Budoucí využití zemědělských pozemků poblíž obce Hněvotín je nyní aktuální v souvislosti s připravovanou úpravou zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Návrh tohoto důležitého dokumentu počítá s tím, že se plocha stane „strategickou rozvojovou zónou“. Další by měly vzniknout i v Přerově, Prostějově a Zábřehu.
„Volba na tyto lokality padla na základě požadavků radnic jednotlivých měst. V případě olomoucké zóny jsme rovněž ověřovali u zástupců univerzity, fakultní nemocnice a dalších institucí, zda trvá jejich zájem na vybudování biomedicínského centra u Hněvotína. Souhlas samozřejmě dal také vlastník pozemků,“ uvedl vedoucí odboru strategického rozvoje kraje Radek Dosoudil.
Jiná volná plocha či brownfield, které by bylo možné využít k rozvojovým plánům, podle něj v Olomouci není.
„Nechali jsme si udělat speciální analýzy, podle nichž jiná alternativa neexistuje. Chápu, že někdo na to může mít jiný názor, nicméně ten rozbor brownfieldů a jiných nezastavěných ploch existuje a jeho závěr je takový, jaký je,“ řekl Dosoudil.
Radnice nechala otázku, zda v Olomouci neexistují jiné možnosti, bez komentáře. Zájem na vymezení strategické zóny u Hněvotína ovšem potvrdila.
„Rada města loni v srpnu na základě aktuálních informací zaujala stanovisko, že město Olomouc trvá na vymezení strategické plochy v podobě, v jaké je navrhována v aktualizaci zásad územního rozvoje kraje,“ uvedla mluvčí radnice Radka Štědrá.
Nesouhlas „ochránců“ půdního fondu nejspíš nepomůže
Diametrálně odlišný názor na celou záležitost ovšem mají úředníci, jejichž úkolem je chránit zemědělský půdní fond. Jak zjistila MF DNES, návrh, který by pootevřel dveře k zastavění nejkvalitnější ornice u Hněvotína, odmítli dokonce několikrát po sobě.
Jenže nakonec ani kategorický nesouhlas „ochránců“ půdního fondu z olomouckého územního odboru ministerstva životního prostředí (MŽP) dost možná nebude nic platný.
Materiál týkající se zásad rozvoje Olomouckého kraje se totiž nakonec dostal na stůl úředníků ministerstva pro místní rozvoj (MMR) s tím, aby vše projednali s kolegy z MŽP v Praze. A výsledkem je dohoda ve prospěch strategické zóny, a tedy v neprospěch ornice.
„Na základě dohody s MMR se určité možnosti v souladu se zákonem pro vymezení plochy našly. V rámci návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Olomouckého kraje tak bude kromě jiného vymezena strategická plocha Olomouc,“ uvedl Marek Čihák z tiskového oddělení MŽP.
Úředníci ministerstev došli podle něj k závěru, že veřejný zájem na zastavění plochy převažuje nad ochranou půdního fondu.
Není jasné, jak velkou část polí bude moci firma zabrat
Mluvčí MMR Veronika Vároši informaci ohledně dohody potvrdila. Současně však upozornila, že výsledek jednání neznamená souhlas s vynětím ornice ze zemědělského půdního fondu.
„Dohoda umožňuje v zásadách územního rozvoje vymezit v blízkosti křižovatky dálnic D35 a D46 zastavitelnou plochu pro záměry s vysokou přidanou hodnotou. Zda bude záměr naplněn, v jakém rozsahu a v jakém rozsahu bude nezbytné vynětí orné půdy ze zemědělského půdního fondu, bude předmětem dalších řízení,“ zdůraznila.
V každém případě však stanoviska obou ministerstev hrají do karet plánům Uhýrkovy skupiny Gemo.
„Máme za to, že zmiňovaná rozvojová lokalita naplňuje parametry strategické plochy potřebné pro umístění například záměrů center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářejících pracovní místa v oborech vědy, výzkumu a vysokého školství,“ stojí ve vyjádření firmy.
Hnutí Duha: je to typická salámová metoda
Spor o úrodnou půdu u Hněvotína v Olomouci nevyvstal poprvé. Před devíti lety se firmě z holdingu Gemo podařilo „přeměnit“ místní pole na pozemky pro výstavbu takzvaného technologického parku (v současnosti VPG park).
Proti tehdejším plánům protestovali mimo jiné ekologové z Hnutí Duha, kteří se nyní obávají, že se situace bude opakovat.
„Je to typická salámová metoda, spočívající v tom, že když se jednou pozemky zasíťují, tak se bude v zabírání zemědělské půdy pokračovat. Na lokální úrovni s tím můžeme jen těžko něco dělat, o čemž jsme se přesvědčili minule u technologického parku. Bylo to politické rozhodnutí, které lze jen těžko napadnout,“ podotkl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Proti zabírání ornice se staví také vedení olomoucké agrární komory. „Každý úbytek je pro zemědělce špatnou zprávou,“ podotkla ředitelka komory Darina Juříčková.
Zatím se však zdá, že odpůrci likvidace nejhodnotnější půdy tahají za výrazně kratší konec provazu.
