„V celé České republice jsou velké tlaky krajů i obcí, aby se v rámci změn územních plánů vyčleňovaly nové zóny. My vždycky porovnáváme veřejný zájem a je nám líto každého hektaru,“ řekl Brabec, když ho během výjezdu vlády do Olomouckého kraje MF DNES konfrontovala s protichůdnými stanovisky jeho ministerstva.
Jak totiž před časem MF DNES zjistila, zdejší územní odbor ministerstva původně s vyjmutím pozemků ze zemědělského půdního fondu kategoricky nesouhlasil a opakovaně návrh odmítl. Nebylo to však nic platné, protože poté návrh putoval oklikou do Prahy, kde po jednání s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) vedení Brabcova resortu ustoupilo a na změnu kývlo.
Brabec postup ministerstva hájí s tím, že schválení úpravy pozemků na strategickou zónu či vyjmutí půdního fondu bylo „spíše výjimečné“.
„My bráníme vždycky každý hektar,“ dušuje se ministr. „Problém by byl, kdybychom řekli, že se nebude vůbec vyjímat. Snažíme se zabránit vyjímání půdy kvůli stavbám skladů a na nekvalifikovanou průmyslovou výrobu.“
Vůbec nevím, kdo to je, odmítá ministr vliv developera
Připouští zároveň, že v podobných případech se odehrávají jednání formou „něco za něco“.
Plánovaná zóna na polích |
„V tomto případě se řešilo několik zón a rozhodovalo se mezi Olomoucí a Prostějovem. Takže nebylo povoleno vynětí v Prostějově a v Olomouci žádali asi 70 hektarů a nakonec po dohodě s MMR se to snížilo na 40 hektarů s tím, že je tam omezené využití, tedy žádné sklady,“ tvrdí Brabec.
Fakt, že majitelem pozemků je vlivný olomoucký podnikatel a developer Jaromír Uhýrek a jeho skupina Gemo, která bude z úpravy na strategickou zónu profitovat, prý nehrál při rozhodování roli.
„Já vůbec nevím, kdo je pan Uhýrek,“ reagoval Brabec.
Jurečka: Ministerstvo má projekty směrovat do nevyužitých zón
Hlasitým kritikem plánu na zastavění polí je bývalý ministr zemědělství a krajský zastupitel Marián Jurečka (KDU-ČSL).
„Ministerstvo životního prostředí by mělo sledovat především to, aby se renovovaly nevyužité průmyslové zóny. Jde například o letiště Bochoř,“ řekl Jurečka na začátku měsíce.
Brabec s tím nesouhlasí: „Kdyby Bochoř existovala jako plnohodnotná náhrada, není o čem diskutovat.“
Ani zástupci Olomouckého kraje nevidí možnost stavby Národního biomedicínského a biotechnologického parku (NBBP) jinde než právě u Hněvotína.
„Nechali jsme si udělat speciální analýzy, podle nichž jiná alternativa neexistuje,“ řekl již dříve vedoucí odboru strategického rozvoje krajského úřadu Radek Dosoudil.
Cílem NBBP má být vznik výzkumně-vývojové zóny určené pro technologické firmy, spin-off a další inovační aktivity v oblasti biomedicíny a biotechnologií ve spolupráci s akademickou sférou.
Kdo vede projekt vědeckého centra je nejasné
K vybudování centra se ve společném memorandu v minulosti přihlásila Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, statutární město Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a Uhýrkova společnost Gemo. Do samotné stavby se ovšem, jak se zatím zdá, veřejné instituce příliš nehrnou.
„Vznik této instituce, jak již název napovídá, není iniciativou města,“ uvedla krátce mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá.
Podle Petra Bielesze z oddělení komunikace Fakultní nemocnice Olomouc to není ani jejich instituce, která by měla stát za vznikem NBBP.
„Podle nás by měla být hlavním iniciátorem univerzita,“ říká Bielesz.
Vysoká škola by na projektu mohla teoreticky spolupracovat s klastrem MedChemBio. Ani toto duo však zatím nepřišlo s konkrétním plánem.
„Nemyslím, že je nějaký hlavní iniciátor,“ říká Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské Fakulty UP Olomouc.
„Několikrát jsem měl možnost se účastnit jednání s možnými zájemci o biotech investici v našem regionu. Pokud vím, tak zatím k realizaci větší investice nedošlo. Snahu vyvíjí také CzechInvest,“ dodal.
Podle Hajdúcha by měl být podporován vznik inovativního průmyslu s vyšší přidanou hodnotou kvůli budoucnosti vylidňujícího se regionu. Zároveň dodává, že bude třeba zaručit, aby se na pozemcích centra skutečně věnovaly firmy pouze těmto aktivitám.
