Před dvěma lety MF DNES upozornila na plán zastavět 44 hektarů nejúrodnější půdy mezi Olomoucí a Hněvotínem. Na obřím území má podle deklarací vyrůst biomedicínské centrum. Od počátku však celou snahu provází řada otazníků a podezřelých okolností.
Proti plánu se postavili úředníci z místního územního odboru ministerstva životního prostředí, krajská opozice, vedení Hněvotína i občanská společnost.
A ačkoliv jsou dnes pole formálně blíže zastavění, boj o ochranu špičkové ornice nekončí. Hněvotín podává žalobu na Olomoucký kraj a opozice zároveň vrací téma na jednání zastupitelstva.
Veřejný (ne)zájem
Pro připomenutí: rozsáhlé lány černozemě mezi krajským městem a Hněvotínem patří miliardáři a developerovi Jaromíru Uhýrkovi či jeho společnostem. Pole jsou chráněná proti zastavění, jelikož se jedná o tu nejúrodnější půdu.
V roce 2016 však vznikl dokument v rámci změny územního plánu Olomouce, který na pozemcích počítá s výstavbou biomedicínského centra. Na vzniku vědeckého ústavu se již v roce 2012 v memorandu dohodli Univerzita Palackého, město Olomouc, agentura CzechInvest, Fakultní nemocnice Olomouc, klastr MedChemBio a právě Uhýrkův holding Gemo. Strategický dokument z roku 2016 tedy i na základě této dohody na pole u Hněvotína umisťuje vědecký park o nadmíru štědré rozloze.
Jenže k tomu, aby bylo možné začít stavět, byla potřeba i změna krajského územního plánu. V rámci takzvané změny Aktualizace Zásad územního rozvoje kraje (ZÚR) se tedy jednalo o to, že by se pozemky změnily na „strategickou zónu.“
To ovšem od počátku blokovali úředníci ministerstva životního prostředí. Jejich snahy však právě před dvěma lety pohřbila „politická“ meziresortní dohoda mezi ministerstvy místního rozvoje a životního prostředí.
Ta udělila výjimku a zastavění pozemků umožňuje, pokud bude naplněn „veřejný zájem“ a „přidaná hodnota.“ Což by mělo splňovat biomedicínské centrum.
Jenže kritici od počátku nechápou, proč by vědecká centra nemohla vzniknout na některém z řady olomouckých brownfieldů, a mají strach, aby nakonec na polích nestály skladovací haly či montovny.
Žaloba za ochranu vesnice
Nicméně loni na podzim vedení kraje ve složení ANO, ČSSD a ODS zastupitelstvem protlačilo strategický dokument aktualizace ZÚR, který měnil půdu u Hněvotína na takzvanou strategickou zónu. I přes to, že většina signatářů starého memoranda se k původnímu plánu příliš aktivně nehlásila.
Celou ZÚR proto napadlo vedení Hněvotína a podává na Olomoucký kraj žalobu, která by měla k soudu dorazit v řádu dní.
„Biomedicínské parky ve světě existují, ale běžně mají třeba tři nebo čtyři hektary. Navíc pod různou přidanou hodnotu se dá skrýt leccos,“ říká starosta Hněvotína Jaroslav Dvořák (ZA DALŠÍ ROZVOJ OBCE-SNK).
V obci mají obavu, aby na pozemcích nestály nakonec jen další haly, které už v minulosti vznikly na pozemcích tehdy patřících holdingu Gemo, v těsné blízkosti nyní probírané oblasti.
„My jsme budovali Hněvotín a snažíme se o co největší komfort. To je naše poslání. Když to vzdáme teď, tak už to nikdo nevybojuje. Chceme si zachovat vesnický ráz,“ vysvětluje starosta.
Zároveň dodává, že i v případě, že by nebyla žaloba úspěšná, hodlá obec tlačit v rámci možností, které jí dává stavební zákon, na to, aby se k obci nepřiblížily nevzhledné haly.
Hejtman: Věda, nebo nic
Již rok se o změnu rozhodnutí snaží i krajská opozice. První se tématu chopil exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Naším cílem by měla být větší ochrana půdního fondu tak, aby se na nejlepší půdě nestavěla nákupní či logistická centra“ říká.
Na pondělním zastupitelstvu pak zástupci hnutí Starostů a nezávislých (STAN) přišli s návrhem na zařazení bodu, který by se oblasti u Hněvotína znovu věnoval.
„Zalít plochu 44 hektarů té nejúrodnější černozemě v kraji betonem kvůli výstavbě vědeckého parku je zbytečné. Ideálně by takové centrum mělo stát na nějakém brownfieldu. Pokud však vedení kraje trvá na stavbě na polích obce Hněvotín, měla by bohatě stačit plocha výrazně menší,“ uvedl zastupitel Petr Daněk (STAN). Bod se však nakonec na jednání zastupitelstva nepodařilo prohlasovat.
Podle hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) se mohou zastupitelé k tématu vrátit na jednání v září, tedy krátce před krajskými volbami.
Okleštěk již před časem v rozhovoru pro MF DNES budování vědeckého centra hájil a ubezpečoval, že pokud na pozemcích nevznikne vědecký park, pak na nich nebude stát nic. „Když (investor) nepřijde, tak tam nic nebude. Není se čeho bát,“ řekl doslova.
Proti zastavění půdy však již několikrát protestovali i občané. Samotný Okleštěk si navíc kvůli celé kauze aktuálně vysloužil od Hnutí Duha nominaci na letošní anticenu Ropák.
