejde. Můj dotaz: Dá se opravdu žárlivosti zbavit? Nebo je lepší nechat partnerku odejít ať už netrpí? Děkuji
Petr
nejistota ve vztahu
Dobry den, bohuzel neustale delam chybu ve vyberu partneru, a kdyz si nevyberu nekoho, kdo me vydira, tak skoncim s nekym, pro koho je nevera asi normalni kazdodenni zalezitost jako si dat sprchu, najist se... mam zustat s clovekem, ktery mi dlouhodobe neustale lze, podvadi? Vcera uz to byla ta pomyslna posledni kapka. Vykaslal se na moje narozeniny (nerekl ani píp) a navic si naplanoval videt se s jeho "dobrou kamaradkou" (me rekl, ze musi jit driv do prace). Tyden pred tim tvrdi, jak moc me miluje, jeste vic nez predtim... me se zda byt dobrym manipulatorem. Uz me to nebavi :( Zustavat jen kvuli detem se mi nechce. - otázka upravena poradcem
Marika
diskusní příspěvek
Dobrý večer. Velice Vámm děkuji za odpověď a zkusím počkat.
Jinak sestěhování tak nějak vyplynulo...jeho maminka se stěhovala z bytu ke svému příteli a byt zůstal mému příteli. Já jsem končila vysokou školu a místo stěhování se z kolejí zpět k mým rodičům jsme spolu začali bydlet. Už ani nevím koho to napadlo. Přítel je z rozvedené rodiny a s otcem se nestýká, nemají vlastně žádný vztah. Možná proto se do závazku moc nehrne.
Ještě jednou Vám děkuji.
Pavla
nedotažený rozchod
Dobrý den chci se zeptat našla jsem si přítele po nějaké době vše bylo si myslím v pořádku on cestuje do zahraničí za prací psal slova chybíš mě mám tě rád každyý den jsme si psali nebo volali, potom přijel proběhlo seznámení u rodičů z mé strany vše ok, pak ale minulí vínekd měl jen na nějaký fesťák, a po něm mě přišla od něj zpráv že se rozhodl že to končí že se už nebudeme dále scházet. Když jsem po něm chtěla nějaké vysvětlení proč tak najednou tak až na po třetí z něj vylezlo že márok a půl známou že se sní bude ženit. nechce se mě tomu věřit. na zprávy mě nereaguje, dneska jsem mu psala že jsem ochotná pro náš vztah udělat cokoliv. Miluji ho nechci ho ztratit mám dále bojovat?
Lenka
nevyrovnaný vztah
2. část: Moc větrám, málo vařím, nežehlím dost často, nevařím kvalitně, vařím moc sladké, málo děti krmím (nerostou), nejradši ať jsem s dětmi doma nebo v lese, aby neonemocněly.. Jen vždycky trnu, s čím zase přijde a v podstatě se těším, až odejde do práce a mám klid. Je bohužel takové povahy a dříve byl schopen i agresivně vybuchnout (např. když jsem výjimečně s malou přišla později domů, podotýkám v osm a po osmé chodívá spát. Ale když jsme jeli k jeho rodičům, tak to byl schopný k nim dorazit i v deset večer.) Paní doktorko, co mám dělat? Snažit se, ať je co nejvíc po jeho a je klid? On si bohužel nenechá nic vymluvit nebo vysvětlit. Co si usmyslí, nejede přes to vlak. Řekla bych, že má povahu po otci. Jeho maminka mi řekla, že je tvrdohlavý a po hádce ho nechat raději vychladnout.
Monča
nevyrovnaný vztah
1. část: Dobrý den, paní doktorko. Chtěla bych Vás požádat o radu. Poslední dobou mám pocit, že nejsem ve vztahu šťastná. Jsme s přítelem 3 roky a máme 2 malé holčičky. Před dětmi (což nebylo dlouho) jsme měli vztah relativně v pohodě, až na to, že přítelovi vadilo, že jsem velmi společenská, chodím ven, trávím čas přípravou akcí pro přátelé apod., dle jeho slov prý ztráta času a zanedbávám domácnost. On nemá moc přátel, baví ho spíše individuální zájmy (běh, cvičení, procházky, jeho rodina). V tomto jsme bohužel odlišní. Po narození dětí už ani nechce se mnou chodit do společnosti. Prostě ho to prý nebaví a je unavený z práce. Mám se smířit, že hold není společenský tvor a do společnosti vyrážet sama? Na druhou stranu dětem se věnuje perfektně na 100% a snaží se i hodně vydělávat, abychom měli lepší bydlení. Další problém je, že po narození dětí mám pocit, že mě furt peskuje (zejména kvůli dětem, pro které chce to nejlepší). Vždycky přijde s něčím, co se mu nelíbí.

Monča
otázky početí, těhotenství
... navazuji na předchozí dotaz
Od porodu spolu bydlíme a soužití je bez problémů. Syn je nesmírně hodný a tichý, téměř vůbec nepláče, nyní jsou mu dva měsíce. Pravidelně nás navštěvují přítelovi rodiče, z vnuka mají velikou radost. Přítel mi ale několikrát i po porodu řekl, že dítě neplánoval a nemá z něj radost, že je to pro něj omezující do konce života. Určitě se ale vůči malému neprojevuje nijak negativně, ale nenavázal s ním žádný vztah. Na malého se občas podívá, několikrát na něj zamával nějakou hračkou apod., ale nijak se na péči o něj nepodílí (já to nevyžaduji, když jsem doma a on pracuje). Zařizuje ale běhání po úřadech, nákupy, a další „venkovní“ věci.
Myslíte, že se synem časem naváže vztah? Přítel je velmi racionální člověk a říkal, že dokud je dítě malé, nijak nereaguje a nelze s ním normálně komunikovat, že to nejde. Nechci na něj naléhat, vím, že dítě nebylo plánované. Co si o této situaci myslíte? Může něco udělat pro to, aby navázali vztah? A jak to bude vnímat syn, až bude větší?
Děkuji za Váš čas, hezký den, Jitka
Jitka
Načíst další

Termíny

Střední školy

Předplatné časopisů

Recepty

Zaměstnání

Roman Paulus

Nepřehlédněte